Foto Naja Bertold Jensen, Unsplash, CC0 1.0
Příčinou změny klimatu je lidské chování. Pokud se chceme zachránit, musíme změnit sociální normy týkající se lidské reprodukce, konzumu a produkce odpadu. Destruktivní lidské chování je živeno ekonomickým růstem, marketingem a pronatalitní politikou. Takové závěry vyplývají z analýzy Merzova institutu, na kterou upozornil The Guardian. Analýza poukazuje na to, že současné snahy zastavit změny klimatu se soustředí pouze na symptomy a neřeší příčiny, což je behaviorální krize. Řešení symptomů je surovinově náročné a jako takové neřeší překračování zdrojů planety.
„Člověk a s ním miliony živočišných druhů čelí bezprecedentnímu množství existenciálních hrozeb v důsledku antropogenních vlivů, které překračují meze naší planety,“ uvádí text analýzy, podle níž se nacházíme na neznámém území rozpadající se integrity naší biosféry. To je způsobeno primárně překračováním mezí planety, kdy lidé využívají více zdrojů, než dokáže planeta obnovit a „produkují entropické množství odpadu“ mimo kapacity Země ho zpracovat. K tomuto překračování mezí dochází v důsledku behaviorální krize moderního člověka, jehož způsob existence se stává neslučitelným se zachováním života na Zemi.
Lidé jsou schopni regulovat své chování, nicméně mocenská dynamika tuto schopnost podrývá, kdy manipuluje s lidskými potřebami, přáními a touhami. Ideály dostatku, materiálních limitů a ekonomické rovnosti jsou podle autorstva textu neslučitelné se stávajícími ekonomickými normami. V těch jsou nezaměstnanost a obří nerovnosti systematickými požadavky, plýtvání je mnohdy považováno za ekonomicky efektivní a neomezený ekonomický růst je považován za základ politické a ekonomické stability.
Klíčovou roli v tomto sehrává marketing, jehož cílem již není zvyšovat povědomí o produktech nebo získávat existující poptávku. Jeho cílem je poptávku vyrábět, prohlubovat potřeby a přání, které mohou být uspokojeny pomocí spotřeby. Růst podnikání tak již není podmíněn biologickými potřebami lidí.
Podle studie se marketing snaží ovlivnit nákupní vzorce buď změnou vnímání produktu jednotlivcem nebo proměnou sociálního kontextu, ve kterém se spotřeba odehrává. Tuto manipulaci s lidským chováním by šlo použít také obráceně, k návratu k mezím, v nichž by se stala lidská civilizace udržitelnou.
Podle studie jsou současné snahy o řešení změny klimatu spíše řešením symptomů, kdy ve skutečnosti zachovává status quo spočívající v překračování planetárních mezí. Opatření mají podobu technologických řešení, která vyžadují obrovské množství surovin, například na výrobu a obnovu zařízení pro tzv. zelenou či obnovitelnou energii. Přitom právě přístup k levné a dostupné energii nasměřoval lidstvo k překračování planetárních limitů. Samotná náhrada jedné energie za druhou proto nepředstavuje systémové řešení. Tím je komplexní proměna lidského chování a náprava behaviorální krize, v níž se nacházíme.