foto: Pixabay, Pixabay License
Podíl zamítnutých žádostí o přijetí do školky se loňský školní rok oproti předchozímu zvýšil o dvě procenta – a to na pětadvacet procent všech žádostí. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která na situaci školek upozornila v minulých dnech také na svém Twitteru. Podíl odmítnutých dětí se zvýšil ve všech věkových skupinách, nejvíce ale byly odmítány ty nejmladší ve věku do tří let, které nemají na místo zákonný nárok. Nejmenších je proto ve školkách vzhledem k počtům ostatních dětí rok od roku méně. Například podíl dvouletých klesl za poslední tři roky téměř o deset procent ze 39,3 na 30 procent. Podle inspekce může být příčinou změna financování školek, která ředitelkám umožnila snížit počet dětí ve třídě na méně než dvacet osm.
Aspoň na dva dny v týdnu
Nejčastěji jsou tedy odmítány děti mladší tří let, které nemají na místo ve školce ze zákona nárok. „Pro mnoho rodin je ale finančně nereálné, aby matka byla s dětmi doma do tří nebo dokonce čtyř let věku, i když je rodičovská takto nastavená. Jsou zadlužení, mají hypotéky,“ řekla v pořadu DVTV Hana Splavcová z Asociace předškolní výchovy. Připomněla také, že ještě v osmdesátých letech byla v Česku rozsáhlá síť jeslí, které byly posléze rušeny. Nějaký čas po nich nebyla poptávka, od té doby se ale kulturní, společenské i ekonomické podmínky rodin změnily a nyní z dat jasně vyplývá, že po zařízeních pro nejmenší děti u nás sháňka naopak je.
Podíl odmítnutých dětí se zvýšil ve všech věkových skupinách, nejvíce ale byly odmítány ty nejmladší ve věku do tří let, které nemají na místo zákonný nárok.
Podle odborníka na vzdělávání Bohumila Kartouse je souvisejícím problémem rigidita českých předškolních zařízení, které často vyžadují, aby je dítě navštěvovalo buď pět dní v týdnu, nebo vůbec. Právě rodiny s menšími dětmi by ale pravděpodobně rády využily možnost dát dítě do školky třeba na jeden, dva nebo tři dny v týdnu. To by pomohlo i ženám neztrácet kontakt se svým oborem.
Podíl zamítnutých žádostí, kterých je zhruba 40 tisíc, nemusí přesně korespondovat s počty nepřijatých dětí, protože rodiče mohou podávat žádosti i do více zařízení najednou. I tak ale podle autorů zprávy čísla svědčí o tom, že české školky mají v některých regionech stále potíže s nízkou kapacitou. A to i přesto, že jejich počet se v posledních letech mírně zvyšuje (minulý rok jich bylo 5 317). Péče o děti, která v Česku stále leží hlavně na ženách, je také jedním z hlavních důvodů, proč mají ženy průměrně téměř o pětinu nižší platy než muži. Gender pay gap je u nás aktuálně 18,9 procent oproti 14,1 procentům průměru států Evropské unie. Česko má z evropských zemí také nejdelší rodičovskou dovolenou.
Někteří nedají děti do školky i kvůli nákladům na obědy
Ze zprávy inspekce také vyplývá, že v regionech, kde je více sociokulturně znevýhodněných lidí, jakými jsou Mostecko, Chomutovsko, Teplicko, Ústecko, Sokolovsko nebo Chebsko, je také největší podíl pětiletých dětí, které v předchozích letech vůbec školku nenavštěvovaly. Jsou tedy ve školce jen na jeden rok, který je v Česku od roku 2017 povinný. V těchto lokalitách může být příčin slabšího zájmu o školky několik – menší povědomí rodičů o důležitosti předškolního vzdělávání, nedostatečná sociální práce s rodinami, strach z předsudků a nedůvěra k autoritám v menšinových rodinách, ale také třeba finanční náklady s návštěvou školky spojené. „Když mají děti chodit do školky, vyžaduje to nějakou tu stovku na stravné, a to pro ty rodiny může být opravdu problém,“ vysvětluje odborník na vzdělávání a ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous. Analýza společnosti MEDIAN zabývající se důvody, proč rodiče nedávají děti do školky, upozornila na souvislost mezi programem Ministerstva práce a sociálních věcí Obědy zdarma a zvýšenou docházkou dětí do školek.
Několik dalších českých i mezinárodních průzkumů potvrzuje, že předškolní vzdělávání má velký vliv na další školní léta. Například v šetření čtenářské gramotnosti PIRLS z roku 2016 se ukázalo, že žáci čtvrtých tříd, kteří navštěvovali školku alespoň dva roky, dosahovali statisticky významně lepších výsledků než ti, kteří chodili do mateřinky méně než dva roky nebo vůbec. Souvislost mezi výsledky žáků a předškolní přípravou potvrdila také mezinárodní studie TIMSS z roku 2019. Ta ukázala, že na pozdější školní úspěchy žáků mělo vliv, jestli chodili do školky a jestli si s nimi v raném dětství někdo četl knížky, vyprávěl jim příběhy, hrál s nimi slovní hry a podobně – tedy aktivity, které se často dělají právě ve školkách.
V Alarmu jsme také psali o studii CERGE-EI, která zkoumala vliv delšího čerpání rodičovské dovolené matkou na vzdělávání a budoucí práci dětí. Ekonomové se dívali na osudy dnes již dospělých lidí, kterých se dotkla reforma rodičovského příspěvku z roku 1995, jež prodloužila možnost čerpání rodičovské ze tří na čtyři roky. Zjistili, že děti matek, které tuto možnost využily, měly statisticky o šest procent nižší pravděpodobnost, že v dospělosti vystudují vysokou školu, a naopak o čtyři procenta vyšší pravděpodobnost, že budou nezaměstnaní.
Autorka je spolupracovnice redakce.