Foto Pixabay License
V Česku se nacházelo ještě před energetickou krizí kolem pěti a půl tisíc seniorů v bytové nouzi. Právě kvůli zdražování energií nyní hrozí, že se jejich počty ještě znásobí. Problémem podle odborníků je, že systém státní podpory je nepřehledný, a senioři a seniorky často vůbec neví, na co mají nárok a na jaké instituce se v případě problémů obrátit.
Na ubytovnách a v azylových domech se často ocitají důchodkyně, které dříve žily v běžném bydlení.
Ohroženy chudobou ve stáří jsou v Česku převážně ženy. „Více než čtyřicet procent svých příjmů na bydlení v Česku loni vynakládalo 110 až 150 tisíc seniorských domácností, z toho tři čtvrtiny představovaly domácnosti osamělých seniorek,“ upozorňuje ve zprávě analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.
Dva tisíce na všechno
Klusáček vysvětluje, že na ubytovnách a v azylových domech se často ocitají důchodkyně, které dříve žily v běžném bydlení, ale po smrti partnera jim jejich důchod nestačí na pokrytí nájemného a dalších výdajů spojených s bydlením.
A právě ceny plateb za energie se od letošního podzimu rekordně zvyšují. „Do naší sociální poradny se objednala klientka, která pobírá velmi nízký starobní důchod, má dluhy a je v exekuci. Naše pracovnice provedla sociální šetření, při kterém zjistila, že klientce každý měsíc po uhrazení všech nákladů na bydlení zbývá na živobytí i s ostatními dávkami jen dva tisíce korun,“ uvádí jako příklad takového problému Aneta Šebková z organizace ŽIVOT 90.
Situaci by měl pomoci řešit takzvaný příspěvek na bydlení. Lidé o něj mohou požádat i v případě, že bydlí ve vlastním domě či bytě, což podle odborníků z iniciativy Za bydlení bohužel mnoho lidí neví. Často prý zjistí, že na něj měli nárok, až ve chvíli, kdy jim hrozí vystěhování. Mnoho z nich se také stydí o příspěvek požádat, případně neví, jak a kde, nebo jim jejich zdravotní stav běhání po úřadech neumožňuje. ŽIVOT 90 proto seniorům nabízí bezplatnou pomoc se zorientováním se v problematice, jak a kde o příspěvek požádat, nebo přímo s jeho vyřízením.