Na politiky míří petice k novelizaci zbraňového zákona. Hlásí se zastánci i odpůrci liberálních pravidel

V těchto dnech se v parlamentu bude ve třetím čtení projednávat novela zákona o zbraních. Tragické okolnosti masové střelby na pražské filozofické fakultě 21. 12. 2023 aktivizovaly veřejnost. Svůj tlak na zákonodárce ale zvyšuje i zbraňová lobby.

Současná česká legislativa týkající se držení zbraní patří mezi nejliberálnější na světě. Neomezuje množství držených zbraní, škála zbraní, které si může občan pořídit, je široká a sahá až k samonabíjecím puškám s optikou. Zbrojní průkaz lze získat nejen za účelem myslivosti, sběratelství, sportu nebo výkonu povolání, ale stačí i formální důvod „ochrany života, zdraví nebo majetku“. Povinné nejsou ani psychotesty. Současná novelizace cílí na zpřísnění zákona především právě ve věci povinných psychotestů, ale také povinnosti prodejců zbraní hlásit podezřelé nákupy například neobvyklého množství zbraní či nestandardního chování nakupujícího, uvažuje se o prostupnosti registrů nebo možnosti odebrání zbraní policií. To jsou některé z projednávaných úprav, jak je popisuje ministr vnitra Vít Rakušan.

Již několik dní po tragické střelbě se objevila jedna z prvních petic za omezení stávající vysoké dostupnosti zbraní, jíž sepsali studenti pražské Filozofické fakulty UK a do dnešních dnů má zhruba 16 tisíc podpisů. Její autoři apelují na vládu i členy obou komor parlamentu, aby byla přijata dostatečná opatření a zbraně se nedostaly do rukou nepovolaných osob, a zároveň žádají maximální omezení držení dlouhých zbraní.

V podobném duchu vznikla v těchto dnech další petice, kterou podepsaly a iniciovaly veřejně známé osobnosti jako například politolog Pavel Barša, spisovatel Pavel Kosatík, chirurg Pavel Pafko nebo chartista a diplomat Petr Pospíchal. Ti se obracejí na politiky i novinářskou veřejnost a v textu mimo jiné upozorňují, že novela v podobě, v níž byla projednávána ještě před útokem, obdobným rizikům nepředchází. Shodně jako ve studentské petici se zde apeluje na zákaz držení dlouhých zbraní soukromými osobami, případně jejich používání omezit na prostory střelnic, přičemž se zde odkazuje na skutečnost, že tato omezení nijak nezasahují do práva na obranu podle Listiny základních práv a svobod. Petice zmiňuje také sílu zbrojní lobby, která má na rozvolněné legislativě největší zájem. Zároveň se zde zdůrazňuje důležitost základní sociální kontroly nad držiteli zbraní s odkazem na osamocené střelce bez sociálního zakotvení, kteří patří k nejrizikovějším. Zmíněn je také celospolečenský kontext, kdy tento typ tragických událostí, jakým je masový útok střelnou zbraní, narušuje stabilitu společnosti, což je zřetelné zvláště v současných poměrech ekonomické nejistoty a mezinárodní politické situace.

Na zbraňové legislativě se v Česku dlouhodobě podílejí především uskupení, v jejichž zájmu je naopak minimalizovat zákonná omezení vlastnictví zbraní občany. Mezi takové patří LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, spolek Liga Libe vzniklý z platformy Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU, ale také například Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky. Také na podporu těchto zájmových skupin vznikají petice, jako například text Martina Daniela apelující na vládu. Tato petice naopak v souvislosti s požadavky na omezení rozsahu práva vlastnit zbraně zmiňuje emotivnost a hysterii a opakuje, že „máme nejlepší a nejvyváženější legislativu o zbraních v Evropě, možná na světě.“

Podle amerického oborového časopisu Guns&Ammo patří Česko hned na druhé místo v přívětivosti k držitelům zbraní, na prvním místě jsou Spojené státy. V oceněné desítce se dále objevují jak vyspělé, sociálně a ekonomicky stabilní země s všeobecným respektem k právu, jako je Švýcarsko, Norsko, Finsko nebo Švédsko, které zároveň patří ke státům s nízkou mírou úmrtí střelnou zbraní v přepočtu na obyvatele, tak také státy jako Panama a Honduras. Právě středoamerické země náleží zároveň k těm socioekonomicky nestabilním, s vysokou mírou zločinnosti, slabým státem a nízkou dostupností práva. Zmíněný Honduras se s číslem 28,72 osob na 100 tisíc obyvatel řadí i mezi rekordmany v počtu úmrtí střelnou zbraní, Panama má těchto úmrtí 10,23 – pro srovnání Švýcarsko a severské země se pohybují hluboko pod jedním procentem – údaje jsou z roku 2021, data nezahrnují většinu afrických ani asijských států nebo Rusko.

Čtěte dále