Část Peloponéského poloostrova v minulých dnech zahalil dým z mnoha lesních požárů. V plamenech dosud zahynulo nejméně 91 lidí. Kateřina Alevizaki z Českého krajanského spolku v Athénách uklidňuje, že jde o každoroční jev. Podle bruselského centra pro evidenci katastrof šlo ovšem o největší požár v Evropě od roku 1900. Požár vypukl třicet kilometrů na západ od Athén, severně od přímořského města Kinéta. Vlivem silného větru a vysokých teplot, které dosahovaly několik dnů za sebou až 40 °C, byla rychlost šíření ohně tak vysoká, že se lidé museli někdy zachránit útěkem na skalní formace či mořské pobřeží. Jedna z obcí lehla popelem celá. Řecká vláda vyhlásila třídenní státní smutek.
Požáry budou do budoucna představovat čím dál větší riziko s daleko širšími dopady než dnes.
Loni v srpnu ohrožoval velký lesní požár dokonce i samotné Athény a celkově bylo v Řecku za minulý rok devadesát velkých lesních požárů. V poslední dekádě hoří více i v Itálii, Chorvatsku, Portugalsku či Španělsku, a to i vlivem vzrůstajícího proudění větru, které je doprovodným jevem klimatické změny. Ve Středomoří se vliv klimatické změny navíc kombinuje se špatným přístupem ke krajině a zeleni v historii – zejména s přílišným kácením lesů a vlivy intenzivního, průmyslového zemědělství. Klimatická změna ale nevysušuje jen Evropu. V Kalifornii rozsáhlé požáry v posledních letech poškodily řadu lesních komplexů a shořely stovky domů, zatímco lidé často stihli zachránit jen své životy a přišli o vše.
Vliv klimatické změny přitom bude do budoucna nejspíš růst stále rychleji. Nehoří totiž jen v tradičně sušších oblastech, ale například i ve stále více vysychající ČR. I tady dochází k požárům v přírodě stále častěji. Letos (do 22. července) hasiči zasahovali v Česku proti 1793 požárům (lesů, trávy či na polích zejména při sklizni), oproti 1609 požárům ve stejném období loňského roku. Častější požáry urychlují vysušování již tak aridních oblastí, což dále umožní vyšší ohřátí krajiny a přispěje ke zvýšení průměrných teplot celých regionů, což se opět negativně promítne do globální klimatické bilance. Navíc úbytek zeleně, která funguje jako obří globální chladnička díky pohlcování oxidu uhličitého a poskytováním stínu, opět podpoří oteplení planety.
Požáry v aridních oblastech jsou důsledek toho, že zejména bohatý Sever emituje znečištění, jež podporuje globální oteplování. Stále větší chaos v podnebí i počasí souvisí s bezprecedentním rozbitím polárního proudění nad Severním pólem a rozpadem souvislého tryskového proudění nad severní polokoulí. Tento efekt patrně způsobí ještě větší sucho a tím ještě více požárů, protože bude zastavovat oceánskou dotaci vláhy kontinentům změnou pozic jinak relativně stabilního systému tlakových výší a níží. V případě Evropy bude hrát roli zejména dlouhodobý posun Islandské níže a Azorské výše. Požáry tak budou do budoucna představovat čím dál větší riziko s daleko širšími dopady než dnes.
Autor je ekolog, vodař a ochránce přírody.