Na demonstracích obvykle policie vyzývá demonstranty k odmaskování, tentokrát to bylo naopak. Jinak ale demonstrace organizovaná Extinction Rebellion proti plánovanému rozšíření Letiště Václava Havla nebyla současnými karanténními opatřeními ovlivněna. Řečníci a řečnice se přesto k pandemii Covid-19 jako k příkladu globální krize několikrát odvolávali. Nešlo jim ale o vládní opatření, ale spíše o svět, o který budeme usilovat, až pandemie skončí. Motivací pro zvětšování letiště a vládní investici padesáti pěti miliard má totiž být podpora turistiky v hlavním městě a také to, aby – slovy ministryně Aleny Schillerové – „letiště Václava Havla bylo skutečně světovým letištěm“. Na tomto stanovisku vyřčeném ještě před pandemií zatím vláda nic měnit nehodlá.
Hned první pokoronavirový protest tak jasně ukázal, že jakákoliv reflexe směřování naší civilizace v karanténě nenastala a virus nás automaticky nedonutil zamyslet se nad destruktivností současného životního stylu. I když současná vláda brojí proti suchu a chystá miliardové balíčky na protiopatření, zároveň sype peníze do dalšího zvětšování letiště ve snaze podpořit turismus. Nic jako klimaticky zodpovědnější svět se v Česku nechystá, právě naopak. Vypadá to, že vláda hodlá pokračovat v investicích do letiště i v situaci, kdy se budoucnost tohoto odvětví ocitla v ohrožení a v tuto chvíli není jisté, zda se vůbec někdy vrátí na předkrizová čísla. Zhruba padesátka účastníků akce 55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu? upozorňovala právě na tyto rozpory v přístupu vlády.
„Plán na rozšíření letiště Ruzyně je starý mnoho desetiletí a je o to bizarnější, že ho tady musíme řešit dnes, kdy se nacházíme v době klimatické krize,“ řekl jeden z řečníků, zakladatel iniciativy Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat! Vít Masare. „Vláda podepsala Pařížskou klimatickou dohodu a dlouhodobě není schopná plnit její cíle. Naopak vymýšlí záměry, které jdou proti smyslu této dohody. Místo toho, abychom slyšeli, jak se vláda zaměřuje na řešení aktuálních problémů včetně sucha, slýcháme, jak vláda vymýšlí, jestli by náhodou neinvestovala peníze do záchrany soukromých aerolinek Smartwings. Zažíváme nejhorší sucho za pět set let a je na čase, aby vláda nemrhala časem na diskusi o tom, jestli potřebujeme mít v Praze kapacitu pro třicet milionů turistů,“ poznamenal Masare. Pražské letiště už dnes odbavuje především turisty, kteří dále zvyšují ceny bydlení ve městě. Téma se aktuálně řeší na pražském magistrátu a vedení Prahy má v současnosti stále možnost projekt zastavit, pokud nepovolí změny v územním plánu.
Na akci promluvili také starostové městských částí – Viktor Komárek z Prahy-Nebušic a Petr Hejl z Prahy-Suchdola. Na obě by mělo rozšíření letecké dopravy krajně neblahý vliv. „Všichni ministři financí milujou letadla,“ zahájil svůj proslov suchdolský starosta Petr Hejl a připomenul obrovské částky, které do leteckého průmyslu plynou ze státních rozpočtů. „V roce 2009 stát odkoupil od společnosti Penta pozemky na letišti. V roce 2010 státní firma Osinek napumpovala do ČSA dvě a půl miliardy korun. V roce 2015 byla kumulovaná ztráta ČSA pět a půl miliardy.“ Jakákoliv investice tímto směrem je podle Hejla v tuto chvíli zbytečná, potřebujeme naopak investice do krajiny.
„Pokud peníze půjdou na rozšíření letiště, podřezáváme si pod sebou větev, která už je teď dost nahnutá,“ připomněla Michaela Pixová z Klimatické koalice katastrofickou ekologickou situaci, v níž vláda dál plánuje stavět infrastrukturu leteckému průmyslu. Koronavirus v tomto ohledu žádný zázračný obrat nepřinesl a budoucnost života na Zemi je přes dočasné zpomalení systému dál v přímém ohrožení. Pokud vlády nezmění svůj přístup – ať už vlivem koronaviru, nebo nezávisle na něm –, situace se nezlepší.
Demonstraci aktivisté Extinction Rebellion zakončili potřísněním ministerstva červenou barvou. Ke vchodu také připevnili ceduli „Ministerstvo záchrany miliardářů“. Policie tři účastníky akce zadržela.
