Malba Nicholas Habbe - Británe vládne vlnám. Wikimedia Commons, CC0 1.0
Zatímco miliony Britů a obdivovatelů z různých koutů světa truchlili nad smrtí královny Alžběty II., jiní – zejména lidé z národů dříve kolonizovaných britským impériem – připomínali „hrozivé a kruté činy“, které na nich byly v době královnina panování spáchány.
„Netruchlíme, protože smrt královny je pro nás připomínkou velice tragického období v dějinách naší země i celé Afriky,“ prohlásil Julius Malema, předseda jihoafrické levicové strany Economic Freedom Fighters. „Alžběta nastoupila na trůn v roce 1952 a sedmdesát let vládla jako hlava instituce, která byla vystavěna na brutálním odkazu dehumanizace milionů lidí po celém světě a která právě z tohoto odkazu žila a čerpala,“ pokračoval Malema.
Black and brown people around the world who were subject to horrendous cruelties and economic deprivation under British colonialism are allowed to have feelings about Queen Elizabeth.
After all, they were her "subjects" too.
— Karen Attiah (@KarenAttiah) September 8, 2022
„Za celých sedmdesát let své vlády nikdy neuznala, jakých zvěrstev se její rod dopouštěl na domorodých lidech, jejichž země Británie napadla,“ doplnil. „Ochotně požívala výhod, které plynuly z bohatství přiživovaného vykořisťováním a vražděním milionů lidí z celého světa,“ uvedl dále Malema. „Britská královská rodina stojí na ramenou milionů otroků, kteří byli posíláni pryč z domovů, aby sloužili zájmům rasistické bílé akumulace kapitálu, v jejímž středu se nachází právě královská rodina.“
„Nebudu truchlit pro královninu smrt“
Larry Madowo, zpravodaj CNN International v Keni, po královnině úmrtí během vysílání uvedl: „Traduje se pohádka, že Alžběta II. v Keni vylezla do korun stromů jako princezna a slezla jako královna, protože právě tady se dozvěděla, že její otec zemřel a že se má stát královnou.“ Dále prohlásil: „Šlo ale současně o začátek osmiletého období, kdy […] britská vláda ostře zasáhla proti povstání Mau Mau, jež bylo namířeno proti koloniální správě.“ Jak Madowo připomněl, „více než milion lidí bylo nahnáno do koncentračních táborů, kde byli mučeni a vystavováni nelidským podmínkám.“
Značně rozšířené mučení zahrnovalo i systematické kastrace podezřelých a sympatizantů povstání, často s pomocí kleští. Vedle toho se britské složky a jejich místní spojenci dopouštěli masakrování neozbrojených civilistů, unášeli děti, sadisticky znásilňovali ženy a utloukli některé vězně k smrti. „A to je důvod,“ doplnil Madowo, „proč se napříč Afrikou ozývají lidé, kteří říkají ‚nebudu truchlit pro královninu smrt, protože moji předkové od jejího lidu museli strpět nesmírné hrůzy, a ona to nikdy zcela neuznala.“ Místo omluvy za tyto zločiny a odškodnění obětí britská vláda spustila masivní program známý jako Operace Dědictví, v němž usilovala o smazání dokladů o koloniálních zločinech v období rychlé dekolonizace během padesátých až sedmdesátých let minulého století.
„Kdyby se královna omluvila za otroctví, kolonialismus i neokolonialismus a prosazovala odškodnění za miliony životů, které padly za oběť ve jménu britské koruny, potom bych měl zřejmě lidské pochopení a také projevil lítost,“ napsal ve svém tweetu Mũkoma wa Ngũgĩ, profesor na Cornellově univerzitě. „Jako Keňan ale nic takového necítím. Tohle drama je dost absurdní.“
Není důvod plakat pro britskou monarchii
Aldani Marki, aktivista Organizace pro solidaritu s Jemenem (OSYS) prohlásil, že „královna Alžběta II. je kolonizátorka a má na rukou krev.“ Ve svém tweetu poukázal na to, že „v roce 1963 se Jemenci vzbouřili proti britské koloniální nadvládě. Královna svým jednotkám přikázala, aby veškeré známky odporu co nejpřísněji potlačily násilím.“ Doplnil, že „hlavním represivním opatřením královniny kolonie v Adenu byly nucené deportace místních Jemenců do pouštních oblastí ve vnitrozemí.“
„I takto vypadá odkaz královny Alžběty II. Odkaz koloniálního násilí a drancování. Odkaz rasové segregace a institucionalizovaného rasismu,“ pokračoval Marki. „Královnina Británie dnes vede další válku proti Jemenu spolu s USA, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty,“ dodal.
Melissa Murray, jamajsko-americká profesorka práv působící na Newyorské univerzitě, se domnívá, že královnina smrt „uspíší debaty o kolonialismu, odškodňování a budoucnosti Commonwealthu,“ neboť „pozůstatky kolonialismu vrhají stín na každodenní život Jamajky i dalších karibských oblastí.“
Několik komentujících poukázalo na to, že britské impérium se dopouštělo drancování. Například v Indii si Britové za více než dvě staletí kolonialismu přišli tímto pleněním přibližně na 45 bilionů dolarů, což souviselo i s miliony úmrtími. Například Koh-i-noor – jeden z největších broušených diamantů na světě s odhadovanou hodnotou 200 milionů dolarů – byl z Indie ukraden a použit jako součást britských korunovačních klenotů.
„Proč Indové truchlí za královnu Alžbětu II.?“ ptá se na Twitteru indická ekonomka Manisha Kadyan. „Jejím odkazem je kolonialismus, otroctví, rasismus, rabování a plenění. I když k tomu měla příležitost, nikdy se za krvavou historii svého rodu neomluvila. Všechno redukovala na návštěvu Indie s poznámkami o ‚složitých událostech v minulosti‘. Zlo.“
Indický historik Advaid ve svém tweetu upozornil, že „existuje jen 22 zemí, na které Británie nikdy v historii nezaútočila.“ Navázal následovně: „Britské lodě převezly do Nového světa celkem tři miliony Afričanů jako otroky. Impérium přineslo bídu a hlad do zemí Asie a Afriky. Není důvod plakat pro královnu. Není důvod plakat pro britskou monarchii.“
Nesnášet královnu je rodinná tradice
Negativní reakce se však neomezily jen na globální Jih. Navzdory historickým vyrovnáním mezi Irskem a Británií, na která došlo v tomto století, se v Dublinu slavilo, jak ukazuje dav zpívající „Lizzie’s in a Box“ na fotbalovém zápase Celtic FC, a také v irské diaspoře. „Jsem Irka,“ tweetla zpravodajka MSNBC Katelyn Burns, „nesnášet královnu je rodinná tradice.“
Nezaváhala ani velšská levice. Separatistická skupina Welsh Underground Network zveřejnila tweet se seznamem důvodů, proč nemá důvod k truchlení. Nechybí mezi nimi vyjádření „nebudeme truchlit pro monarchy, kteří tolerovali ochranu pro členy rodiny, jež zneužívali děti,“ nebo „nebudeme truchlit pro monarchy, kteří se podíleli na aktivním ničení velšského jazyka a kultury.“
Dojmy mnoha lidí z globálního Jihu i zastánců dekolonizace po celém světě shrnula Assal Rad, ředitelka výzkumu v Národní íránsko-americké radě, když na Twitteru sdílela: „Pokud máte víc soucitu pro kolonizátory a utlačovatele než pro utlačované lidi, možná byste měli přehodnotit priority.“
Autor je novinář a redaktor serveru Common Dreams.
Z originálu After Queen’s Death, Victims of British Imperialism Share Why ‚We Will Not Mourn‘ publikovaného na stránkách Common Dreams přeložila Petra Jelínková. Článek původně vyšel pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-ND 3.0).