Ženám na ulici je stále častěji nabízeno ubytování za sexuální služby. Potvrzují to charitativní spolky a důkazem je náhodný inzerent bez sebemenších výčitek svědomí.
Takto zní inzerát s názvem Ubytování pro pravou holku zdarma na britské stránce craigslist.org: „Ubytování v prostorném bytě pro holky zdarma… Bez nájmu, bez kauce, bez energií, bez placení…“ Na uvedené telefonní číslo pošlu sms a odpověď přijde okamžitě.
„Je mi 25 a jsem profík,“ píše mi majitel bytu. Prý rád fotí, jezdí na dlouhé projížďky a poslouchá hudbu. Zeptám se ho, jak přesně to s nabízeným bytem je. „Hledám kámošku na něco trochu víc.“ Musela bych s ním spát? „Jenom někdy, ne pořád,“ zní odpověď.
Ženy na ulici
Zastánci lidí bez domova varují, že v Londýně roste počet nabídek bezplatného bydlení pro ženy výměnou za sex. Zběžný průlet stránkou craigslist.org, kde se inzeruje všechno možné, nabízí důkazy: množství inzerátů slibuje ubytování pro „hezkou holku“, která bude za střechu nad hlavou svolná k sexu. V jednom se hledá „holka, která by se chtěla trochu pobavit“, a po zájemkyních se požaduje, aby dodaly fotky obličeje a postavy.
Londýňanka bez domova se dožije v průměru 43 let – tedy o celých 34 let méně než běžná občanka.
Tento alarmující trend je příznakem krize bydlení (byt v Londýně si člověk s nižším příjmem nemůže kvůli vysokým cenám nájemného téměř dovolit) a také přeplněných ubytoven pro lidi bez domova. Bezdomovectví se tedy zneužívá k budování silně vyděračských vztahů.
Přesný počet žen bez domova se dá zjistit jen obtížně; v Anglii se totiž při sčítání na ulici spících lidí jejich gender nezaznamenává. V letech 2010–2011 spalo údajně v londýnských ulicích 658 žen, kdežto v roce 2015 se jich napočítalo už 1 094. Ženy ale častěji než muži vynakládají úsilí, aby se na ulici před zraky kolemjdoucích ukryly – ve skutečnosti tedy bude míra ženského bezdomovectví mnohem vyšší.
„Člověka bez domova si každý stereotypně představí jako postaršího vousatého chlapa,“ říká Katharine Sacks-Jones z Agendy, sdružení pro ženy a dívky v ohrožení. „Ženské bezdomovectví je téměř neviditelné – ženy se schovávají, po nocích přespávají v prostředcích hromadné dopravy nebo v parcích, kde si jich nikdo nevšimne.“
„K bezdomovectví se neodmyslitelně váže násilí na ženách,“ vysvětluje Maeve McGoldrick z charitativního spolku Crisis. Z jejich pět let starého průzkumu vyplývá, že v roce 2011 přistoupilo osmadvacet procent žen bez domova za střechu nad hlavou na nevyžádaný sexuální vztah a dvacet procent vykonávalo sexuální práce. Spousta žen se navíc na ulici ocitne následkem sexuálního nebo domácího násilí. „Dvacet procent žen bez domova o své bydlení přišlo kvůli násilí a sedmdesát procent z nich přitom utíkalo před partnerem,“ dodává Maeve McGoldrick.
„Ženy na ulici jsou většinou téměř bezbranné,“ potvrzuje Katharine Sacks-Jones. O nabídkách ubytování výměnou za sex prý slyšela z první ruky. „Ti muži vědí, do čeho jdou – o sex žádají ženy, o jejichž zranitelnosti si mohou být jisti. Jejich těžké situace tak bezohledně zneužívají k vlastnímu prospěchu.“
Zatím to vypadá bledě
Přeplněné ubytovny pro lidi bez domova se mezitím marně snaží poskytnout ženám s jejich specifickými potřebami útočiště. „V těchto domech je ovšem běžné, že sedmdesát pět procent klientů tvoří muži. Takové prostředí ženy odrazuje a může pro ně být i nebezpečné,“ říká Sacks-Jones.
„Ženy bez domova potřebují zařízení, která by odpovídala jejich konkrétním potřebám,“ přidává se McGoldrick. „Všechny bezdomovecké služby by měly disponovat místy určenými výhradně ženám, se skupinovými setkáními a personálem ženského pohlaví, a to především pro ženy, které se staly oběťmi násilí. Ty by se pak nemusely bát vyhledat pomoc.“ Trvá také na tom, aby byli zaměstnanci zařízení pro lidi bez domova školeni v řešení případů domácího násilí a sexuálního vykořisťování.
Zatím to ale pro ženy na ulici vypadá stále bledě. Londýňanka bez domova se dožije v průměru 43 let – tedy o celých 34 let méně než běžná občanka. A jelikož se počet bezdomovců v Anglii každoročně o třetinu navýší, nebudou mít vlastníci bytů s nekalými úmysly o zoufalé ženy rozhodně nouzi.
Svému hypotetickému budoucímu domácímu z Craigslistu nakonec napíšu, že o pokoj zájem nemám. „V pohodě,“ přijde mi odpověď. Asi za hodinu se mi na displeji objeví nenuceně podbízivý dodatek: „Můžu se přizpůsobit, takže kdybys někdy neměla chuť nebo nechtěla sex, neva.“
Autorka je publicistka.
Z anglického originálu Homeless women are being exploited for sex in return for shelter, publikovaného na webu Vice.com, přeložila Alžběta Franková.