S Babišem proti Kalouskovi na věčné časy

Protibabišovské protesty za účasti Miroslava Kalouska jen dále přispívají k posilování pozice Andreje Babiše.

Andrej Babiš může poděkovat pořadatelům včerejší demonstrace na Václavském náměstí, kteří mu nevědomky vhánějí do náruče další podporovatele, když vedle vyprázdněných projevů dávají prostor politikům jako Miroslav Kalousek nebo Miroslava Němcová. Demonstrace opět potvrdila nepříjemnou skutečnost, že občanská opozice proti Babišovi je obskurní slepenec skupin, které se shodnou jedině na prázdném morálním apelu a volání po „slušnosti“. Ne, Babiš není slušný člověk, stejně jako není slušný člověk Miroslav Kalousek. Politika není přehlídka morálních osobností a čistoty, ale především snaha získat a udržet si moc a přístup ke zdrojům na úkor ostatních. Právě bývalý předseda TOP 09 je mistrem bezskrupulózních pragmatických mocenských her, který své protivníky přežívá na politické scéně právě díky své bezohlednosti. Mnozí podporovatelé Andreje Babiše v minulosti na asociální politiku prosazovanou Němcovou a Kalouskem tvrdě doplatili a nikdy jim to nezapomenou.

Každá další kauza Andreje Babiše, se kterou se média vytasí a kterou premiér ustojí, vede k prohloubení vzájemné nedůvěry a příkopu mezi táborem jeho podporovatelů a odpůrců. Ne, to neznamená, že nemá smysl novinářská investigativní práce a soustavná kritika mimořádného střetu zájmů a machinací Andreje Babiše. Právě naopak, ale je naivní myslet si, že povede k porážce mocenského bloku, který premiér vytvořil spolu s Milošem Zemanem. Většinu jejich voličů totiž upřímně nezajímá, jestli byl Babišův syn na Krymu dobrovolně, nebo proti své vůli, a jak to ve skutečnosti bylo s Čapím hnízdem. Po miliardovém rozkrádání veřejného majetku v posledních třiceti letech jsou občané pochopitelně otrlí a nějaké “drobné” je z míry nevyvedou. O opaku je nepřesvědčí ani melodramatický výraz reportérky Sabiny Slonkové. Pro voliče, které nechává antibabišismus i premiérovy kauzy chladnými, je mnohem důležitější zvýšení minimální mzdy, které pocítí na svých peněženkách. Navíc si dobře uvědomují, co by se dělo, kdyby k moci nastoupila ODS nebo Kalouskova TOP 09: o zvyšování platů by si mohli nechat zdát, došlo by na razantní škrty v sociálním systému a urychlení privatizace veřejných služeb.

Pokud má někdo ANO porazit, pak bude muset znovu otevřít skutečný politický konflikt a nabídnout uvěřitelnou vizi budoucnosti.

Je paradoxem dnešní politické situace, že každý scénář, který si dovedeme představit v případě, že Babiš skutečně odstoupí, je horší než pokračování současné koalice. Vláda ANO bez Andreje Babiše v pozici premiéra, kterou demonstranti požadují, je iluze. Andrej Babiš by se ještě snáz mohl stavět do pozice oběti spiknutí opozičních stran a dál řídit vládu přes nastrčeného prostředníka (podobně jako dnes řídí Agrofert). Do předčasných voleb by opět vstoupil posílený. Další nebezpečnou možností je vláda opřená o hlasy KSČM a SPD, kterým se v současnosti zlepšuje vyjednávací pozice vůči ČSSD. Skutečnou noční můrou by byla úřednická vláda jmenovaná Milošem Zemanem, jejímž jediným cílem by bylo prosazení projektů, jako je výstavba nových bloků jaderné elektrárny nebo kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ty nejsou ničím jiným než obrovskými tunely pro rozkrádání eráru klientelistickou sítí kolem prezidenta.

V mimořádně nepříjemné pozici je ČSSD, které se daří ve vládě do jisté míry prosazovat svůj program, ale každým dalším zavedeným prosociálním opatřením si strana kope vlastní hrob a posiluje podporu Andreje Babiše. V případě, že se ČSSD rozhodne z vlády vystoupit, což není příliš pravděpodobné, ztratí i zbytek vlivu a urychlí se vnitřní rozkol strany, která dále oslabí a může spadnout pod pět procent podpory. Vítězem mocenského zápasu nebude progresivní křídlo kolem ministryně Jany Maláčové, ale spíše se otevře prostor pro opětovný vzestup krajských mafií reprezentovaných Jiřím Zimolou nebo Michalem Haškem.

Síla Andreje Babiše trvale spočívá ve slabosti jeho soupeřů, kteří nejsou schopní nastolovat vlastní politickou agendu a vzmůžou se jen na kritiku premiérových excesů. Každá další kauza přitom potvrzuje, že to nestačí. Babiš tyje ze své k dokonalosti vypilované hry na oběť a z přesně dávkovaných sociálnědemokratických opatření, která udržují sociální smír. Šéf ANO bude moci vládnout dál i v demisi a neztrácet veřejnou podporu, pokud se neobjeví další ještě závažnější zjištění než podivné cesty Petra Protopopova s Andrejem mladším. Bylo by příliš jednoduché předpokládat, že si Babiš lidovou podporu udržuje jen za pomoci demagogie a PR manipulací. Spin doctoring, který předvádí jeho podřízení, je jistě silná zbraň, ale není všemocný a neměli bychom ho přeceňovat. Pomalé zlepšování sociální situace, která pro občany plyne z chatrného spojenectví reprezentantů kapitálu a práce, ANO s ČSSD, je pro voliče podstatnější než šermování kauzami a morální pohoršení velkoměstských elit stojících bok po boku s reprezentanty pravice. Pokud má někdo ANO porazit, pak bude muset znovu otevřít skutečný politický konflikt a nabídnout uvěřitelnou vizi budoucnosti. Můžeme jen doufat, že se tohoto úkolu zhostí někdo jiný než asociální a xenofobní ODS.

 

Čtěte dále