Foto Alexei Druzhinin, koláž Alarm
V roce 2013 založil Tomio Okamura Úsvit přímé demokracie, se kterým v následujících volbách získal 14 poslanců. Nepodařilo se mu však v uskupení udržet disciplínu a po dvou letech z něj byl vyhozen pro podezření z tunelování rozpočtu. V roce 2015 založil obratem dnešní Svobodu a přímou demokracii, v níž už pro svobodné a demokratické jednání žádný prostor neponechal. Jeho znovuzvolení předsedou hnutí na další tři roky bylo podobně překvapivé jako zvolení Andreje Babiše do čela hnutí ANO.
Právě mezi těmito dvěma stranami se však v posledních měsících vyostřuje rétorika. Babiš se nejspíš poučil z minulých voleb, kdy vyluxoval své potenciální spojence a neměl tak s kým vládnout. Teď Babišovo hnutí nastavuje svou lepší tvář, kdy jeho straničtí vazalové opakují, že ANO rozhodně není proti Unii ani Nato, a škaredí se naopak na Okamuru, který to Babišovi vrací. Má se tak nejspíš zdůraznit propast mezi ANO a SPD, kdy se každé uskupení bude starat o své stádo.
Současně je to také volání babišovců směrem ke zklamaným voličům pětikoalice, že se nemusí bát ANO volit, protože v Unii zůstaneme a nic špatného se nikomu nestane. V tom pomáhá Tomio Okamura, kdy jednou Babišovi vyčítá, že podporuje vládní pomoc pro Ukrajinu a jindy, že podpořil novou verzi registrovaného partnerství. Zatímco Okamurovy voliče by taková politika vyděsila, pro některé voliče koalice Spolu je to informace, že možná Babiš není zas taková hrozba, jak se zdá, když před ním varuje i Okamura.
Okamura ve svém nominačním projevu útočil jak na současnou vládu, tak na Babišovo hnutí. Podpořili jej oba bývalí prezidenti, kdy Miloš Zeman dokonce neváhal přijet a vystoupit po boku Tomia Okamury. Toho sice káral za snahu o vystoupení z Evropské unie, ale Okamurovi to bylo evidentně jedno. Důležitá pro něj byla symbolická podpora, kterou mu zde bývalý prezident projevil. Ten byl evidentně šťastný, že může po dlouhé době někde vystoupit a něco říkat. Zeman pak vyslovil přání, že bude v příští vládě Okamura s Babišem. Okamura mu zatleskal.
Ve svém projevu Okamura nadával vládě, Bruselu, Green Dealu a všem válečným štváčům, kdy jeho hnutí je údajně jako jediné pro mír. To v jeho kontextu znamená zastavení pomoci Ukrajině a poskytnutí volného prostoru pro Vladimíra Putina. Jinak Okamura opakoval stejné věty jako kdykoli a kdekoli jindy a pozoruhodná je tak pouze energie, kterou do svých neustále omílaných frází dokáže vložit, jako by jim snad skutečně věřil. Na konci obdržel zasloužený potlesk. Boj o post předsedy hnutí, které funguje jako jeho osobní bankomat, s přehledem ovládl, kdy pro něj pravici zvedlo 88 procent členů hnutí.