Korporátní meditace: Jak mít dobrý pocit i z vyhazovu

Naše životy ovládla korporátní kultura a kult výkonu. Dnešní firmy při vykořisťování zaměstnanců využívají i meditační techniky.

Foto pixabay.com

Současní ekonomové se snaží dosáhnout co možná nejvyšší produktivity práce. S tím pochopitelně vzrůstá poptávka po nových opatřeních, která by pomohla snižovat rostoucí tlak na zaměstnance. Díky tomu se mohou na korporátních pracovištích rozvíjet postupy, které by ještě před několika lety byly vnímány jako součást obskurních new age dýchánků. Dnes však meditační techniky mindfulness využívá stále větší počet firem.

„Zhluboka se nadechuji. Cítím, jak vzduch rozpíná mé plíce.“ Tak zní první věty memoárové knihy What Happened (Co se stalo?) Hillary Clintonové, vydané po prezidentské kampani v roce 2016. I po volbách se Clintonová problematice správného dýchání věnovala více, než bývá v politické sféře obvyklé. V rozhovoru pro CNN s Andersonem Cooperem zmiňovala, že zkoušela alternativní techniky dýchání nosem: nadechnout se jednou nosní dírkou, zadržet dech a vydechnout druhou nosní dírkou. Při sledování přenosu z Trumpovy inaugurace v lednu 2017 si to mohli diváci ověřit na vlastní oči: Clintonová se skutečně zhluboka nadechla poté, co se usadila na své místo. Meditační techniky ale používala už dříve: v rozhovoru z dubna 2016 pro WABC uvedla: „Abyste dosáhli stavu relaxace a spokojenosti, nemusíte celé dny trávit v tureckém sedu zavření v tiché místnosti. Meditovat se dá bez problémů i v letadle, v autě nebo ráno po probuzení.“

Výkonnost za všech okolností

Práce s dýcháním je základem všech meditačních technik. V poslední době se ale značně rozšířila právě meditace mindfulness, která slouží k navození většího soustředění a zklidnění. Clintonová rozhodně nebyla první političkou, která tyto postupy vyzkoušela. Už v roce 2013 se v Davosu konal seminář o meditačních technikách pro elitní manažery a rok poté je zástupce Ohia Tim Ryan propagoval v Kongresu USA.

Kurzy mindfulness představují strategii, jak vytvářet zcela nový typ pracovníka, který bude schopen pracovat celý víkend, v pondělí ráno dokáže zvládat několik činností naráz a k zotavení mu postačí krátké dechové cvičení při pauze na oběd.

Módní návrhářka Eileen Fisherová, šéf automobilového koncernu William Ford i Steve Jobs (který pravidelně meditoval před prezentacemi nových výrobků firmy Apple) zapojovali cvičení mindfulness do vzdělávacích kurzů pro vedoucí pracovníky svých firem. Meditační techniky přitahují pozornost stále většího počtu lidí. Nedávno založený časopis Mindful získal za několik let své existence let 85 tisíc předplatitelů. Na začátku roku 2017 dosáhla více než jedenácti milionů stažení mobilní aplikace Headspace, která slouží jako pomocník při meditaci. Memoáry Clintonové tak jen ukazují, jak úspěšně se tato technika dostala do obecného povědomí. V současnosti se tak spousta lidí učí, jak meditovat přímo v kanceláři. Meditační techniky mindfulness využívá mnoho amerických korporací: od zdravotní pojišťovny Aetna přes potravinářské závody General Mills po Google. Firmy vypisují pro své zaměstnance různá školení a meditačním technikám se věnují i manažeři na nejvyšších pozicích.

Využití meditačních technik pro zvýšení efektivity práce se odvíjí od finanční krize z roku 2008. Ta zapříčinila největší propad životních podmínek průměrných Američanů od velké krize ve dvacátých letech. Po krizi následovaly vlny drastického propouštění, outsourcování a prekarizace práce. Zaměstnanci se standardními úvazky začali zažívat proces, který publicistky Clara Jefferyová a Monika Bauerleinová označily jako „velké zrychlení“: všichni najednou museli vykonávat větší množství práce za stejnou pracovní dobu, anebo jim byla pracovní doba prodloužena, aniž by se to projevilo na výši mzdy. Pokud si lidé chtěli udržet stávající zaměstnání, znamenalo to zásadní změnu životního stylu: v roce 2002 pouhých osm procent zaměstnanců kontrolovalo svůj e-mail před příchodem do práce, zatímco dnes si jej 50 procent lidí prohlédne dříve, než vůbec ráno vstanou z postele.

Když se povaha práce mění, firmy musí nově vznikající pozice náležitě ocenit, a musí umožnit svým zaměstnancům, aby se v nich cítili dobře. Rozvoj administrativních pozic v padesátých letech vytvořil nový typ zaměstnanců, u nichž byla zásadní hlavně poslušnost a smysl pro pořádek. V období deregulace americké ekonomiky v osmdesátých letech byla oceňována hlavně agresivita a neřízená soutěživost. Současná ekonomika často prožívá vlny nestability a různé zvraty. Ideální zaměstnanec se proto nenechává rozptylovat ani v těch nejkomplikovanějších situacích: je soustředěný, pozorný a produktivní.

Monsanto jako propagátor meditace

Kurzy mindfulness v tomto kontextu nepatří ani tak mezi zaměstnanecké benefity, spíše představují strategii, jak vytvářet zcela nový typ pracovníka, který bude schopen pracovat celý víkend, v pondělí ráno dokáže zvládat několik činností naráz a k zotavení mu postačí krátké dechové cvičení při pauze na oběd. Samotným meditačním technikám samozřejmě nelze nic vytýkat. Thomas Joiner v knize Mindlessness (Bezmyšlenkovitost) podstatu meditace mindfulness vystihuje, jako „vědomí bohatosti, subtilnosti a rozmanitosti přítomného okamžiku“. Meditace ale může sloužit jako obranný prostředek pro překonávání nesnesitelných pracovních podmínek. Zaměstnance to nabádá k tomu vnímat svou duševní pohodu odděleně od ekonomické situace. Cvičení mindfulness se zaměřuje na kultivaci pocitů spokojenosti, zároveň ale může zakrývat, jakým způsobem je ekonomická prosperita spojená s obecným pocitem blaha a jak snadno mohou problémy v zaměstnání prolínat do ostatních oblastí života. Nedostatek štěstí je tak možné vnímat jako čistě osobní záležitost, s níž podmínky na pracovišti nemají nic společného.

V počátcích korporátního využití meditace byly podobné techniky záležitostí pouze nejvyšší vrstvy managementu. Ačkoli meditace mindfulness má kořeny v buddhistických tradicích, osamostatnila se už v sedmdesátých letech, kdy Jon Kabat-Zinn – zřejmě nejznámější propagátor mindfulness meditací v dnešní době – založil specializovanou kliniku na University of Massachusetts. Cvičení mindfulness si získalo popularitu nepochybně hlavně díky své jednoduchosti. Úvodní kurzy obvykle doporučují sedět se zavřenýma očima a soustředit se na vlastní pocity: na proud vdechovaného a vydechovaného vzduchu a na pohyby hrudníku nebo břicha při dýchání. Zájem o meditaci bývá často automaticky spojován s empatickými a otevřenými lidmi. Díky tomu může využití meditace snadno vylepšit veřejný obraz korporací a může přispět k tomu, aby jejich vedení byla vnímána jako přátelská.

Již na konci devadesátých let s meditačními technikami mindfulness experimentovala firma Monsanto. V tehdejší době byl její mediální obraz poškozený snahami o rozšíření geneticky modifikovaných plodin se sterilními semeny, která zemědělci nemohou použít jako osivo, a musí je tak kupovat pokaždé znovu od dodavatele. V roce 2015 napsal David Gelles, redaktor New York Times, knihu Mindful Work (Všímavá práce), která představuje zatím nejdetailnější výzkum použití meditace mindfulness v korporátní sféře. Gelles v knize popisuje, jak Bob Shapiro, který se v devadesátých letech stal ředitelem Monsanta, propagoval meditační techniky na mezinárodní úrovni. V roce 1996 dokonce s 15 zaměstnanci odjel na třídenní workshop v Kalamazoo, který málem skončil fiaskem, když ekologicky uvědomělá instruktorka vznesla zásadní pochybnosti o spolupráci se společností, kterou označila za „zloduchy světové úrovně“. I když Gelles označil program Monsanta jako nejambicióznější korporátní využití meditace své doby, ve skutečnosti byly jeho výsledky zanedbatelné a celý program byl v roce 2000 zrušen. Monsanto sice začalo více naslouchat svým kritikům, ale stále prosazovalo GMO a nikdy nezměnilo svůj agresivní postoj k zemědělcům.

Šťastní i při propouštění

Komplexnější programy využití meditace v korporátní sféře se začaly objevovat až později, zároveň si ale kladly mnohem větší cíle, než je pouhé vylepšování mediálního obrazu úspěšné firmy – zaměřovaly se na management emocí zaměstnanců. Janice Marturanová, právní zástupkyně potravinářského giganta General Mills, na začátku milénia bohatě využila meditační techniky mindfulness, když General Mills v roce 2001 provedl akvizici firmy Pillsbury. Její úlohou bylo provést firmu labyrintem antimonopolních regulací, což trvalo 18 měsíců vyčerpávajících jednání. Marturanová navíc ve stejném období ztratila oba rodiče. Gelles tvrdil, že techniky všímavosti umožnily Marturanové fungovat v byznysu i ve velmi obtížné životní situaci a pomáhaly jí udržet si pozoruhodný klid při nesmírně náročných jednáních, čímž si vysloužila obdiv u svých kolegů. Cvičení mindfulness obvykle trvá dvě hodiny a zahrnuje jógu, skupinové diskuze a čtení poezie. V současnosti má každá budova v ústředí General Mills zvláštní místnost určenou pro meditaci.

Příběhy o využití meditace jsou plné heroických postav, které prožívají zásadní osobní krizi a poté se stávají vizionáři, kteří kolem sebe šíří dobrou náladu a inspirují spolupracovníky svým klidem a srdečností. Mark Bertolini, bývalý ředitel zdravotní pojišťovny Aetna, začal využívat cvičení mindfulness pro vyrovnání se s chronickou bolestí po závažném úrazu. V roce 2010 zavedl kurzy jógy a meditace pro třetinu z celkových 50 tisíc zaměstnanců pojišťovny. Bill Ford, bývalý ředitel automobilového koncernu Ford, prošel obdobím zásadních pochybností, když měl převzít rodinný  byznys. Se svými tehdejšími úvahami se Ford později svěřil Gellesovi: „Když mi tolik záleží na životním prostředí, jak bych si mohl zachovat své lidství, a zároveň pracovat v automobilce?“ Pravidelné meditace však Fordovi umožnily vést automobilový koncern a řešit všechny problémy „s vlídností a laskavostí“.

Zástupci korporací tvrdí, že cvičení mindfulness pomáhá zaměstnancům mít dobrý pocit ze své práce. Jedním z měřítek úspěchu je zájem: stovky zaměstnanců Adobe se zapojily do programu Project Breathe, 1500 zaměstnanců firmy Intel se účastnilo projektu [email protected] a projekt Googlu Search Inside Yourself má na pořadníku tisícovky zájemců. Dalším měřítkem je efektivita: pojišťovna Aetna si nechala vypracovat výzkum od Duke University, který ukázal, že kurzy meditace ušetří 2000 dolarů za rok na každého zaměstnance a zvýšená produktivita pak vynese 3000 dolarů na hlavu. Gelles po návštěvě ústředí General Mills ocenil tamější „lidskou atmosféru“. Zaměstnanci byli velmi uvolnění, i když právě probíhalo hromadné propouštění. I ve Fordu Gelles zaznamenal uvolněnější atmosféru. „Někteří propuštění zaměstnanci psali dopisy generálnímu řediteli,“ které ale nebyly plné hněvu, jak by se dalo čekávat, ale naopak vyjadřovaly poděkování za šťastné roky, které mohli strávit v této firmě.

Je těžké si nepovšimnout, jak se meditace mindfulness vhodně doplňují s hromadným propouštěním. Ford mezi roky 2008 a 2010 propustil přes 15 tisíc zaměstnanců. General Mills prováděl při Gellesově návštěvě také hromadné propouštění. Po nástupu Marka Bertoliniho do čela pojišťovny Aetna nastalo období zásadních škrtů. Meditace tak umožňuje zaměstnancům se povznést nad realitu propouštění či pouhého utahování opasků. Jelikož meditace podporuje produktivitu práce, zbylí zaměstnanci snadno zastanou pozice svých propuštěných kolegů.

Meditace místo benefitů

Gelles i Kabat-Zinn oceňují meditaci mindfulness jako vhodnou techniku zvládání stresu. Gelles zdůrazňuje, že v situaci, kdy je pouhých 47 procent Američanů spokojeno se svou prací a rozdíly mezi volným časem a zaměstnáním se vytrácejí, umožňuje meditace zvládat komplikované situace. Kabat-Zinn je ještě radikálnější a tvrdí, že meditace mindfulness může pomoci vytvořit zcela novou ekonomiku založenou na důvěře. Zavádění meditačních kurzů nepochybně přináší zdravotní a další výhody, jak ukázala studie provedená ve zdravotní pojišťovně Aetna. Obhájci meditace mindfulness ale často přehlížejí, jak snadno mohou být takové techniky zneužívány. „Kult meditace může nahradit hmatatelnější zaměstnanecké benefity,“ tvrdí kouč David Brendel v rozhovoru pro Boston Globe. Firmy, které nabízejí svým zaměstnancům kurzy jógy a meditace, tím mohou „zakrývat nedostatek opatření k minimalizaci stresu, zavádění flexibilnější pracovní doby, prodloužení délky dovolených a prosazování méně hierarchických struktur práce“.

Občas se objevují názory, že firmy, které zavádějí meditační techniky, sice nejsou nejlepší ze všech, ale minimálně jsou pro své zaměstnance lepší než mnohé jiné firmy. General Mills stále prodává dětem i dospělým nekvalitní potraviny, ale zaměstnanci jsou přátelštější. Vozidla Ford pořád spalují fosilní paliva, ale automobilka nemá tak negativní obraz jako tabákový průmysl. Google agresivně využívá informace ze soukromí uživatelů pro nemilosrdný konkurenční boj, a přesto jeho motto donedávna znělo: „Nebuďte zlí.“ Popularita meditací však podle Gellese ukazuje, že velké společnosti „stále neztratily idealismus“. Korporace potřebují sdílet silné příběhy o nových způsobech života, které svým byznysem vytvářejí. Meditace mindfulness jim umožnily najít nový druh senzitivity.

Autorka pracuje jako redaktorka v New Republic a Dissent Magazine.

Z anglického originálu The Coping Economy: Mindfulness Goes Corporate, publikovaného v Dissent Magazine, přeložil Jan Sůsa.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies