Foto Josef Beneš photography / klimazaloba.cz
Takzvaná „klimatická žaloba“ je čím dál využívanějším právním nástrojem, který slaví úspěchy po celém světě. Globálně proběhlo či probíhá už více než 600 podobných žalob, jež cílí na vlády, státní instituce nebo soukromé korporace s výtkou, že nedělají dost pro zmírnění nebo zastavení probíhajících klimatických změn. Klimatické žaloby tedy vycházejí ze stávajícího právního řádu a z předpokladu povinnosti států chránit své obyvatele před existenčními riziky klimatické krize. Jsou nástrojem, který se osvědčuje především v situaci, kdy vlády a státní orgány ignorují hlas veřejnosti volající po ambicióznější klimatické politice.
Podle rozsudku je nicméně stát povinen aktivně omezit emise skleníkových plynů tak, aby do roku 2030 docílil jejich snížení o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, a to v rámci konkrétní mitigační strategie, kterou český stát doposud nevypracoval.
V takovém případě mohou občané volit cestu občanské neposlušnosti, která si zvláště v posledních (předpandemických) letech získává čím dál větší míru pozornosti médií. Nebo třeba právě zmíněnou cestu klimatické žaloby, usilující o rozsudek, který bude vlády a státní instituce zavazovat ke skutečně aktivnímu řešení problému globálního oteplování a jeho lokálních dopadů.
Ani Česká republika pochopitelně není v této oblasti výjimkou – zdejší vlády dlouhodobě klima neřeší, jako téma je odsouvají do pozadí nebo se případně ani nedomnívají, že by se mu vůbec měly věnovat. To se teď ale může změnit. Spolku Klimatická žaloba ČR se totiž podařilo dosáhnout historického úspěchu – před několika dny Městský soud v Praze vynesl pravomocný rozsudek, v němž spolku a dalším žalobcům (nachází se mezi nimi i několik fyzických osob nebo obec Svatý Jan pod Skalou potýkající se s dopady klimatické změny) přiznává, že ministerstva průmyslu a obchodu, zemědělství, dopravy a životního prostředí zasáhla do jejich práv svojí nedostatečnou politikou v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.
Jak se píše na webu spolku: „Žaloba, jejíž znění připravila advokátní kancelář Frank Bold Advokáti, byla podána spolkem českých občanů, kteří se cítí být ohroženi nečinností státních orgánů v předcházení změně klimatu, a pěti dalšími spolužalobci přímo poškozenými změnou klimatu. Cílem žaloby je soudní výrok stanovující, že české státní orgány nechrání dostatečně práva českých občanů zaručená Ústavou a neplní své mezinárodní závazky ve vztahu ke změně klimatu.“
Tohoto cíle se alespoň částečně podařilo dosáhnout. Původní verze žaloby mířila i na českou vládu, tu ale soud zamítl. Podle rozsudku je nicméně stát povinen aktivně omezit emise skleníkových plynů tak, aby do roku 2030 docílil jejich snížení o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, a to v rámci konkrétní mitigační strategie, kterou český stát doposud nevypracoval. Taková rychlost snižování emisí je v souladu s platným celoevropským nařízením, které platí i pro Českou republiku.
Výsledek je tedy v tuto chvíli pravomocný pro zmíněná ministerstva, která se však ústy svých představitelů staví k rozhodnutí soudu přinejlepším rezervovaně. Je tedy ještě možné, že žalovaná ministerstva podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, aby žalobu zamítl. Pakliže ale ministerstva neuspějí, stane se z klimatické žaloby důležitý precedens, kterým lze právní cestou přimět státní orgány k aktivnější mitigaci změn klimatu, tedy především snižování emisí skleníkových plynů.