Jak mluvit s dětmi o změně klimatu, aniž bychom je děsili

Najít správnou rovnováhu mezi strašením a vysvětlováním měnícího se světa, ve kterém děti vyrůstají, nemusí být snadné. Podle expertů pomůže i upřímnost.  

Foto nicepik.com (CC0)

Když moje čtyřletá dcera objevila díky příbuznému, který sdílí její lásku k podmořskému životu, dokumentární seriál Modrá planeta II, byla jsem nadšena, že ho chce sledovat místo animovaných náhražek jako Oktonauti a Llama Llama. Brala jsem to jako rodičovský úspěch: Moje předškolačka měla ráda vědu a hlas Davida Attenborougha. Když byly situace v seriálu realistické a jeden mořský tvor sežral bezohledně jiného, vysvětlila jsem jí, že to byl příklad potravinového řetězce. Na jejím obličeji se objevil výraz uspokojení – ten výraz, který přichází s pocitem, že chápete svět o něco lépe.

Pak jsme se dostaly k epizodě o masovém vymírání korálových útesů kvůli klimatickým změnám. Moje dcera měla spoustu otázek, já jsem se rozplakala při pohledu na záběry vybělených útesů a přemýšlela o tom, co ty obrazy znamenají pro její budoucnost. Najednou jsem zalitovala, že jsem nechala Modrou planetu II vstoupit do našich životů tak snadno.

I když jsme s manželem trávili mnoho času v přírodě, povzbuzovali jsme zájem naší dcery o vědu, přírodu a její ochranu, dosud jsme nikdy o klimatické změně otevřeně nediskutovali. Myslím si, že jsme se tomuto tématu vyhýbali kvůli jejímu nízkému věku a katastrofické povaze problému, kdy se ocitáme na pokraji masového vymírání druhů. Jak řeknete čtyřletému dítěti, že zvířata a krajina, které zbožňuje, jsou opravdu vážně ohroženy?

Když se rodiče zaměří na možnosti řešení a zdůrazní příběhy s dobrým koncem, může to zásadně změnit způsob, jakým děti přemýšlejí o změně klimatu

Je jasné, že existuje spousta možností, jak mluvit o tom, co se s planetou děje, způsobem odpovídajícím věku, který dítě zbytečně nevyděsí. Klíčem je položit pro děti dobrý základ, aby ocenily a zajímaly se o přírodní svět. Důležité je ujistit se, že jste schopni s nimi diskutovat základní vědecké koncepty a že rozhovory s dětmi o změně klimatu se zaměřují na rozvoj kritického myšlení a možnosti řešení problémů.

Jak položit dobrý základ

Stacie Paxton Cobos, zkušená viceprezidentka pro komunikaci a marketing v projektu Climate Reality Project, neziskové organizaci založené Alem Gorem, říká, že předtím, než se pokusí vysvětlit změnu klimatu, by rodiče měli pomoci svým dětem rozvinout jejich vztah k přírodě.

Mohou spolu třeba sledovat dokumenty o přírodě, navštívit oboru s lesní zvěří nebo přírodovědné muzeum. Mohou vzít dítě na místa, kde je přírodní potok, pláž nebo les. Takové zkušenosti dávají dětem smysl a pomáhají jim pochopit, proč je péče o Zemi důležitá, což jim v konečném důsledku pomáhá pochopit i změnu klimatu – a zájem o její předcházení.

Cobos, matka dvou dětí mladších pěti let, využívá každodenních příležitostí, jako je zalévání květin, návštěva farmářského trhu a procházka místo jízdy autem, aby pomohla svým dětem pochopit povahu přírody a různé aspekty její ochrany. Emily Edmonds-Langham, manažerka základního vzdělávání v americkém přírodovědném muzeu v New Yorku, říká, že rodiče by měli věnovat velkou pozornost zájmu svých dětí o přírodní svět. Pokud jsou fascinovány ptáky, které vidí po cestě domů ze školy, měli by se rodiče pokusit dozvědět se více o tomto druhu a i o tom, jak jim může celá rodina pomoci, aby se mu dařilo. „Jde o to, podporovat zájmy svého dítěte, spíše než je zahlcovat všemi problémy, které se týkají změny klimatu,“ říká.

Edmonds-Langham také doporučuje navrhovat a vysvětlovat ekologická řešení pro domácnost (například zavedení recyklace, vyhýbání se zbytečným plastovým výrobkům a výběr potravin, které produkují méně skleníkových plynů). Když tyto aktivity spojíte s ochranou planety a jejích zdrojů, děti lépe porozumí tomu, jak lidské chování může planetu ovlivnit.

Pochopení vědy

Michael Mann, významný profesor věd o atmosféře na Pensylvánské státní univerzitě, říká, že dospělí často dělají dvě chyby, pokud jde o diskusi o změně klimatu s dětmi: Předpokládají, že je to pro ně příliš těžký koncept k pochopení a věří, že děti nejsou v pozici s tím cokoli udělat. Mann v e-mailu uvedl, že zpočátku dělal tytéž chyby, když byl spoluautorem knihy Vztek, který zachránil svět, která měla inspirovat mladé čtenáře k tomu, aby s klimatickými změnami něco udělali. Kniha obsahuje jednostránkový úvod, který nastiňuje základy klimatických změn, které Mann popisuje takto: „Skleníkové plyny ohřívají planetu. Zvyšujeme úroveň skleníkových plynů skrze spalování fosilních paliv a to má škodlivé účinky na nás a další formy života.“

Dospělí čtenáři, kteří se zajímají o prohlubování svých znalostí o změně klimatu a jejích účincích, mohou konzultovat řadu zdrojů. Mann doporučuje stránky spravované vlivnými institucemi, jako je Národní akademie věd, Mezivládní panel pro změnu klimatu, Národní správa letectví a kosmonautiky (NASA) a Národní správa oceánů a atmosféry (NOAA). Doporučuje také zdroje založené vědci, například Sceptical ScienceReal Climate (druhý z nich sám spoluzakládal). Obě webové stránky odhalují mýty a poskytují kontext pro výzkum klimatu.

Cobos říká, že rodiče nemusí studovat všechno o změně klimatu, aby o ní mohli účinně komunikovat se svými dětmi. (Projekt Climate Reality nedávno zveřejnil elektronickou knihu o tom, jakým způsobem mohou rodiny začít o změně klimatu diskutovat.) „Je důležité, aby lidé koncept sami pochopili, ale nemusí být odborníky na změnu klimatu,“ říká Cobos. „Stačí, abyste pomohli dětem pochopit některé obecné pojmy.“

Zaměření na dovednosti a možnosti řešení

V době, kdy jdou děti do první nebo druhé třídy, se rodiče mohou pokusit o složitější diskusi o příčinách změny klimatu a o účincích globálního oteplování, pokud používají zjednodušený nebo referenční jazyk. Edmonds-Langham říká, že děti školního věku, které se účastní vzdělávacích programů a navštěvují v rámci školy muzea, většinou chtějí také vědět, jak pomoci. Ve čtvrté třídě mohou děti pochopit, proč změna klimatu ohrožuje životní prostředí a zvířata a že je na vině lidská činnost.  „Věci, které se snažíme vyzdvihnout, jsou úspěšné příběhy a orientace na smysluplné aktivity,“ říká. „Chceme jim ukázat, jaké jsou jejich možnosti, pokud jde o aktivní ochranu přírody.“

Rodiče mohou dětem bez ohledu na věk pomoci zaměřit se na pozitivní dopad. Webová stránka NASA Climate Kids nabízí praktické návrhy pro děti, včetně pěstování vlastního ovoce a zeleniny, vypínání světel, když nejsou potřeba, a pití vody z vodovodu místo balené vody. Rodiče se mohou také podělit o inspirativní příběhy mladých aktivistů pracujících na zastavení změny klimatu.

K posílení uvědomění může přispět také vzdělávání. Třeťáci se například v muzeu dozvěděli o rozdílu mezi klimatem a počasím a měli možnost rozvíjet základní dovednosti pro pochopení sběru dat. Výuka zahrnovala informace o typech důkazů, které vědci v oblasti klimatu sbírají nebo měří, jako jsou tloušťka ledovců, rozloha lesních porostů a další viditelné nebo hmatatelné příklady toho, jak se změnilo klima v průběhu tisíciletí. Získané dovednosti pak využili i v běžné výuce ve škole. Naučit se, proč klima a počasí nejsou stejné jako kdysi, je zásadní pro děti (a jejich rodiče) zejména proto, že někteří mylně trvají na tom, že extrémní povětrnostní události – vánice v dubnu, vlny horka v říjnu – se změnou klimatu nesouvisejí.

Evan Rothstein, průvodce vzděláváním v oblasti vědy o zemi a planetární vědy v Americkém přírodovědném muzeu, pracuje s dětmi ze středních škol. Děti se ho prý často ptají, zda jsou závěry klimatické vědy pravdivé. Chtějí vědět, jestli ledovce opravdu tají nebo zda se oceán stává kyselejším. Rothstein varuje před tím, aby na se na takové otázky odpovídalo pouze ano nebo ne. Místo toho by se děti měly učit kriticky myslet, analyzovat a posuzovat různá tvrzení, s nimiž se mohou setkat. Cílem je pomoci mladým lidem v této vývojové fázi vést informovanou diskusi.

Bez ohledu na věk dítěte by se rodiče měli vyhnout zdůrazňování strachu nebo bezmoci, když mluví o změně klimatu. „Klíč je v upřímnosti,“ říká Rothstein. „Musíte najít správnou rovnováhu mezi strašením a vysvětlováním měnícího se světa, ve kterém žijí.“ Rodiče, kteří nevědí, jak se svým dítětem o klimatické změně začít mluvit, mohou počkat, aby téma nejprve představil učitel. Edmonds-Langham zároveň uvádí, že rodiče mají oproti pedagogům značnou výhodu, protože znají zájmy svých dětí, jejich emoční inteligenci a dokážou lépe odhadnout, jak budou jejich děti ovlivněny tak závažnými zprávami.

„Můžete najít způsoby, jak je podpořit, aby z toho nebyly příliš smutné,“ tvrdí Edmonds-Langham. Když se rodiče zaměří na možnosti řešení a zdůrazní příběhy s dobrým koncem, může to zásadně změnit způsob, jakým děti přemýšlejí o změně klimatu – a jak děti vidí svoji roli při změně budoucnosti planety.

Já osobně si na tuto lekci vzpomenu vždycky, když budu se svou dcerou diskutovat o změně klimatu, protože sama možnost, dítě najde svůj způsob, jak pomoci planetě, stojí za jakékoli nepříjemnosti, které bych mohla cítit při hledání odpovědí na těžké otázky.

Autorka je publicistka.

Z anglického originálu How to talk to kids about climate change without scaring them, publikovaného na webu Mashable, přeložila Alena Sojka Drury.

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image