demokracie

Východoevropské společnosti se od nadšeného budování demokracie a kapitalismu v devadesátých letech posunuly k autoritářství a nacionalismu. Příčin je celá řada.

Desáté výročí „arabského jara“ opět připomíná, že demokracie nepředstavuje univerzální model společenského uspořádání.

Nejnovější práce britského historika Martina Conwaye Western Europe’s Democratic Age se vrací k autorově osvědčenému konceptu europeizace.

Výroční zpráva o extremismu ukázala, že extremisty ani nepotřebujeme – politické strany na nenávist a rozeštvávání stačí samy. Řešit bychom měli spíš deficit demokracie.

Namísto budování socialistických modelů shora se nová levice ptá, jak vytvořit pluralistický ekosystém demokratického vlastnictví. Decentralizace je jednou z cest, jak posílit demokratickou účast a zodpovědnost.

Byli to právě čeští liberálové, kdo ještě donedávna ztotožňoval starost o sociální práva s gulagy. Liberalismus přitom není to samé, co liberální demokracie, a základy evropské demokracie stály hlavně na sociální politice.