Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Babiš si s ČSSD ve vládě vytře zadek!

ČSSD by neměla vstupovat do vlády s Andrejem Babišem. Sociální demokraté mají být levicovou opozicí, a ne privatizátory veřejného sektoru.

Už třetí týden probíhá vnitrostranické referendum o vstupu ČSSD do vlády s Babišem. Podle obhájců vládnutí má sociální demokracie využít šanci k plnění svého programu, bude prý vidět víc než v opozici a navíc zabrání vládě s extremistickou SPD. Jenže realita je jiná. Ve skutečnosti hrozí, že Babiš využije ČSSD jen na jediný okamžik: v den, kdy budou poslanci ve Sněmovně hlasovat o důvěře nové vládě. Pak už Babiš bude se sociálními demokraty zametat nebo se jich časem zbaví úplně. A navíc hrozí, že sociální demokraté budou asistovat u privatizací částí veřejného sektoru, jako je zdravotnictví nebo České dráhy. Tohle opravdu chceme?

Vláda Agrofertu s Hradem

Miloš Zeman jmenoval Babiše podruhé premiérem, jako by se nechumelilo. To je jasný vzkaz ČSSD: odpor je marný, vstupte do koalice s ANO a nedělejte problémy! Jenže co vlastně sociální demokracie ve vládě s ANO získá? Skoro nic. V koalici, kde bude mít pět ministrů z patnácti, ji bude možné kdykoli přehlasovat. A stejně tak je směšná vyjednaná „pojistka“, že kdyby odstoupilo všech pět sociálnědemokratických ministrů, musí údajně rezignovat i sám Babiš a celá vláda. Ministrem zemědělství za ČSSD se totiž zřejmě stane Miroslav Toman, což je Zemanův člověk. A je jasné, že právě on Babiše podrží – z vlády nikdy neodejde, a i kdyby zbývající sociální demokraté kvůli vážným neshodám s Babišem rezignovali, Toman zůstane, čímž zajistí, že zmíněná chatrná pojistka platit nebude.

Levice by neměla sloužit jako fíkový list pro vládu maloměšťácké spotřeby, falešných slibů, skrytých privatizací a rozdělování lidí na „lepší“ a „horší“ v kastujícím zdravotnickém systému.

Babiš ve skutečnosti nikoho dalšího k vládnutí nepotřebuje. O ČSSD stojí jen proto, aby dnes vypadal dobře v očích politiků a podnikatelů v západní Evropě, kde má svoje obchodní zájmy. A konečně se s ním možná sejde i Merkelová. Bude se moci ohánět tím, že získal podporu „tradiční demokratické strany“, která mu dočasně poslouží jako štít a umožní mu vládnout. Jenže Babiš už dávno dokázal, že má ve Sněmovně svou vlastní koalici složenou z KSČM a okamurovců. Když se nedávno hlasovalo o usnesení, že Zeman lhal v kauze novičok, byla to právě hlasovací mašina ANO, KSČM a SPD, která rezoluci zablokovala. Podobně to fungovalo i při kauze lithium před loňskými volbami, kdy Babiš ČSSD prakticky dorazil. A není důvod věřit, že by to nemělo fungovat i v dalších případech, jako je schvalování rozpočtu nebo vyslovení nedůvěry vládě.

Jan Hamáček dnes tvrdí, že Babišova vláda má prý levicový program. Jenže k programu sebevědomé levice má vláda dost daleko. Její program mluví tak technicky a opatrně, že by nastupující kabinet mohl skončit spíš na údržbě. Je sice fakt, že kdyby vládla ODS, nejspíš by dělala ještě asociálnější politiku než Babiš. Jenže co vlastně ČSSD ubrání a prosadí? V programovém prohlášení nové vlády nenajdeme nic o sektorových daních, natožpak o sociálním bydlení nebo progresivním zdanění. Místo toho je tu řeč o důchodové reformě, která může nenávratně poškodit dnešní průběžný systém financování penzí. Samozřejmostí je i podmínění sociálních dávek veřejně prospěšnými pracemi. A i když to v programovém prohlášení není přímo uvedeno, měli bychom se připravit na hrozbu privatizací ve zdravotnictví a na železnici. Nevěříte?

Privatizace Českých drah a dvourychlostní zdravotní péče

Bude ohromně zajímavé sledovat, jak vedení ČSSD zdůvodní případné rozprodávání státu do rukou soukromých firem. Prvním příkladem může být privatizace Českých drah, na které si už v minulosti brousil zuby kdekdo, třeba majitel Student Agency Radim Jančura. S obavami, že hrozí privatizace drah, dnes přicházejí odboráři, kteří upozorňují na reorganizaci opravárenských sekcí u ČD, stejně jako na dílčí restrukturalizace. Hlavní předzvěstí hrozící privatizace ovšem může být nedávný prodej třicetiprocentního podílu v telekomunikační společnosti ČD-Telematika do rukou miliardáře Petra Kellnera.

Letos v dubnu přinesly Hospodářské noviny informace o chystaném prodeji firmy ČD-Telematika (která v Česku disponuje druhou nejrozsáhlejší sítí optických kabelů hned po Kellnerově O2) jiné státní firmě – Správě železniční a dopravní cesty (SŽDC). Pak se ale celý kauf zadrhl, protože vyšlo najevo, že by z něj měl nejspíš slušný zisk olomoucký miliardář Pavel Hubáček, který je prokazatelně propojený s Jaroslavem Faltýnkem z ANO. Místo státu se pak do hry vložil nejbohatší Čech Kellner a část Telematiky koupil sám. Ale tím to nekončí. České dráhy totiž podle svého mluvčího plánují, že prodají i zbývající podíl v Telematice. Státní dopravce tím přijde o strategickou jednotku, která by mu v éře internetu mohla generovat slušné příjmy. Kromě toho České dráhy může v dohledné době dost potrápit i konkurence ze strany soukromých dopravců, která zvyšuje tlak na utrácení peněz za nové vlaky. Kdyby však skutečně došlo k privatizaci – jakkoli vyčerpaných – drah, nikdo nebude moci tvrdit, že jde o „levicové opatření“. Vždyť sám předseda britských labouristů Corbyn prosazuje návrat privatizované dopravy a služeb do veřejných rukou. Přeje si snad naše ČSSD opak?

Podobná situace může nastat i v jiných odvětvích. Babiš nikdy neskrýval, že by rád ovládl zdravotnictví, kterým každoročně protékají stovky miliard. I když se v programovém prohlášení nové vlády mluví o „posílení postavení pacientů“ a transparentnějším zdravotním systému, jsou to dost vágní slova. Skutečné záměry se natvrdo ukazují v Babišově knize O čem sním, když náhodou spím. Tam už se jasně píše o zrušení univerzálního systému zdravotnictví a zavedení „dvourychlostní“ zdravotní péče, za kterou si pacienti částečně doplácejí ze svého. Nejde tu o přímou privatizaci nemocnic jako v dobách Nečasovy vlády. Tentokrát postačí, když bude Babišova vláda pumpovat peníze do rentabilních odvětví, a naopak osekávat finance u některých méně lukrativních zdravotnických oborů.  Vláda třeba může změnit úhradovou vyhlášku nebo postupně omezovat některá nemocniční oddělení. Pod heslem zvyšování kvality a dostupnosti péče pak už bude snadné říct, že je do podfinancovaných odvětví nutné vpustit soukromé firmy nebo zvýšit spoluúčast pacientů. A co pak udělá ČSSD?

Levice mezi impotencí a technokratismem

Vstup do vlády s Babišem jen potvrzuje, že parlamentní levice nemá vizi ani strategii. A doplácí na to, že rezignovala na boj o hodnoty. Neprosazuje razantně svoje myšlenky – pokud vůbec nějaké má. Nikdo v ČSSD se neodváží říct, že ti nejbohatší parazitují na společnosti a měli by jí to vrátit. Na většinu problémů strana nabízí jen čistě provozní či technokratická řešení – místo toho, aby lidem nabídla hodnotově diametrálně odlišný pohled na svět. O „lepším Česku“ začal mluvit naopak Babiš, a nastolil témata pro společenskou diskusi. Minulá zkušenost vládnutí s ANO jasně ukázala, že sociální demokracie dnes nemá osobnosti, které by se Babišovi postavily a hrály s ním rovnocennou politickou hru. Už jednou se přece ve vládě spálily. Kde tedy bere Jan Hamáček jistotu, že tentokrát bude všechno jinak?

Sociální demokraté se bojí, že by v opozici upadli do zapomnění. Spíš by se ale měli ptát, jak být aktivní. Proč nechají o dostupném bydlení mluvit lidovecké poslance a oběti exekutorských mafií nechávají v náručí politiků ze STAN? Dává to někomu smysl? ČSSD by měla projít razantnější sebereflexí, postavit se na nohy a ukazovat voličům, že Babiš není žádný lidumil ani hodný strýček miliardář. Levice by zkrátka neměla sloužit jako fíkový list pro vládu maloměšťácké spotřeby, falešných slibů, skrytých privatizací a rozdělování lidí na „lepší“ a „horší“ v kastujícím zdravotnickém systému. Klíčová otázka pro voliče ČSSD proto zní: A tohle vám stačí? To je vše, co dnes po levici chcete?

Autor je šéfredaktor Alarmu.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image