Squatujeme mediální prostor od roku 2013

- Inzerce -

Sprostá válka o indické svaté město

„Pozvedneme ekonomiku, zajistíme základní služby, vytvoříme pracovní místa,“ pějí unisono indičtí politici refrén probíhající volební kampaně. Nenechme se však zmýlit: navzdory všudypřítomným slibům hospodářského rozvoje se i letos bude v největších světových volbách hrát také s náboženskou kartou. Na rozdíl od dřívějších let však tentokrát nepůjde o divokou přebíjenou, nýbrž o chladnokrevný poker. „Podobně jako město […]

„Pozvedneme ekonomiku, zajistíme základní služby, vytvoříme pracovní místa,“ pějí unisono indičtí politici refrén probíhající volební kampaně. Nenechme se však zmýlit: navzdory všudypřítomným slibům hospodářského rozvoje se i letos bude v největších světových volbách hrát také s náboženskou kartou. Na rozdíl od dřívějších let však tentokrát nepůjde o divokou přebíjenou, nýbrž o chladnokrevný poker.

„Podobně jako město na řece Ganze propojuje materiální svět se světem duchovním, spojuje v sobě Módího politika ekonomický rozvoj s hinduistickým nacionalismem.“

V prosinci 1992 dav hinduistických fanatiků zboural Báburovu mešitu v poutním městě Ajódhja. Historická stavba ze 16. století údajně stála přímo na místě, kde se podle tradice narodil bájný král Ráma. Hněv nad údajným znesvěcením posvátného území však nebyl žádným spontánním hnutím. Celou akci svolaly a do tragického konce dovedly extremistické hinduistické organizace a jejich spojenec, Indická lidová strana (BJP), právě zde získala politický kapitál k tomu, aby se v následujících letech stala jednou z nejvýznamnějších indických partají.

Víc než národ

„Za třináct let u moci jsem neudělal pro muslimy nic. Nevykonal jsem však nic ani pro hinduisty. Všechno jsem dělal pro Gudžarátce,“ řekl prý Naréndra Módí, hlavní ministr státu Gudžarát a lídr BJP v letošních parlamentních volbách. Od roku 1992 uplynulo v posvátných řekách mnoho vody. Indická lidová strana se za tu dobu stala druhou nejsilnější indickou stranou a třikrát se dostala do vlády, kde ukázala, že zvládá nejen neustálé strašení nebohých voličů muslimským nebezpečím, ale i umění kompromisu. Pozoruhodný tavicí kotlík, v němž vzniká zvláštní indická slitina politiky a náboženství, dosud nevychladl. Jen se posunul z Ajódhji o sto padesát kilometrů na jihovýchod – do svatého města Váránasí. Přesun je to znovu symbolický: podobně jako město na řece Ganze propojuje materiální svět se světem duchovním, spojuje v sobě Módího politika ekonomický rozvoj s hinduistickým nacionalismem.

Abychom trochu lépe pochopili ideologické ukotvení Módího i celé Indické lidové strany, musíme nejprve znát termín hindutva. Novotvar, jenž znamená něco jako „hinduistickost“ či „indickost“, poprvé použil v roce 1922 maráthský aktivista Vinájak Dámódar Sávarkar. Tento nadšený obdivovatel Mazziniho a dalších romantických nacionalistů ve svém díle vytvořil specifickou teorii hinduistického národa: zařadil do něj všechny, kdo považují Indii za kolébku své víry, tedy i buddhisty, džinisty a sikhy, a naopak z něj vyloučil křesťany a muslimy. Pikantní na tom je, že Sávarkar byl sám ateista a hinduistickou kulturu jako základ národní identity si vybral prostě proto, že hinduisté tvoří v Indii většinu obyvatelstva.

Zdánlivě jde Módí do voleb jen s jediným tématem – hospodářským rozvojem země
Zdánlivě jde Módí do voleb jen s jediným tématem – hospodářským rozvojem země

Politika společného nepřítele

Sávarkar sice zemřel jako zahořklý a zapomenutý muž, ale jeho myšlenka využití náboženské víry k čistě sekulárním politickým účelům se v indické krajní pravici napevno uchytila. Brzy si našla své následovníky v polovojenském Národním svazu dobrovolníků, inspirovaném fašistickými bojůvkami v tehdejší Evropě, či ve Světové hinduistické radě, jež aspiruje na pozici jakéhosi hinduistického církevního sboru. Spojit nesourodé proudy všech náboženských hnutí a sekt, které lze označit za hinduistické, však není tak jednoduché. Hinduističtí nacionalisté proto musejí své příznivce často mobilizovat jen pomocí velmi jednoduchých symbolů společných pro drtivou většinu z nich: jde například o uctívání posvátnosti krav, některé klasické texty, anebo úplně nejlépe – společného nepřítele. A to přesto, že muslimové jsou sice nejpočetnější, ale zároveň i nejmarginalizovanější a nejchudší indickou menšinou.

Rámův chrám, na nějž se kdysi svážely finanční příspěvky i cihly z celé Indie, na místě zbořené mešity nikdy nevyrostl. Muslimové a hinduisté dodnes vedou o pozemek vleklý soudní spor, a tak není divu, že v Ajódhji už jsou touto zápletkou všichni unavení – policisté, kteří zde po teroristickém útoku v roce 2005 museli ještě zpřísnit hlídky, i poutníci, kteří se k údajnému Rámovu rodišti musejí proplétat přes několikasetmetrový labyrint zátarasů. Svému účelu však celá kauza posloužila náramně: zatímco Národní svaz dobrovolníků a Světová hinduistická rada odvedly špinavou práci přímo na místě, vyprovokovaný odpor proti „muslimským dobyvatelům“ pomohl Indické lidové straně zkonsolidovat voličské jádro napříč všemi vrstvami hinduistické společnosti a zbavil ji nálepky elitářské strany vysokých kast a městských boháčů.

Éteričtí spojenci

„Člověk tady nemůže už ani vylepovat plakáty,“ stěžuje si Vivék, dobrovolník ze studentské buňky BJP v Ajódhje. „Když jsem to minulý týden zkusil, policajti mě okamžitě hnali.“ Kdysi neuralgický bod celé severní Indie je dnes sice politicky zcela sterilní město, všichni ovšem dobře vědí, že apel na náboženské cítění voličů bude i v letošních volbách klíčový. Módí svou kandidaturou v hlavním městě hinduismu nejenže cílí na region, kde v posledních letech vliv Indické lidové strany upadal, ale také tím dává jasný signál, že tolikrát opakovaný hospodářský rozvoj Indie není jediná věc, na které mu záleží. Ve volebním programu, který vyšel teprve 8. dubna, tedy den po začátku voleb, Indická lidová strana kromě neoliberálních ekonomických zaklínadel ani tentokrát nezapomíná na své tři věčné cíle: Rámův chrám v Ajódhji, zrušení článku 370 indické ústavy, který zajišťuje zvláštní status státu Džammú a Kašmír, a požadavek jednotného občanského zákoníku (rozuměj: zrušení všech zvláštních práv pro náboženské menšiny).

Vedle opakování obvyklých hesel však BJP přičinlivě uzavírá i jiné sňatky z rozumu. Jedním z klíčů k úspěchu v indické politice vždy bylo získat si lokální náboženské vůdce, a tak strana láká hinduistické mudrce svým důrazem na tradiční hodnoty, zatímco před muslimskými duchovními se zase dušuje, že jim v žádném případě nepůjde po krku. Módí se navíc může pochlubit i mocnými spojenci z éteričtějšího světa: jeho politiku otevřeně chválí jogínský guru Bábá Rámdév a podporu mu vyslovil i „umělec života“ Šrí Šrí Ravi Šankar (neplést se slavným hráčem na sitár, který předloni zemřel). Oběma podléhá ohromné množství následovníků i finančních prostředků po celé Indii a oba se snaží trousit vřelá slova zejména na jihu, kde je podpora BJP tradičně na hranici statistické chyby. Náboženskou aluzí bylo i heslo „Har har Módí“, které aspirant na premiérské křeslo ve své kampani ze začátku používal – než se urazili upřímní věřící, kteří modlitbou „Har har Mahádév“ uctívají boha Šivu.

Módí jde zdánlivě do voleb jen s jediným tématem – jeho novou hindutvou má být hospodářský rozvoj země podle gudžarátského modelu. Tuto mantru po něm ochotně papouškují i jeho příznivci, kteří už nechtějí slyšet, že Módí v první řadě těží z toho, že Gudžarát na tom byl vždy o něco lépe než zbytek Indie a on jen udržuje jeho náskok. A že – světe div se – takřka totožné údaje o růstu HDP najdeme i v komunistické Kérale, která to navíc zvládla i bez protimuslimských pogromů, jež zachvátily Gudžarát před dvanácti lety. Násilnosti, které tehdy páchali dobrovolníci a stoupenci Národního svazu dobrovolníků a kterým Módího vláda jen nečinně přihlížela, jsou už zdánlivě odpuštěny a promlčeny. Ale i když se Módí od polofašistických hinduistických organizací oficiálně odstřihl, nadále může těžit z jejich podpory – právě proto, že to byl on, kdo v roce 2002 dovolil uštědřit muslimům výchovnou lekci. Národní svaz dobrovolníků má po celé Indii okolo pěti milionů členů a veliký neformální vliv. I kdyby Módí svou roli polepšeného darebáka pouze nehrál, proti takovým mocenským pákám je pořád jen malý pán. A nikdo nemůže vědět, kdy se tyto temné síly opět vynoří na povrch a začnou požadovat svůj podíl na moci.

 

Autor je indolog.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image