Foto Fred Romero, Flickr, CC BY 2.0 Deed
Metropolitný inštitút Bratislavy (MIB) publikoval výsledky analýzy počtu neobývaných bytů v Bratislavě. K měření statistici využili anonymizovaných dat spotřeby elektřiny z let 2015–2021, které jim pro tento účel poskytla Západoslovenská distribučná a. s. Z výsledků vyšlo najevo, že dosavadní odhady tamního statistického úřadu byly významně nadhodnocené. Statistický úřad odhadoval počet prázdných nemovitostí zhruba na 51 tisíc (22 procent), nová data udávají jen 15 tisíc, tedy asi šest procent. Díky přesnějšímu měření vedení města usoudilo, že se nejedná o natolik závažný problém, aby ho bylo nutno řešit například speciálním zdaněním. Podle kritiků je však i šest procent dlouhodobě neobývaných bytů významným podílem, jehož zdanění by mohlo trh s nemovitostmi proměnit.
Dramatický rozdíl ve výsledcích analýz je z velké části dán tím, co je považováno za neobývaný byt. Statistický úřad při sčítání vycházel z nahlášeného trvalého pobytu. Následně pak byt, v němž nikdo neměl nahlášený trvalý pobyt, označil jako dlouhodobě neobývaný. Statistici z MIB oproti tomu vycházeli ze spotřeby energie. Pokud odběrné místo spotřebovalo 0–249 kWh, považovali za vysoce pravděpodobné, že je byt dlouhodobě neobývaný. I tyto výsledky jsou však nepřesné a reálný počet neobydlených bytů je pravděpodobně ještě o něco nižší. Z dat totiž není možné oddělit údaje o zahradních chatkách či bytech v dědickém řízení.
O měření dlouhodobě neobývaných bytů za pomoci elektroměrů v minulosti uvažoval i magistrát Prahy. Konkrétně se k tomuto nápadu přikláněli zástupci Pirátů v roce 2019. Tento návrh, s nímž byli spojováni zejména primátor Zdeněk Hřib a radní Adam Zábranský, však vyvolal vlnu ostré kritiky jak v médiích, tak u jejich tehdejšího koaličního partnera TOP 09. Členové TOP 09 v čele s Jiřím Pospíšilem tehdy označili návrh za „levicový experiment, jaké měla v programu KSČ“, a zásah do osobního vlastnictví. V důsledku negativních reakcí pak Piráti během několika týdnů od myšlenky analýzy elektroměrů upustili.
Jediná dostupná oficiální data o dlouhodobě neobývaných nemovitostech v Praze pocházejí ze sčítání lidu prováděného Českým statistickým úřadem. Podle těchto dat je neobydlených více než 93 tisíc bytů. Z měření v Bratislavě vidíme, že toto číslo může být značně zkreslené. Zdá se, že zásah do soukromí, který analýza elektroměrů představuje, je pro českou veřejnost nepřijatelný. Absence přesných dat ale významně ztěžuje snahy zákonodárců určit správný postup při řešení krize bydlení.