Fotomontáž Alarm
Brněnský dopravní podnik za nadšeného potlesku politiků oprášil jeden z brněnských evergreenů, se kterým naposledy strašil před deseti lety primátor Onderka, a tím je lanovka do brněnského kampusu.
Lanovka má protnout zimoviště kavek obecných a havranů polních. Ti do Brna přilétají na začátku každé zimy a v počtu desítek tisíc přinášejí naději, že i v tomto jihomoravském pracovním táboře se dá nějak žít. Nocují v lesích za Pisárkami. A jelikož město nepřišlo na to, jak opeřencům bydlení sebrat, zprivatizovat nebo z nich vyždímat nájem, rozhodlo se je prostě z města vyhodit. Zadarmo ve městě nikdo bydlet nebude.
Brněnský kampus je sice na kopci, ale rozhodně není odříznutý od zbytku města. Každých deset minut tam zajíždí trolejbus, který vás tam od Výstaviště, kde by lanovka měla začínat, odveze za osm minut. Trolejbus navíc projíždí celým městem včetně přestupního uzlu na Mendlově náměstí.
Výhoda lanovky je prý v tom, že stejnou trasu ujede za pět minut. Jenomže zatímco jedna kabinka uveze pouhých osm lidí, trolejbus snadno přemístí zhruba dvacetinásobek. Kabinky by jezdily v intervalu 14 vteřin. K tomu je třeba přičíst čas na přestup, fronty a celkový diskomfort plynoucí ze změny dopravního prostředku. Zbývá tak jen atrakce pro turisty, kteří se však Brnu spíše vyhýbají. Přece jen, na světě je mnoho hezčích míst.
Trolejbusy či autobusy by navíc mohly jezdit Pisáreckým tunelem, který ústí přímo vedle kampusu, a jejich cesta by se tím zkrátila na polovinu. Byla by tedy rychlejší než kabinka pro osm lidí. Předloni navíc město zprovoznilo z druhé strany tramvajové spojení vedoucí skrze nové tunely za jeden a půl miliardy korun, a kampus se tak propojil s hlavním nádražím – dokud ho tedy město neodsune z centra na periferii (a současně tím znemožní napojení města na vysokorychlostní tratě – ale to už je jiný smutný příběh).
Z dopravního hlediska lanovka za zhruba jednu miliardu nedává žádný smysl, a právě proto ho Brno chce. Stejně jako staví za sedm miliard bizarní hokejový stadion. A stadionem, jehož ztrátový provoz bude město platit, argumentuje Brno také v případě lanovky. Petr Kratochvíl, radní města pro dopravu, řekl: „Kdysi jsem nebyl úplně fanoušek lanovky, vnímal jsem ji jako atrakci, ale v souvislosti s výstavbou multifunkční haly nám dává smysl… Problematika hnízdiště havranů je pro nás nová. Nevím, jestli je tvrzení spolku zájmové, nebo účelové. Je zarážející, že tato námitka přichází po tak dlouhé době.“
Havrani a kavky již více než sto let účelově nocují v lesích, aby brněnským radním překazili jejich sen o lanovce. Nejspíš se ptáci spikli, aby udělali z brněnských politiků hlupáky, což by, pravda, vzhledem k pověstné inteligenci těchto ptáků nebyl zas takový problém.
Havranů a kavek zde nocuje okolo 15 tisíc. Místo je domovem zhruba 80 ptačích druhů včetně druhů zvláště chráněných: „To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť v Brně. Lze zmínit například kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě likvidace jejich biotopu kácením a zemními úpravami by po výstavbě lanovky docházelo k masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky a do skleněných ploch, kterými návrh nešetří. Právě křížení příčných překážek, jako jsou dráty, s vodními toky je z pohledu kolizí velmi rizikové. Kvůli nárazům ptáků do skel v Česku zbytečně hynou stovky tisíc ptáků ročně. Provoz lanovky spolu s fragmentací biotopů by pak způsobil rušení všech lesních živočichů,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.
Brněnský dopravní podnik se do lanovky zamiloval, protože by to prý podle jeho vedení byla třešnička na dortu brněnské dopravy. To je jediný důvod, proč se má daná věc za jednu miliardu korun postavit. Aby si pár chlapů splnilo dětský sen. Možná by mohli objevit svět lega a stavět si sny doma na koberci.