Sobotkův zbytečný populismus


Český premiér se před volbami otevřeně vyjadřuje proti muslimským uprchlíkům. Veze se tak na stejné vlně populismu jako prezident Zeman, kterého kritizuje.

rozhovoru pro rakouský deník si premiér Bohuslav Sobotka nejdřív postěžoval na úpadek politické kultury, který má na svědomí Hrad a Zemanův populismus, aby vzápětí do populistických mělčin zabrousil on sám. Sobotku, který má k zemanovskému populismu obvykle daleko, na tenký led dostaly otázky spojené s přijímáním uprchlíků. Redaktor se v odpovědi na otázku znějící „Za jakých podmínek by bylo Česko ochotné přijmout aspoň symbolický počet uprchlíků?“ dočkal již tradičního zaklínání se odporem proti kvótám. Na obranu tohoto postoje Česka, který na západě Evropy už měsíce vytváří obraz nesolidárního Česka, pak Sobotka uvedl, že „v Česku nechceme více muslimů“, protože „v Evropě příliš často vidíme problémy s integrací lidí, kteří přicházejí z jiného kulturního a náboženského prostředí“. Česká muslimská komunita je malá a není radikalizovaná – a taková by podle něj měla také zůstat. Podle Sobotky prý stačí, že pomáháme lidem přicházejícím z východní Evropy. „Nedávno jsme integrovali mnoho Ukrajinců a Rusů,“ říká v rozhovoru. Co ale premiér oním pomáháním myslí? Zaměstnávání dělníků z východní Evropy ve fabrikách, které se bez zahraničních dělníků dnes už neobejdou a často je nechávají živořit na ubytovnách v prekérních podmínkách? Nebo oněch 51 Ukrajinců a osm Rusů, kterým Česko loni udělilo mezinárodní ochranu?

Mainstreamová islamofobie

Politická vystoupení a rozhovory pro zahraniční média mají zpravidla vyslat signál především zpět ke společnosti ve vlastní zemi, a před volbami to platí obzvlášť. Co Sobotka oznamuje českým voličům tímto výrokem? Především, že se přidal na stranu těch, kteří vytvářejí rovnici „uprchlík = muslim = (potencionální) terorista“. Svou argumentaci z počátku rozhovoru, podle které politickou kulturu v Česku zamořuje především Hrad a po výměně prezidenta se zase vyčistí, tak sám Sobotka vzápětí vyvrací. Sice nevystoupil 17. listopadu na pódiu spolu s hnutím Islám v ČR nechceme, název tohoto hnutí však ve svém výroku v Die Presse parafrázuje.

Nedůvěra, strach ze všeho „nečeského“ a pocit, že uprchlíci si nezaslouží naši pomoc, tu s námi zůstanou tak dlouho, dokud tu budou politici, kteří si myslí, že před volbami musí zabrnkat na strunu protimuslimských nálad, i když to tak vlastně nemyslí.

V den, kdy k tomuto ostudnému Zemanovu vystoupení došlo, premiér Sobotka dokázal populismu odolat. Zemanův výstup veřejně zkritizoval a pozval si do Strakovy akademie zástupce českých organizací a dobrovolníků, kteří pomáhali uprchlíkům na Balkáně nebo se o ně starali na hlavním nádraží v Praze. Sobotka se tehdy zachoval jako lídr budící naději, že ne všichni čeští politici se nechají strhnout k laciné islamofobní rétorice. Od té doby se mnohé změnilo – především politická kultura, o které mluví. Zatímco deník Die Presse, kterému Sobotka rozhovor poskytnul, považoval premiérův výrok „V Česku nechceme víc muslimů“ za tak kuriózní, že z něj udělal titulek rozhovoru, česká média se soustředila na hašteření mezi Sobotkou a Zemanem a pasáž o muslimech zmínila až v posledních odstavcích – některá ji dokonce vynechala úplně. Heslo „muslimy tu nechceme“ se totiž od transparentů bizarního uskupení radikálů a Zemanových bonmotů posunula k postoji v Česku tak běžnému, že už téměř nikoho nešokuje – a proto také neprodá noviny ani nepřitáhne voliče. Snad i proto téma migrace sněmovním volbám nedominuje tak silně, jak mnozí očekávali. Proti uprchlíkům, kvótám a muslimům se vymezilo celé politické spektrum a strany si zřejmě uvědomily, že voliči budou vybírat podle jiných témat. Pokud jde o migraci, dnes se od mainstremu můžou odlišit jen extremisté, jejichž volební potenciál ale představuje pouhých pár procent, nebo naopak strany vyjadřující podporu lidem na útěku – a k tomu se v rámci předvolební kampaně neodvážila v Česku žádná.

On to tak nemyslí

Sobotkovy „mainstreamové“ výroky o muslimech ČSSD žádné hlasy navíc nepřinesou, zato napáchají škodu. Samotná strana má ve svých řadách senátora Hassana Meziana, který je původem ze Sýrie a nad výroky svého stranického kolegy jen kroutí hlavou. ČSSD tohle nemá zapotřebí, má dost jiných a důležitějších témat, uvedl Mezian v rozhovoru pro DVTV. Jak ale dodal o něco později, pohled Čechů na muslimy a uprchlíky je formován především neúspěšnými politiky, kterým skutečná témata chybí. Mezian nakonec Sobotku hájí: „Osobně ho znám a vím, že si to takhle nemyslí.“ Pokud to tak ale přeci jen myslí a kolektivně odsuzuje muslimy, kterých je ve světě 1,6 bilionu, dotýká se to prý i jeho osobně a tisíců spoluobčanů, kteří pocházejí z muslimských zemí.

Ať už to Bohuslav Sobotka myslel jakkoliv, i on podobnými výroky přispívá k tomu, že se laciný protimuslimský populismus stává stále více, jak se říká německy, „salonfähig“ – tedy něčím, s čím už se můžete odvážit i do „slušné“ společnosti. Sobotka se tak marně konejší tím, že s výměnou prezidenta se politická kultura v Česku zlepší jako mávnutím kouzelného proutku. Zeman možná odejde na smetiště dějin, ale nedůvěra, strach ze všeho „nečeského“ a pocit, že uprchlíci si nezaslouží naši pomoc, tu s námi zůstanou tak dlouho, dokud tu budou politici, kteří si myslí, že před volbami musí zabrnkat na strunu protimuslimských nálad, i když to tak vlastně nemyslí.

Autorka je politoložka a socioložka.

 

A2LARM