Foto Pixabay, CC0 1.0
Světová banka poprvé zkoumala dopady rodinných politik či bezpečnost země na uplatnění žen na trhu práce. Předmětem zkoumání bylo 190 zemí světa. Zohlednění výše uvedených faktorů ukázalo, že ženám se dostane pouze 64 procent právní ochrany, jíž požívají muži, což je ještě méně než 77 procent, které se uváděly dříve. Autorka zprávy Tea Trumbic pro deník Guardian uvedla, že právě to jsou faktory, které výrazně ovlivňují schopnost žen uplatnit se na pracovním trhu. Může to být i třeba právě míra násilí ve společnosti, která ženám fyzicky zabraňuje vůbec se do práce dopravit, jindy se ekonomicky neúnosnými mohou stát náklady na péči o dítě.
Zpráva tentokrát hodnotila také rozdíly mezi zákony a opatřeními, které vedou k jejich naplnění. Zjistilo se, že jednotlivé země zavedly méně než 40 procent opatření nutných k naplnění deklarovaných práv. Zatímco 95 zemí přijalo zákony o rovném odměňování v práci, pouze 35 z nich přijalo i nástroje, kterými je možné rovnosti docílit. Celosvětově tak ženy vydělávají 77 centů z každého dolaru, který vydělá muž.
Studie například zmiňuje, že řada zemí subsaharské Afriky v posledních letech rychle reformovala patřičnou legislativu, zároveň zde ale propad mezi legislativou a jejím naplněním patří k největším na světě. Například Togo ženám přiznává 77 procent práv mužů, ale opatření nutná pro jejich provádění zavedlo pouze u čtvrtiny z nich.
Vyřešení rozdílu v péči o děti by také okamžitě vedlo ke zvýšení účasti žen na trhu práce o jedno procento. Zpráva také uvádí, že méně než polovina zemí poskytuje finanční podporu nebo daňové úlevy rodičům malých dětí. V 81 zemích nejsou do výpočtů důchodů žen započítávány roky, které tráví na rodičovské dovolené.
Zpráva dále také uvádí, že zatímco 151 zemí má zákony proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti, pouze 40 zemí má i zákony, které se vztahují na sexuální zneužívání na veřejných místech nebo ve veřejné dopravě, což znamená, že ženy nejsou chráněny zákonem po cestě do práce.
Spoluautor reportu a hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill také uvedl, že „po celém světě brání diskriminační zákony a praktiky ženám pracovat nebo začít podnikat na stejné úrovni jako muži. Odstranění tohoto rozdílu by mohlo zvýšit celosvětový hrubý domácí produkt o více než 20 procent – v podstatě zdvojnásobit tempo globálního růstu v příštím desetiletí, ale reformy se zpomalily.“
Česká republika, která zároveň čelí problémům se zpomalením ekonomiky a nedostatkem kvalifikované pracovní síly, se v žebříčcích mapujících genderové rozdíly v platech a přístupu na pracovní trh umisťuje na velmi nízkých příčkách a to přesto, že naše čísla vylepšuje 60procentní podíl žen mezi absolventy vysokých škol. Podle zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) o globálních genderových nerovnostech se naše pozice ještě zhoršuje a ze 76. místa v roce 2022 jsme se propadli o 25 příček na 101. pozici v roce 2023. Příčinou je především nízké zastoupení žen v politické sféře a nerovnost v odměňování. Nerovné odměňování pak souvisí s domácími charakteristikami pracovního trhu, jako je nízká flexibilita pracovní doby a úvazků, nedostatek zařízení předškolní péče a dlouhá rodičovská dovolená.
Samotná Evropa je přitom ve srovnání se světem lídrem rovnosti mezi muži a ženami. Země, které mají nejvyšší scóre, zároveň patří k ekonomickým tahounům regionu a sociálně stabilním zemím: Island se s 91procentním scóre blíží skutečné rovnosti. Následují Norsko (87,9 procent), Finsko (86,3 procent), Švédsko a Německo (81,5 procent). Z mimoevropských zemí dosáhly vysokého scóre Nový Zéland (85,6 procent), Nikaragua (81,1 procent) nebo Namibie (80,2 procent). Česko se s 68,5 procenty nachází pod celosvětovým průměrem 76,3 procenta a v Evropě patříme ke třem nejhorším státům spolu s Kyprem (67,8) a Maďarskem (68,9). V ukazatelích genderové rovnosti na pracovním trhu tak Česko předbíhá mnoho zemí ze všech regionů planety včetně Blízkého východu, subsaharské Afriky, Latinské Ameriky aj. Do poslední pětice zemí s vůbec nejhorším postavením žen na trhu práce patří potom Pákistán, Írán, Alžírsko, Čad a Afghánistán – ty mají scóre kolem 50 procent.