Foto Alarm/ Jakub Nakládal
Dlouhá fronta před pražským Fórem Karlín předznamenávala enormní zájem o volební štáb Petra Pavla. Když čtvrt hodinu před druhou dorazil samotný kandidát, média ho málem umačkala. Pavel se s novináři a novinářkami jen krátce pozdravil a pak zmizel do útrob budovy. A tam také po nějakou dobu zůstal.
Ve štábu se kromě médií nacházeli různí lidé z řad Pavlových podporovatelů. Dorazila například Taťána Kuchařová, John Bok nebo řada slavných herců a hereček, někteří oblečení v mikinách a tričkách „Pravda znovu vítězí“. Když se na plátně objevila časomíra a začaly se počítat poslední vteřiny do uzavření volebních místností, atmosféra se podobala spíše oslavě Silvestra, než volbám. Dav v Karlíně začal hlasitě skandovat a jakmile se volební místnosti uzavřely, ozval se mohutný potlesk.
Znovu lidé začali tleskat i o několik chvil později, když se poprvé objevily první sečtené hlasy, z nichž začalo být patrné, že Petr Pavel volby možná skutečně vyhraje. Hrálo se pak především o rozdíl v zisku hlasů a pokrytí volební mapy České republiky. K volbám přišlo přes 70 procent lidí, a už první odhady jasně predikovaly jednoznačné vítězství Petra Pavla.
Hrobové ticho na Chodově
Na pražském Chodově v blízkosti sídla Agrofertu panovala celé odpoledne velmi napjatá atmosféra. Politikům ANO se mezi novináře příliš nechtělo, protože prakticky od prvních minut bylo jasné, že budou muset vysvětlovat příčiny neúspěchu jejich kandidáta a předsedy strany. Postupně se v novinářském zázemí začínali objevovat bývalá ministryně Klára Dostálová nebo někdejší superministr Karel Havlíček. Dvě stovky shromážděných novinářů tedy víceméně čekaly jen na jedinou věc: jestli dorazí, nebo nedorazí Andrej Babiš na plánovanou tiskovou konferenci a jak se vyjádří ke své poměrně skandální prohře. Tu zahájil krátce po 16. hodině, kdy uznal svou porážku. Zároveň naznačil, že svůj výsledek přesto považuje za úspěch a za základ pro příští sněmovní volby. Své obvyklé invektivy na novináře a vládní politiky omezil na minimum, v čemž mu pomáhala žena Monika. Nálada v týmu ANO byla překvapivě poklidná a pozitivní.
Zatímco v prvním kole voleb byl cítit znatelný rozdíl mezi úspěchem Petra Pavla ve větších městech a naopak menším ziskem hlasů na vesnicích, druhé kolo už tak jednoznačné nebylo. Získal všude více než 53 procent a ve velkých městech dosáhl výsledku 61 procent. A to samé se týká úspěchu v jednotlivých krajích. Babiš je v prvním kole skoro ovládl, ale v kole druhém otěže převzal Petr Pavel a podařilo se mu mapu Česka zbarvit do zelena. Pavel dosáhl na vítězství ve většině krajů, a to zhruba s podobným ziskem procent, jako byl celorepublikový průměr. Uvědomme si přitom, že v minulých volbách zvítězil Miloš Zeman ziskem pouhých 51 procent hlasů. Debakl Babiše v těchto volbách je tedy opravdu velký.
Výsledky Petra Pavla a Andreje Babiše až šokujícím způsobem kopírují poslední předvolební průzkumy. Představa, že počet voličů Andreje Babiše je v průzkumech dlouhodobě podreprezentován, se nepotvrdila. Úvahy o tom, že agresivní a takzvaně „mírová“ kampaň týmu Andreje Babiše zmobilizuje radikální vrstvy nevoličů se sice částečně potvrdilo, ale jen s nimi Babiš nikdy nemohl vyhrát. Cílem kampaně hnutí ANO před druhým kolem mělo být odradit voliče „demokratických“ kandidátů od volby Petra Pavla, zmobilizovat voliče SPD a dalších krajně-pravicových subjektů, přilákat část nevoličů a možná přetáhnout váhající jedince, kteří by potenciálně mohli změnit svůj názor před druhým kolem. Kampaň Andreje Babiše se zaměřila především na druhou část této strategie, tedy na získání voličů, které pro něj bylo nejjednodušší získat. Není proto divu, že jeho výsledek je velmi za očekáváním.
Pokusit se dále spojovat
Závěr kampaně tak dával smysl jen jedinou optikou, a to jako příprava půdy pro další sněmovní volby v roce 2025. Je otázka, co přesně by tím, s takovým časovým předstihem, mohl tým Andreje Babiše teď získat. Pro takzvané demokratické strany je však tato tendence pro příští dva roky velkou výzvou. Musí totiž vymyslet účinnou strategii, která by zamezila velkému vítězství hnutí ANO a Andreje Babiše na podzim 2025. Ten se bude snažit v příštích měsících dále pracovat s aktuálně získaným elektorátem, a to ať už se mu podaří ho dostat přímo pod křídla ANO, nebo pokud se pokusí podnítit zformování nového politického subjektu, který by mu v budoucnosti dělal koaličního partnera. Hnutí ANO totiž v předchozích volbách získalo přibližně 1,5 milionu hlasů. Andrej Babiš tentokrát v druhém kolem získal mnohem více: přes 2,3 milionu. To samozřejmě automaticky neznamená, že se všichni promění ve voliče ANO, ale je to vývoj, který není možné ignorovat.
V minulých prezidentských volbách, když vyhrál Miloš Zeman, srovnali novináři mapu exekucí s volebními výsledky a celkem nepřekvapivě zjistili, že v regionech, kde jsou lidé více zadlužení, je také více Zemanových voličů. Toto zjištění sice nepodnítilo větší zájem médií a zejména politiků o přehlížené regiony, ale alespoň se o některých tématech, jako jsou exekuce, začalo víc psát. Petr Pavel porazil Andreje Babiše s mnohem výraznějším rozdílem než Miloš Zeman své protikandidáty v obou předchozích volbách. V tomto ohledu to byl dobře vybraný kandidát, který má potenciál společnost spíše spojovat. Jeho přesvědčivé vítězství by však nemělo znamenat, že zájem médií o problémy socioekonomicky slabších regionů opadne úplně.
„Pavel na Hrad, Pavel na Hrad,“ skandovali přítomní ve Fóru Karlín s každými novými posuny. Když se však na obrazovce objevila Alena Schillerová, začal dav bučet a pískat. Jakmile se začaly sčítat větší okrsky, náskok Petra Pavla sílil. A spolu s tím i nadšení v sále. Přesně o půl čtvrté na pódium vystoupal Pavel se svým týmem, aby zahájil tiskovou konferenci a nadšení dosáhlo vrcholu. Mezitím stihl vystoupit s projevem i premiér Petr Fiala a Petru Pavlovi poblahopřál k jednoznačnému vítězství. Když se Pavel dostal na pódium, byl na své běžné poměry usměvavý. Část hostů, především z řad veřejných osobností, začala dupat a řvát „Prezident!“. Pavel vyhrál celkově o více než 300 tisíc hlasů více než Miloš Zeman před pěti lety.
„V této volbě vyhrály hodnoty,“ řekl Pavel v doprovodu své dojaté ženy Evy poté, co poděkoval všem, kteří a které přišli k volbám. Dodal, že si je vědom toho, že mnoho lidí musí být zklamaných, ale ve svém projevu je ubezpečil, že tu chce být i pro ně. Upozornil na to, že Česko trápí řada problémů, které je třeba řešit „jako společenství“. Uvedl také, že si je vědom toho, že toto společenství je zraněné. „A já si přeju republiku pohody,“ zakončil svůj projev nový prezident České republiky.
Je dobře, že svůj projev nesl v ryze státnickém duchu a hned zkraje nabídl i svým nevoličům klidnou a chápající polohu. Je také důležité, že zmínil problémy České republiky a nastínil, že se jim chce věnovat. Klidně by ale v apelu na sociální problematiky a úpadek infrastruktury, fragmentarizovanou společnost a pocity ohrožení, měl být důslednější. Bude to totiž potřeba. Kampaň, jíž jsme byli svědky, bezesporu nechá na společnosti šrámy. Spolu se sociálními problémy a nepopularitou vlády je třeba hledat nové polohy politiky, které by mohly pro lidi, kteří se cítí nereprezentovaní a ohrožení, nabízet určitý typ přemostění. Role prezidenta je pro něco takového ideální. Pavel musí zabrat a rozhodně by neměl zůstat pouze u slov. To, že by se rád aktivně podílel na změně, naznačil v debatě Českého rozhlasu, když mluvil o své potřebě jezdit mimo Prahu a pracovat na zlepšení jak v komunikaci, tak v reálné politice. Před novým českým prezidentem jednoduše stojí po deseti letech s Václavem Klausem a dalších deseti s Milošem Zemanem mnoho úkolů a zdá se, že si toho je vědom. Uvidíme, jestli mu to vydrží.