Foto převzato z facebookového profilu Pro-Vlast
Minulý čtvrtek zveřejnila neofašistická, převážně internetová platforma Pro-Vlast na svém facebookovém profilu fotku dvanácti údajných příslušníků Armády České republiky, kteří v ruce drží letáky s hesly protestujícími proti nové směrnici Evropské unie, která omezuje držení poloautomatických zbraní. Na letácích stojí: „Zbraně si vzít nenecháme.“ V komentářích na sociálních sítích se ihned začala řešit věrohodnost fotografie. Někteří lidé tvrdí, že fotografie byla upravena v počítačovém softwaru. Jiní zase, že se klidně může jednat o dvanáct civilistů navlečených do armádních uniforem. Další diskutéři, včetně administrátorů facebookového profilu Pro-Vlast, se zaklínají tím, že je fotografie autentická a vojáci poslali serveru Pro-Vlast politický vzkaz.
Podle plukovníka Jana Šulce z Generálního štábu Armády České republiky fotografie „neumožňuje identifikaci osob ani doby a místa jejího pořízení. Není tedy nijak potvrzeno, že by na ní byli skutečně příslušníci Armády ČR. Stejně tak se může jednat o podvrh, fotomontáž či zneužití vojenského stejnokroje jinými osobami“. Fotografii prý Oddělení komunikace s veřejností již předalo kompetentním institucím k prověření. „Na činnosti skupiny Pro-Vlast a jejích aktivitách Armáda ČR žádným způsobem neparticipuje,“ dodává Šulc.
Pokud by se prokázalo, že na fotografii skutečně figurují vojáci Armády České republiky, hrozilo by i jim propuštění ze služebního poměru.
Podle Martina Žáka, experta na vojenskou problematiku, se o vojáky české armády nejedná. „Na fotce mají uniformy ‚zcivilněny‘ tak, jak chodí do prodeje v army shopech. Bez domovenek, bez jmenovek a hodností,“ tvrdí Žák a domnívá se, že kdyby šlo o vojáky, snadno by si stoupli tak, aby identifikační znaky jednotky (jmenovky atd.) nebyly vidět. V opačném případě by si totiž museli vše z uniformy odpárat a později znovu našít, což je podle něj z logiky věci značně nepraktické.
Vojenský publicista Miroslav Mašek nevylučuje ani jednu variantu: „Zatímco na zahraničních misích je komunikace vojáků – třeba přes Facebook nebo telefon – přísně kontrolována, v Česku je samozřejmě režim mnohem volnější. Vytvořit a zveřejnit takový snímek tedy pro vojáky teoreticky není problém.“ K samotné výstroji mužů na snímku pak dodává: „Na první pohled odpovídá standardní blůze i kalhotám vz. 95 a podšívkovaným polním botám 2000. Avšak v době, kdy lze vyřazenou armádní výstroj, nebo její poměrně věrnou kopii koupit v army shopech (třeba kopie baretu vás ve výprodeji vyjde na dvacet korun), je i pro nevojáky jednoduché naaranžovat autenticky vyhlížející fotografii.“ Kdyby se ovšem jednalo o skutečné vojáky z povolání, co je na zmíněné fotografii tolik problematického?
Proč tolik povyku?
Vojáci české armády nesmí ve vojenských objektech „pořádat politická shromáždění ani provádět politickou agitaci“, jak stojí v paragrafu 44, zákona 221/1999 sbírky o vojácích z povolání. Vyjadřování nesouhlasu s politickým rozhodnutím Evropského parlamentu ve službě by samozřejmě takový zákaz překračovalo. Samotní „vojáci“ na fotce jsou si toho dobře vědomi, mají rozpixelované všechny znaky, které by je mohly identifikovat, včetně obličejů a také pozadí, které by mohlo určit jejich lokaci. Výjev navíc sugeruje, že Evropský parlament usiluje o odebrání zbraní právě vojákům, a zneschopňuje tak českou armádu tváří v tvář dnešním bezpečnostním hrozbám. To je samozřejmě naprostý nesmysl. Jak na svém Facebooku demonstruje i europoslanec Jan Keller, aktuální zpřísnění pravidel pro držení střelných zbraní se nedotkne dokonce ani myslivců, jejichž protest se nedávno konal na pražském Václavském náměstí. „Vůči evropským institucím lze mít zajisté spoustu výhrad. Byrokracie a nesmyslné normování čehokoliv jim jistě ke cti neslouží. Podezřívat je ale z toho, že chtějí učinit bezbranným vlastní obyvatelstvo tváří v tvář zabijáckým teroristům, to snad už hraničí s paranoiou,“ dodává Keller.
I na zmiňované nedávné demonstraci na Václavském náměstí jsme ovšem mohli zahlédnout stejné bannery a plakáty neofašistické organizace Pro-Vlast, které na fotografii „vojáci“ drží v rukou. A to je možná největší problém celého incidentu. Nejen že by tak ve službě vyjadřovali své politické názory na držení střelných zbraní v rukou civilistů, ale navíc by se tímto způsobem hlásili k českému krajně pravicovému hnutí. Přestože se aktivity skupinky kolem Pro-Vlast pokoušejí vymanit ze subkulturního ghetta české radikálně pravicové scény a pomocí memů, videí a kontroverzních fotografií chtějí zasáhnout co nejširší spektrum potenciálních podporovatelů, v jejím jádru operují známá jména české krajně pravicové scény.
Jak upozorňuje politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jenž se specializuje se na politický extremismus, „organizace uniká z mediálního pokrytí“, přestože je na krajně pravicové scéně poslední dobou velmi aktivní. „Jedná se o organizaci navazující na již neexistující uskupení Autonomních nacionalistů, což bylo uskupení hlásící se ke směsici zdrojů, převážně neofašistické, ale částečně i neonacistické provenience,“ charakterizuje organizaci Charvát. Pravidelně se objevuje ve čtvrtletních zprávách ministerstva vnitra o extremismu a v posledních letech se stala jedním z nejaktivnějších uskupení na krajně pravicové scéně. Její příznivec v dubnu loňského roku potřísnil tekutinou připomínající krev pardubické Rodinné centrum Kašpárek a vystavil zde výhružné parte jeho ředitelce. Hlavní postavy serveru Pro-Vlast figurovaly v útoku na protestní pochod v Thunovské ulici z loňského února a mezi podezřelými byly i v následném útoku na Autonomní sociální centrum Klinika ze stejného dne, přestože Policie ČR nakonec případ napadení Kliniky pro nedostatek důkazů odložila.
Extremismus v armádě je realitou
Interní průzkum armády z roku 2015 ukázal, že mezi vojáky najdeme jedince podporující radikální politická uskupení a až pět procent z nich se účastní extremistických demonstrací. Z reakcí ministra obrany Stropnického a předsedy hnutí Ano Andreje Babiše na výsledky průzkumu zároveň vyplývá, že Armáda ČR takový stav považuje za závažný problém a přítomnost sympatizantů radikálů v armádě hodlá řešit. Vojenské zpravodajství na přítomnost extremistů v armádě dlouhodobě upozorňuje a v minulosti musely už desítky příslušníků armády ukončit pracovní poměr právě kvůli svým vazbám na radikální pravici. Pokud by se prokázalo, že na fotografii skutečně figurují vojáci Armády České republiky, hrozilo by i jim propuštění ze služebního poměru. Dle paragrafu 19, zákona 221/1999 sbírky o vojácích z povolání písmene m) je totiž „podpora, propagace nebo sympatizace s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob důvodem pro propuštění ze služebního poměru“.
I kdyby se na fotografii vojáci Armády ČR nevyskytovali, snaží se Pro-Vlast na svém Facebooku, který momentálně sleduje téměř 25 tisíc lidí – jen zmiňovanou fotku sdílelo již 760 facebookových uživatelů –, vyvolat dojem, že v Armádě ČR existují jedinci, kteří této organizaci vyjadřují svou podporu. Politolog Jan Charvát upozorňuje, že zavádějící a nepravdivé příspěvky nejsou v případě této organizace žádnou novinkou. „Obecně je pro Pro-Vlast typické, že nakládají přinejmenším velmi volně s fakty, což se hezky hodí k dnešní takzvané postfaktické době.“ I vojenský publicista Miroslav Mašek varuje před možným prorůstáním extrémní pravice do Armády ČR. „Ačkoliv autentičnost snímku mužů propagujících krajně pravicovou organizaci zatím nebyla prokázána ani vyvrácena, pro Armádu ČR jde o varovný signál. A podnět pro co nejpozitivnější motivaci vojáků k tomu, aby byli hrdí na svou zemi a zároveň vykonávali službu v jejích ozbrojených silách bez takovýchto nebezpečných tendencí.“