Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Zdemolovaný sen na Kamence

Dům, který měl sloužit komunitě místních z Kamenné kolonie v Brně, byl narychlo zbourán. V čím zájmu? To se dozvíme teprve v budoucnu.

Žít nadosah centra Brna, přitom za lesem a navíc ve svérázné a v mnoha ohledech ojedinělé osadě. Kamenná kolonie přesně tyto charakteristiky splňuje. Ostatně město se její existencí chlubí v turistických průvodcích. O to víc zarazí, že k ní jinak přistupuje macešsky. Je tu dlouhodobě neřešená kanalizace, přívod vody i majetkové poměry týkající se pozemků. A přestože výsledek minulých komunálních voleb skýtal naději na změnu, nestalo se nic – ke svérázné osadě, která vznikla ve dvacátých letech minulého století svépomocí místních dělníků, přistupuje kompletní polistopadová politická reprezentace podobně ignorantsky jako ta předlistopadová.

Znovuzrození kolonie

Kamenka se v jistém ohledu v posledních letech výrazně proměnila. Pokud jde o místní, posledních patnáct let tam žilo vždy hodně mladých lidí, byla mezi nimi ale vysoká míra fluktuace. Přicházeli, odcházeli. Pak se ale mladí začali usazovat. A zakládat rodiny. Jsou něco na způsob nových starousedlíků. Projevuje se to nejen v intenzivnějším pospolitém životě v osadě, ale také obrovským nárůstem narozených dětí. Logickým důsledkem je zvýšená potřeba hledat pro tato děcka prostor. A nejen pro ně, protože každá pospolitost potřebuje místo pro setkávání a pro své společenské a komunitní aktivity.

Někdy před čtyřmi lety proto Martina Čichoňová iniciovala ještě s dalšími lidmi petici za místní kulturní dům, který si tu před lety postavili v rámci Akce Z starousedlíci svépomocí. Cílem bylo, aby lidé z Kamenky mohli kulturák aspoň několik dnů v týdnu pravidelně využívat. Objekt byl dlouhé roky de facto mrtvý, snad kromě mikulášských besídek se tam nedělo vůbec nic. Záhy se nicméně ukázalo, že organizace, která ho má v nájmu už řadu let, jisté Sdružení Filia, jakoukoli spolupráci či dělení se o objekt odmítá – a navíc vinou předchozí politické reprezentace disponuje prakticky nevypověditelnou smlouvou o jeho pronájmu.

V reakci na tuto skutečnost, někdy na sklonku roku 2015, se v Duck baru konala schůzka obyvatel Kamenky za účasti tří zástupců vedení Brna-střed – Jasny Flamikové, Michala Doležela a Petra Kalouska. Základním účelem jednání bylo najít alternativní řešení kulturáku, mimoto měl podle politiků vzniknout v Kamence spolek, neboť jedině ten bude pro město relevantním partnerem k jednání. Ještě v prosinci téhož roku přišel radní Michal Doležel s nabídkou, že by snad bylo možné využívat opuštěný dům Kamenná 42, který je v majetku města. Jinak řečeno: užívat dům pod Kamenkou jako náhradu za kulturák byl nápad a iniciativa města, nikoli lidí z Kamenky. V první polovině února proto Martina Čichoňová oficiálně založila Spolek Kamrlík. Následoval bezpočet schůzek, organizování lidí, promýšlení aktivit a programu. Ve volném čase, po večerech, o víkendech a v časové tísni, aby se vše dalo do pohybu.

Za krátkou dobu vznikl programový dokument Kamrlíku. V něm se píše: „Cílem Spolku Kamrlík je smysluplně využít prostor v blízkém dosahu Kamenné kolonie a vybudovat zde mezigenerační komunitní a kulturní centrum. Jeho náplní budou aktivity pro děti, rodiče a občany z místní komunity, rodiny a seniory, klienty Hospice sv. Alžběty a seniory z Domova pokojného stáří na ulici Kamenná.“ V dokumentu členové Kamrlíku vysvětlovali, že jim chybí společné prostory, a detailně popisovali návrh úprav objektu i plánované aktivity. Spolek navázal intenzivní vztah se sousedním hospicem a Domovem pokojného stáří na Kamenné, a spolupracoval s ním na mnoha akcích. Děti měly v jeho prostorách kroužek a setkávaly se i s klienty hospicu.

Foto archiv Vratislava Dostála

Udělali jsme, co jste chtěli

Během celého tohoto dění a vyjednávání spolek postupoval v intencích a požadavcích města. Navázal vztah s řadou podobných sdružení, ekologických či sociálních. Jmenovat lze Zahradu v pytli, Iniciativu P.A.R.K., Kamrlík nabídl budoucí prostory pro využívání řadě umělců, mimo jiné například fotografovi Vojtovi Slámovi, který na Kamence bydlí a zamýšlel v objektu dělat zdarma fotografický kroužek pro děti. Už při mnoha setkáních se spolek protnul s organizací Lipka, řešila se především plánovaná rampa na sousedící zahradě Lipky, která měla zasahovat také na pozemek domku na Kamenné 42.

Někdy touto dobou spolek také zpracoval stavební program pro využití objektu na Kamenné 42 a nejprve verbálně poptával po městu dokumentaci současného stavu budovy, aby bylo stavební program také do čeho zakreslit. Zároveň vznikl detailní projekt pro využití objektu, včetně stavebních úprav a zaměření od architekta Tomáše Jenčka. 14. října 2016 nakonec Spolek Kamrlík předal radnici studii využití objektu Kamenná 42, jejíž součástí byla technická zpráva, půdorysy bouracích prací a půdorysy navrženého využití. Půl roku nato, přesně 10. dubna 2017, Rada městské části Brno-střed schválila usnesení, kterým vzala na vědomí záměr využití objektu Kamenná 42 Spolkem Kamrlík, souhlasila se změnou kategorie majetku bytového domu na nebytový i s rekonstrukcí objektu Kamenná 42, a to v souladu s Územním plánem města Brna. Pro usnesení hlasovalo jedenáct radních, proti nebyl nikdo, nikdo se také nezdržel.

Zástupci městské části Brno-střed nejsou schopni věrohodně, natožpak ve shodě odůvodnit bourání domu, který plánovali ještě před několika měsíci rekonstruovat.

Několik dní nato se ale do věci vložila ředitelka Lipky Hana Korvasová. „Byla za mnou dnes paní ředitelka Lipky ohledně Kamenné 42 a budoucí spolupráce s vámi. Domluvili jsme se na tom, že od začátku je zamýšleno ten objekt využívat v uskupení více subjektů včetně Lipky. Mohli byste se jí prosím ozvat a domluvit se na schůzce?“ píše člověk pohybující se přímo v ohnisku dění, jehož identitu neprozradím. Je 19. dubna 2017, od hlasování, na kterém, vzala Rada města Brno-střed na vědomí záměr využití objektu Kamenná 42 Spolkem Karmlík, uplynulo devět dní. V danou chvíli to nikdo netuší, zpětně je ale naprosto jasné, že jde o klíčový moment celého příběhu. O den později nám tentýž zdroj píše: „Celé to vzniklo tak, že v pondělí na Radě Jasna Flamková přišla s tím, že to s Lipkou nikdo neprobíral a ať se spojíte s její ředitelkou. Navíc jí Jasna nasměrovala i na krajského radního Kubáska.“ Zástupci Kamrlíku netušili, co a proč se děje. V programu Kamrlíku sice bylo uvedeno, že chce spolupracovat s jinými sociálními či ekologickými spolky, řešena tam byla také rampa k sousednímu pozemku, kde vzniká nová zahrada Lipky a jejíž bezbariérový přístup zasahoval do pozemku na Kamenné 42, projekt ale psali lidé ze spolku pouze za sebe.

Lipka zasahuje

V daný moment bylo zarážející, že namísto toho, aby ředitelka Lipky jednala přímo s Kamrlíkem, začala obvolávat politiky na městě a kraji. Kamrlíku se před 19. dubnem vůbec neozvala. Navíc začala obvolávat také obyvatele Kamenky a sháněla o lidech z Kamrlíku informace, podle všech indicií pojala plán je znevěrohodnit. Situace byla nepřehledná, prakticky nikdo z aktérů nebyl schopen jasně říct, co a proč se vlastně děje. Kamrlík proto pojal plán poslat za Jasnou Flamikovou člověka, který nepřizná, že je jeho součástí, a zkusí věci přijít na kloub.

Nakonec se tam vypravil fotograf a člen spolku Vojtěch Sláma. Přikládám jeho svědectví: „Ještě před mým stěhováním do Kamenné kolonie jsem začal spolupracovat se spolkem Kamrlík. Brzy jsem byl zasvěcen do plánů na vybudování komunitního domu, který se mi líbil, a také do situace kolem objektu na Kamenné 42, který by byl pro ten záměr vhodný. Jelikož jsem z různých akcí znal paní Flamikovou (ještě jako ředitelku Nadace Veronica), navrhl jsem Kamrlíku, že za ní prostě zajdu na radnici a zeptám se, co se děje. V dubnu 2017 jsem se ohlásil jako nový zájemce o objekt na Kamenné 42. Byl jsem něco jako volavka, nevěděla, že jde v podstatě o reakci Kamrlíku na nejasnou situaci týkající se aktivit Lipky. Zatímco s Kamrlíkem Flamiková, a nejen ona, komunikovala dost vyhýbavým způsobem, vůči mě byla na schůzce naopak zcela otevřená a upřímná. Celkem na narovinu mi řekla, že Kamrlík nemá šanci, že tam Lipka nechce za sousedy žádný spolek, že pokud se s nimi Kamrlík nedomluví, objekt nedostane a že má Lipka jednoznačnou přednost. De facto hájila zájmy Lipky. Kamrlíku mimo jiné vyčítala nulovou historii a také zmínila nepoměrně vyšší ekonomickou sílu Lipky. Takže jsem dostal akorát lísteček s číslem na ředitelku Lipky.“

Další lidé nám v důvěrném hovoru tuto informaci postupem času potvrdili. Jinak řečeno: navzdory tomu, že Lipka nehrála do 10. dubna 2017 v příběhu prakticky žádnou roli, rozehrála její ředitelka o devět dnů později značně neférovou hru. Navíc vše nasvědčovalo tomu, že nehledá kompromis, ale prosazuje diktát: buď splníte naše požadavky, a pak zůstanete ve hře, anebo se s celým projektem rozlučte. Jednala na sílu, vědoma si konexí v uzlových bodech rozhodování. Přesto se s ní zástupci Kamrlíku někdy ve druhé polovině července sešli v kanceláři starosty Brna-střed Martina Landy, za účasti radního Michala Doležela jako prostředníka. Martina Čichoňová na schůzku vzpomíná takto:

„I když jsme se snažili dojít k nějakému konsensu, stále jsme nechápali, co se po nás vlastně chce. Tázali jsme se, jak by město reagovalo, pokud by se nás snažil tímto způsobem vmanipulovat do podřízené a pro nás nevýhodné pozice jakýkoli jiný subjekt, sídlící nedaleko Kamrlíku. Třeba autobazar nebo vietnamská večerka. Paní ředitelka měla dopředu připravenou žádost, kterou odevzdala na radnici, o zahradu a pozemek objektu na Kamenné 42. Když nedostanu dům, tak aspoň zahradu! Co na tom, že bez zahrady by byl projekt zahrnující vznik přírodní školky vlastně bezcenný? Ano, možná si spojíte jedna a jedna: Když už není dům, je k dispozici pozemek, aneb štěstí přeje připraveným…“

Začátek konce snu

Korvasová prosazovala svůj zájem nejspíš především prostřednictvím Zelených. Pro ilustraci jedna citace: „Mohli byste se prosím nějak domluvit s Lipkou? Pro Radu by byl komfortnější stav, pokud by k smlouvě o pronájmu byla přiložená nějaká deklarace mezi Kamrlíkem a Lipkou o spolupráci. Hejtovali to Zelení, že sousední Lipka (…)“ Po všech peripetiích, kterými nebudu text zaplevelovat, se nakonec v zimě 2017 na základě silného nátlaku rozhodl Kamrlík k ústupku, bez něhož by nejspíš neměl šanci zůstat ve hře. Sepsal svým způsobem ponižující deklaraci dobrých sousedských vztahů s Lipkou, kterou jeho zástupci odevzdali na radnici, bez reciprocity stejného kroku od Lipky. Neodpustím si poznámku: v žádném případě nešlo o kompromis, za kterým by byl ústupek obou stran. Lipka neustoupila ani o píď. V každém případě měl následně Kamrlík k dispozici návrh smlouvy o smlouvě budoucí na Kamennou 42, řešila se výše nájmu, rekonstrukce a další právní i jiné náležitosti.

Foto archiv Vratislava Dostála

 

Ještě předtím začalo město poptávat dodavatele projektové dokumentace na rekonstrukci objektu Kamenná 42. Podivné ale bylo, že o tom neinformovalo zástupce Kamrlíku. „A to přesto, že náš spřízněný architekt a člen spolku Tomáš Jenček opakovaně projevil zájem o účast v tomto výběrovém řízení. Navíc město dříve přišlo s požadavkem, abychom do tohoto řízení vstoupili, neboť to bude později výhodné pro obě strany. Spoustu věcí si totiž dokážeme vybudovat sami a městu by se tak snížily náklady na rekonstrukci,“ vzpomíná Martina Čichoňová.

Do prvního kola soutěže se nikdo nepřihlásil, město proto vypsalo kolo druhé, v něm vybraný projektant ale oproti původnímu plánu trojnásobně přepálil cenu. Napotřetí se proto vedení radnice rozhodlo vybrat pouze vyzvané projektanty. Navzdory opakovanému odkladu pak začátkem roku 2018 Rada městské část Brno-střed vzala na vědomí dokument označený jako Smlouva o budoucí smlouvě nájemní – Kamenná 42. Vše se tudíž vyvíjelo přece jen ještě pořád příznivě. Nějaká demolice tehdy nikomu ani nepřišla na mysl. Podivná byla ale situace právě ohledně projektové dokumentace. A s ohledem na rozuzlení celého příběhu je třeba zdůraznit, že součástí podkladů pro třetí kolo výběru projektanta byl pasport objektu, kde se v souhrnné technické zprávě mj. konstatuje, že objekt není v havarijním stavu.

Ten dům má jasně narušenou statistiku ❤️

Zveřejnil(a) Kamenka dne Úterý 2. říjen 2018

A nakonec demolice…

Jsme kdesi v dubnu 2018 a navzdory maximálně vstřícnému postupu ze strany Kamrlíku nastává další zlomový moment: Rada městské části v polovině měsíce ruší usnesení týkající se projektové dokumentace rekonstrukce domu Kamenná 42 a následnou inženýrskou činnost. Oficiálním zdůvodněním jsou peníze. Předpokládaná cena opravy se podle odboru správy majetku totiž údajně vyšplhala vysoko přes deset milionů korun, město od ní tudíž ustoupilo. Argument ale vzhledem ke způsobu, jakým město vybíralo projektanta, budí pochybnosti. Těžko říct, zda je deset milionů realistická cena, anebo v něčím zájmu přestřelená. Přesto: o demolici stále ještě není řeč. Ostatně ještě v únoru jasně v podkladech pro projektovou dokumentaci zaznělo, že objekt není v havarijním stavu. A dům neopravovat, anebo demolovat, jsou dost rozdílné věci. Situace byla v každém případě stále zašmodrchanější. Pokud ale starosta Brna-střed Martin Landa demolici domu zdůvodňuje tím, že letošní sucho narušilo statiku domu, nemluví pravdu. My se o ní totiž – spíše náhodou, nikdo nám to nebyl ochoten říct oficiálně – dozvídáme už v červnu. Přikládám e-mail Petra Pacala z 26. června 2018, který je na Brně-střed vedoucím Oddělení správy bytových domů:

„Dobrý den, z rozhodnutí samosprávných orgánů je dům Kamenná 42 určen k demolici, rekonstrukce se tedy provádět nebude.“

Konec citace. Závěrem krátké shrnutí: zástupci města nejsou schopni věrohodně, natožpak ve shodě odůvodnit bourání domu, který plánovali ještě před několika měsíci rekonstruovat. Každý tvrdí tak trochu něco jiného. A my se tady můžeme leda dohadovat a spekulovat. Jisté je jedno: Kamrlík ustoupil na samotnou mez možného, Lipka dosáhla svého a město tudíž v daný moment vzalo na vědomí smlouvu o smlouvě budoucí. Vzápětí od ní ale ustoupilo, a Rada nakonec nejenže ustoupila od rekonstrukce objektu, ale dokonce rozhodla o jeho demolici, navíc na zdejší poměry v dost spěšném režimu. Považte, v červnu se poprvé rozhoduje o záměru a už 17. září bere Rada městské části Brno-střed na vědomí statický posudek a havarijní stav objektu Kamenná 42 a souhlasí s bezodkladným odstraněním objektu. Objektu, který ještě před několika měsíci nabízela k pronájmu.

Je to tedy necelé tři týdny, co o bourání město rozhodlo, a dům už nestojí. V čím zájmu se tak stalo, je ale ve hvězdách. Každopádně se bouralo o státním svátku i o víkendu. A je otázkou, zda se to „muselo“ stihnout do voleb. Mohou v tom být zájmy Lipky, zaslechli jsme cosi o nespecifikovaných zájmech ANO nebo lidovců. Jasné je jedno: nikdo, žádný nezávislý statik pověřený nějakou budoucí politickou reprezentací, již nezjistí, zda byla demolice nezbytná. Mimochodem, prý přijde na 900 tisíc korun. Předmět doličný zmizel z povrchu zemského, a teprve poté, co tam někdo uskuteční své nové plány, budeme moc s určitostí říct, v čím zájmu se to všechno nakonec tak rychle semlelo.

Autor je novinář. Do Kamenné kolonie se poprvé nastěhoval v roce 2001, letos na podzim se tam po tříleté pauze vrací. Martina Čichoňová je jeho partnerka.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image