Foto Rainier Ridao, Unsplash, CC0 1.0
Švýcarská investigativní skupina Public Eye se rozhodla srovnat kojeneckou stravu, kterou Nestlé vyrábí a distribuuje po celém světě. Do laboratoře poslala výrobky prodávané v Asii, Africe a Latinské Americe. Výsledky ukázaly, že Nestlé do kojenecké stravy v chudších zemích přidává cukr a med, zatímco v Evropě nic takového nedělá. Cukr a med byly přidávány do stravy Nido, což je mléčná výživa pro děti od jednoho roku, a do stravy Cerelac, což jsou cereálie pro děti od šesti měsíců do dvou let. O studii informoval deník The Guardian.
Přidávání cukru do potravin je přitom v rozporu s mezinárodními standardy na potírání obezity a chronických onemocnění. Obezita je rostoucím problémem v chudých zemích. Podle Světové zdravotnické organizace vzrostl například v Africe podíl dětí mladších pěti let s nadváhou od roku 2000 téměř o jednu čtvrtinu. Celosvětově pak žije s obezitou skoro miliarda lidí.
Výživový expert Public Eye Laurent Gabarell vyzval Nestlé, aby ukončilo dvojí standardy ve svých potravinách a přestalo přidávat cukr do všech výrobků určených dětem mladších pěti let ve všech zemích světa. To odpovídá pokynům WHO pro evropský region, podle něhož by v potravinách pro děti mladší tří let neměly být povoleny žádné přidané cukry ani sladidla.
Studie ukázala, že například cereálie určené dětem od šesti měsíců obsahují v Senegalu a Jihoafrické republice šest gramů cukru v každé porci, zatímco ve stejném výrobku ve Švýcarsku žádný přidaný cukr není. V Brazílii dvě varianty Cerelacu cukr neměly, zbylých šest však mělo okolo čtyř gramů cukru na jednu porci a v Nigérii se pak v jednom případě jednalo až o necelých sedm gramů cukru na porci.
Nejedná se bohužel ani zdaleka o první případ, kdy společnost Nestlé provádí experimenty na dětech za účelem zisku. V sedmdesátých letech světem otřásl skandál, kdy se ukázalo, že Nestlé si pomocí agresivního marketingu v chudých zemích globálního Jihu vytvořilo trh závislý na umělé kojenecké stravě. Nestlé přesvědčilo matky, že kojení je nezdravé, a místo toho zde začalo distribuovat svou podřadnou kojeneckou stravu. To vedlo k podvýživě dětí, jejich větší náchylnosti k infekcím a k růstu úmrtí, ke kterým by bez Nestlé a jeho touhy po hromadění peněz jednoduše nedošlo.