Foto Pixabay (CC0 1.0)
Zákonodárci Evropské unie chtějí zpřísnit přístup k technologickým gigantům v nových regulačních direktivách. Inspirují se při tom v Austrálii, kde v prosinci schválili přelomový zákon, díky němuž mají Google, Facebook a další platit australským vydavatelům za jejich zpravodajský obsah. Australští poslanci tak reagují na odliv inzerce z tiskových médií na online platformy, z nichž nejvíc těží právě americké technologické firmy. Po Austrálii teď o zavedení podobného principu uvažují i politici Evropské unie.
Také oni chtějí do nových digitálních regulí zavést povinnost globálních technologických gigantů platit za zpravodajský obsah evropským vydavatelům. Jak má toto opatření vypadat v Austrálii? Podle zákonodárců se mají Google a Facebook domluvit s tamními vydavateli na tom, jakou formou jim budou kompenzace vypláceny. Pokud se s nimi digitální giganti nedohodnou, stanoví výši těchto kompenzací australský stát. Google už Austrálii pohrozil, že pokud začne tuto legislativu vymáhat, odejde ze země. Facebook zase plánuje, že australským uživatelům zakáže na své sociální síti sdílet zpravodajské obsahy, pokud zákon v současné podobě vejde v platnost.
Velké platformy, velké nerovnosti
Europoslanci pracující na prvních verzích zákona o digitálních službách a zákona o digitálních trzích se pro britský deník The Financial Times vyjádřili v tom směru, že chtějí do návrhu implementovat některé prvky australské legislativy. Australský zákon podle nich částečně vyrovnává extrémně nevýhodnou pozici, kterou mají vydavatelé pro vyjednávání s technologickými korporacemi. „Protože mají zcela dominantní pozici na trhu ve vyhledávání, v segmentu sociálních médií i v reklamě, vytvářejí velké digitální platformy velké nerovnosti. Navíc významným způsobem těží ze zpravodajského obsahu. Myslím, že bude jen správné, pokud vydavatelům vrátí nějaký férový podíl ze svého zisku,“ řekl pro Financial Times maltský europoslanec Alex Saliba, který má v europarlamentu na starosti právě zákon o digitálních službách.
Některým členům a členkám europarlamentu ovšem takový návrh přijde příliš tvrdý. Pochybnosti vyjádřila třeba švédská europoslankyně Arba Kokalari (EPP). I podle ní by ale měli vydavatelé vědět o změnách algoritmů digitálních gigantů, které ovlivňují pořadí zpravodajských obsahů na těchto sítích a platformách. Jedná se podle ní o problém, který by měl nový zákon o digitálních službách řešit.
Média po celém světě se s úbytkem inzerce potýkají už několik let. Aktuální pandemická situace však tento problém jen zostřila a jednotlivé státy hledají způsoby, jak lokální média zachránit. Australská legislativní změna je první svého druhu na světě a inspiruje další zákonodárce k podobným krokům. Google i Facebook se snaží tento australský scénář všemi prostředky zvrátit, protože se bojí, že se bude jednat o nebezpečný precedent, který ohrozí jejich celosvětové příjmy z reklamy.
„V důsledku opravdu překotného rozvoje digitálních platforem jsme zatím stále ještě ve fázi, kdy mapujeme, jaké všechny důsledky jejich fungování vlastně má. Přemýšlíme ale také, jak na to politicky zareagovat. Je dobře, že se nyní do hledáčku dostává právě i tato dimenze. Pro fungování demokracie je totiž podobně důležitá jako již déle diskutovaná problematika fake news a hate speech,“ komentuje aktuální dění politoložka Kateřina Smejkalová, která se digitálním platformám dlouhodobě věnuje. Zároveň ale dodává, že podobný druh regulace nebude vůbec jednoduché aplikovat a funkční řešení se bude hledat pravděpodobně delší dobu.