V Českých Budějovicích se má stavět kontroverzní protipovodňové opatření, které nejenže obyvatele před povodní neochrání, ale také zdevastuje pět desítek vzrostlých stromů spolu s důležitou rekreační oblastí. I na jihu Čech běží práce zastupitelstva podle pravidla „stavět a čerpat dotace občanům navzdory“.
Radnice proti občanům
Na pondělním jednání zastupitelstva v Českých Budějovicích byla schválena smlouva mezi městem a státním podnikem Povodí Vltavy, která nevratným způsobem poškodí lokalitu známou mezi místními jako „Malák“. Vybudováním protipovodňového opatření s pochybnou funkcí při ochraně okolní zástavby před velkou vodou je v tomto případě ohrožena oblíbená rekreační oblast na pravém břehu řeky Malše, pojmenovaná podle přilehlého Malého jezu. Ta těsně sousedí s hustě zabydlenými rezidenčními čtvrtěmi, nacházejícími se jižně od budějovického centra. Projekt budí podezření, že jde především o výhodnou státní stavební zakázkou placenou. Zároveň ovšem odporuje jakýmkoliv zásadám dlouhodobě udržitelného rozvoje a ostentativně ignoruje zájmy obyvatel, kteří realizaci projektu hlasitě odmítají.
Zatímco v jiných městech radnice podobná rekreační místa dlouho a nákladně budují, v Budějovicích se politická zvůle rozhodla jednu z nejhezčích a nejosobitějších klidových zón zničit.
Na první pohled jde jen o další z řady skandálů, s jakými se v českých a moravských městských samosprávách setkáváme na každém kroku. Nyní se však po Praze a Brnu zásadním způsobem mění i občanská společnost v regionech a začíná se proti nežádoucím zásahům stále účinněji bránit. O to zarážející je zarputilost, s níž se českobudějovická politická reprezentace rozhodla jít proti nemalé skupině obyvatel, jimž nesmyslná destrukce Maláku není lhostejná.
Význam lokality je přitom nezpochybnitelný. Vzrostlé stromořadí, dětské hřiště a romantická zákoutí s duchem minulých dob lákají na Malák nejen obyvatele přilehlé Havlíčkovy kolonie a Lineckého předměstí. Pěšky či na kole se sem dá velmi dobře dostat z jakékoliv části vnitřního města Českých Budějovic a lokalitu denně navštěvují stovky pejskařů, cyklistů, provozovatelů vodních sportů či dětí přicházejících ze školek a školních družin, anebo s rodiči. V létě nabízí toto místo osvěžení, dobrý přístup k řece, čistou vodu na koupání i odpočinek ve stínu stromů.
Jenže zatímco v jiných městech radnice podobná rekreační místa dlouho a nákladně budují, v Budějovicích se politická zvůle rozhodla jednu z nejhezčích a nejosobitějších klidových zón jihočeské metropole zničit. Události okolo protipovodňových opatření tak vyústily ve významný „spor o město“ mezi občany a místní samosprávou.
Vybagrovat a vybetonovat
Hrozba ztráty Maláku v jeho současné podobě existuje již bezmála dvacet let. Nejaktuálnější podoba protipovodňových opatření spočívá ve vybagrování a vybetonování současného břehu zpevněného košatými vzrostlými stromy, na jejichž místě má být vybudována berma zachycující vodu z rozvodněné řeky. Zajímavé je, že k legitimizaci projektu, který je městem označován jako veřejně prospěšná stavba, slouží stále ještě živé vzpomínky na ničivé povodně z roku 2002, ačkoliv podle výpočtů by právě tisíciletou vodu berma zachytit nedokázala. Naopak stromy, které zde rostou již celá desetiletí, ničivé povodni bez problémů odolaly. Tato skutečnost je jedním z hlavních argumentů místních aktivních občanů, kteří si jako strategii svého boje zvolili především napadání technických a procesuálních stránek celého projektu a jeho prosazování.
Kromě toho existuje podezření z možných postranních a spekulativní úmyslů. Vybagrování Maláku představuje pouze první etapu opatření, jejichž podobu ovšem zatím nikdo nezná. Skloňováno je také selhání demokratických a participačních postupů. Město se od počátku příprav opatření v roce 1998 ani jednou nepokusilo o záležitosti občany informovat, natož ji s nimi konzultovat, a to navzdory tomu, že se navrhované změny místních obyvatel velmi citelně dotknou.
Místní dávají svůj nesouhlas najevo jasným způsobem. I když jsou protistranou osočováni z neodbornosti, jak je tomu v případě občanského sdružení Malše a nezávislé občanské iniciativy Zachraňme Malák, nejde o žádné amatéry. Hlavními organizátory občanského odporu jsou dva inženýři, kteří si dokázali nejen dohledat staré, do šuplíku zastrčené varianty protipovodňových opatření, jež nepředstavují zdaleka tak velký a drahý zásah do krajinného rázu lokality, ale poměrně věcně a kriticky se dokážou vyjádřit i k veškerým přípravným krokům realizace a k projektové dokumentaci jimi odmítaného opatření.
Demokracie a peníze
Iniciativa Zachraňme Malák, která vznikla na jaře 2015, na vlastní náklady nechala vytvořit oponenturu městem pořízeného posudku kontroverzního protipovodňového opatření, čímž jednoznačně prokázala jeho závadnost. Kromě petic, společných setkání s obyvateli na břehu řeky či tiskových konferencí iniciativa obešla téměř všechny zastupitele, z nichž mnozí snahám a cílům iniciativy vyjádřili podporu. Ne všichni však své slovo nakonec dodrželi.
Před blížícím se listopadovým zasedáním zastupitelstva se zdálo, že úsilí aktivistů směřuje ke zdárnému konci. Zdálo se, že pro schválení smlouvy mezi městem a Povodím Vltavy nebude dostatek hlasů. Když však tato skutečnost vyšla najevo, projednávání této záležitosti bylo vedením města z programu zastupitelstva na poslední chvíli vyškrtnuto. O měsíc později se o pouhý jediný hlas povedlo smlouvu protlačit. Iniciativě Malák tak nyní nezbývá nic jiného, než spoléhat na svou další petici a dopis poslaný ministru zemědělství, jehož resort přezkoumává a schvaluje žádosti o dotace na protipovodňová opatření. Iniciativa poukazuje hlavně na nehospodárnost první etapy opatření v jeho stávající podobě a na zatím neznámou výši nákladů na etapy další, bez nichž první etapa nemůže být účinná.
Jak se zdá, peníze jsou často to jediné, na co demokraticky zvolená reprezentace české veřejnosti dokáže slyšet. Zatímco občané Českých Budějovic hrají na sentiment a spoléhají na své technické a ekonomické argumenty, samosprávu a státní správu zajímá hlavně rychlá cesta ke státním penězům, kulišácky zahalená iluzí ochrany veřejného zájmu, v tomto případě bezpečí obyvatel. Zamýšlené opatření však bezpečí obyvatel nejen neochrání, ale naopak spíše přispěje k ohrožení. V časech klimatických změn a stále hůře předvídatelného extrémního počasí je třeba stromy nikoliv kácet. Budějovická iniciativa nyní zve své zklamané příznivce k sobotnímu setkání s vánočním punčem pod zatím ještě nepokáceným stromořadím. Možná však nazrál čas pro radikálnější postup a stromy před případným kácením chránit třeba i vlastním tělem.
Autorka je sociální geografka.