Volby ve Francii: v├şt─Ťzstv├ş Sarkozyho, prohra Hollanda

Francie m├í za sebou komun├íln├ş volby. V├Żrazn─Ť neusp─Ťli Hollandovi socialist├ę, ale spokojen├í nem┼»┼że b├Żt ani Marine Le Penov├í.

Druh├ę kolo oblastn├şch voleb ve Francii zklamalo nad─Ťje tamn├ş levice a dodalo v├ştr do plachet republik├ínsk├ę pravici zastoupen├ę koalic├ş Sarkozyho Unie pro lidov├ę hnut├ş (UMP) a st┼Öedov├ę Unie demokrat┼» a nez├ívisl├Żch (UDI). Marine Le Penov├í a jej├ş Front National sice v prvn├şm kole z├şskaly v├Żznamn├Ż po─Źet hlas┼», ale nakonec si nep┼Öipsaly ┼ż├ídn├Ż department.

Pravicová koalice plná rozporů

Koalice UMP-UDI m├í mnoho d┼»vod┼» k radosti. K z├ízra─Źn├ęmu vzchopen├ş se levicov├ęho voli─Źstva, ve kter├ę po prvn├şm kole voleb doufaly ┼ípi─Źky francouzsk├Żch socialist┼», nakonec nedo┼ílo. V┬át─Ťchto volb├ích p┼Öitom po dlouh├ę dob─Ť vzrostla ├║─Źast (ze 45 na 50 procent). Levice nakonec ztratila tak┼Öka polovinu department┼», zat├şmco republik├ínsk├í pravice jich 28 z├şskala. Nov─Ť tak bude v├ęst 67 ze stovky francouzsk├Żch okres┼». Pravice dobyla i n─Ťkter├ę levicov├ę ba┼íty ÔÇô v─Źetn─Ť departmentu Corr├Ęze, kter├ęmu dlouho vl├ídl sou─Źasn├Ż prezident Fran├žois Hollande. Pravice d├íle ovl├ídne tak├ę department Nord, kde je doma hlavn├ş Hollandova sokyn─Ť Martine Aubry, ─Źi Essonne, kter├ę je pro zm─Ťnu h├íjemstv├şm francouzsk├ęho premi├ęra Manuela Vallse. Levice neobh├íjila vl├ídu ani v┬ádepartmentu Cotes dÔÇÖArmor, kde vl├ídla od roku 1976, a por├í┼żku v Bouches de Rhone utrp─Ťla dosud nezdolateln├í volebn├ş ma┼íina Jean-Paula Guerriniho, socialisty s po─Źetn├Żmi kontakty na byznys i organizovan├Ż zlo─Źin. Jedinou v├Żjimkou je department Lozere, kde naopak poprv├ę v jeho historii bude vl├ídnout levice.

O ÔÇ×francouzsk├ę SyrizeÔÇť sice mluv├ş v posledn├ş dob─Ť kde kdo, ale jen m├ílo politick├Żch funkcion├í┼Ö┼» chce vplout do nejist├Żch vod mimo ÔÇ×mati─Źku stranuÔÇť.

Jakkoliv se v┼íak m┼»┼że zd├ít v├Ż─Źet v├şt─Ťzstv├ş tandemu UMP-UDI fam├│zn├ş a zdrcuj├şc├ş, z├írove┼ł tak├ę zakr├Żv├í vnit┼Ön├ş rozpory. Nicolas Sarkozy vedl kampa┼ł do oblastn├şch voleb na vln├ích identit├írn├ş r├ętoriky, kter├í mu koneckonc┼» jde nejl├ępe. Pustil se do drobn├Żch aspekt┼» ka┼żdodenn├şho ┼żivota, kter├ę tvo┼Ö├ş multikulturn├ş dimenzi francouzsk├ę spole─Źnosti. Hlavn├şm probl├ęmem francouzsk├Żch okres┼» se tak najednou staly stravovac├ş n├ívyky ┼ż├ík┼» z├íkladn├şch ┼íkol. Konkr├ętn─Ť se Sarkozy dal do boje proti alternativn├şm menu, kter├ę nab├şzej├ş ┼íkoln├ş kant├Żny, kdy┼ż je na hlavn├ş j├şdeln├ş─Źku serv├şrov├íno vep┼Öov├ę.

Tato r├ętorika byla v┼íak naroubov├ína na koalici, kter├í t├şhne sp├ş┼íe k liber├íln├şmu st┼Öedu ne┼ż k Front National. Nikoliv n├íhodou Fran├žois Bayrou, jeden z leader┼» UDI, ozna─Źil v├şt─Ťzstv├ş tandemu za ÔÇ×obrovsk├ę zadostiu─Źin─Ťn├şÔÇť, ale hned tak├ę podtrhl, ┼że s ÔÇ×Nicolasem Sarkozym je ve spoust─Ť z├íle┼żitost├ş v intelektu├íln├şm rozporuÔÇť. Podobn─Ť to c├şt├ş tak├ę liber├íln├ş k┼Ö├şdlo UMP. Staronov├Ż p┼Öedseda Sarkozy si tak m┼»┼że p┼Öipsat v├Żznamn├Ż ├║sp─Ťch, jeliko┼ż za─Źal sv├ę p┼Öedsednictv├şm fam├│zn├şm v├şt─Ťzstv├ş, sou─Źasn─Ť je to ale v├şt─Ťzstv├ş koalice, kter├í se nemus├ş v┼»bec ztoto┼ż┼łovat s jeho n├ízory. Sta─Ź├ş pomyslet na aktu├íln├ş o┼żehavou ot├ízku financov├ín├ş me┼íit. St┼Öedopravicov├ę a gaullistick├ę s├şly p┼Öipou┼ít─Ťj├ş mo┼żnost, ┼że by se francouzsk├Ż st├ít finan─Źn─Ť pod├şlel na n├íkladech na stavbu sakr├íln├şch budov s c├şlem omezit vliv bl├şzkov├Żchodn├şch sponzor┼». To by si v┼íak vynutilo revizi dnes ji┼ż kultovn├şho Z├íkona o odlou─Źen├ş St├ítu od c├şrkve z roku 1905, kter├Ż Sarkozy spole─Źn─Ť s Marine Le Penovou pova┼żuj├ş za nedotknuteln├Ż. D┼»vod┼» k pnut├ş mezi identit├í┼Ösk├Żm, reakcion├í┼Ösk├Żm a na pap├ş┼Öe ─Ź├şm d├íl v├şce protekcionistick├Żm Sarkozym a st┼Öedem jeho politick├ęho pole je ov┼íem cel├í ┼Öada.

Levice a Front National mezi pora┼żen├Żmi

Vedle levice pat┼Ö├ş mezi pora┼żen├ę i Front National. Marine Le Penov├í se sice m┼»┼że chl├ícholit zvy┼íuj├şc├şmi se preferencemi v prvn├şm kole a historicky nejvy┼í┼í├şm po─Źtem z├şskan├Żch okresn├şch zastupitel┼», ov┼íem t─Ťch bude jen 72, zat├şmco funkcion├í┼Öi N├írodn├ş fronty cht─Ťli m├şt minim├íln─Ť osmdes├ít mand├ít┼». Strana cht─Ťla tak├ę aspo┼ł v jednom departmentu zv├şt─Ťzit, co┼ż se nepoda┼Öilo ani v┬ápravicov├ęm Vauclause. V t─Ťchto volb├ích, podobn─Ť jako v komun├ílk├ích, se projevil jasn├Ż struktur├íln├ş limit Front National. V prvn├şm kole sice strana dok├í┼że z├şskat ├║ctyhodn├Ż po─Źet hlas┼» d├şky sv├ęmu celost├ítn├şmu ohlasu, v druh├ęm kole j├ş v┼íak chyb├ş kvalitn├ş kandid├íti schopn├ş prom─Ťnit preference v mand├íty. Ka┼żd├ę podobn├ę volby jsou p┼Ö├şle┼żitost├ş k prostudov├ín├ş politick├Żch ┼żivotopis┼» kandid├ít┼», mezi nimi┼ż nechyb├ş neofa┼íist├ę, antisemit├ę ─Źi ortodoxn├ş katol├şci. Zd├í se tedy, ┼że ─Źlensk├ę z├íkladny se rebranding z hlavy Marine Le Penov├ę dotkl jen minim├íln─Ť. Strana st├íle nedok├í┼że vygenerovat zaj├şmav├ę a ├║sp─Ť┼ín├ę kandid├íty. Na cest─Ť Le Penov├ę k moci to p┼Öedstavuje nemal├Ż probl├ęm ÔÇô i v poloprezidentsk├ęm syst├ęmu je d┼»le┼żit─Ťj┼í├ş parlamentn├ş v─Ťt┼íina (a tud├ş┼ż v├şt─Ťzstv├ş v┬áaspo┼ł 276 okrsc├şch) ne┼ż do─Źasn├Ż n├íjemce Elysejsk├ęho pal├íce.

Pro levici jsou v├Żsledky jen dal┼í├ş ze s├ęrie proher, je┼ż charakterizuj├ş prezidentsk├Ż mand├ít Fran├žoise Hollanda. Ne├║sp─Ťch levice v komun├íln├şch volb├ích byl prezidentem interpretov├ín jako v├Żsledek rozh├ídanosti a nejednozna─Źnosti prvn├ş prezidentsk├ę vl├ídy veden├ę Jean-Marcem Ayraultem. Zm─Ťna premi├ęra a odchod Zelen├Żch i nejsiln─Ťj┼í├şch kritik┼» prezidentsk├ę hospod├í┼Ösk├ę politiky z exekutivy v┼íak v├Żsledky nezlep┼íily ÔÇô sp├ş┼íe naopak. Zat├şm se zd├í nepravd─Ťpodobn├ę, ┼że by prezident p┼Öistoupil k┬áv├Żm─Ťn─Ť soci├íln─Ť-liber├íln├şho premi├ęra Manuela Vallse. Prohra v komun├ílk├ích a oblastn├şch volb├ích v┼íak Francouzskou socialistickou stranu bol├ş: m├şstn├ş samospr├íva je toti┼ż v├Żznamnou rezervou pracovn├şch m├şst pro stranick├ę funkcion├í┼Öe, kte┼Ö├ş tak silnou a bolestivou redukci stav┼» nesou s nelibost├ş. Pokud by se volebn├ş debakl opakoval i v p┼Ö├ş┼ít├şch krajsk├Żch volb├ích, nen├ş vylou─Źeno, ┼że socialist├ę uspo┼Ö├ídaj├ş sv├ę prezidentsk├ę prim├írky. To by koneckonc┼» vyhovovalo i vnit┼Ön├şm levicov├Żm oponent┼»m, kte┼Ö├ş by cht─Ťli nahradit Hollanda prim├ítorkou Lille Martine Aubryovou. O ÔÇ×francouzsk├ę SyrizeÔÇť sice mluv├ş v posledn├ş dob─Ť kde kdo, ale jen m├ílo politick├Żch funkcion├í┼Ö┼» chce vplout do nejist├Żch vod mimo ÔÇ×mati─Źku stranuÔÇť. Lep┼í├ş je pro tuto ─Ź├íst francouzsk├ę levice dr┼żet se sc├ęn├í┼Öe levicov├ę koalice zn├ím├ę jako Gauche plurielle, kter├ę bude v roce 2017 t┼Öicet let. Na francouzsk├ę levici je minulost budoucnost├ş.

Autor je spolupracovn├şk italsk├ęho den├şku Il Manifesto.

 

─ît─Ťte d├íle