Foto Netflix
Jako příležitost pro vyprávění příběhu o svobodě, předsudcích a posouvání hranic přijatelného použil pornografickou scénu už Miloš Forman ve filmu Lid versus Larry Flynt. Se sociálně antropologickým zřetelem k podobnému tématu přistoupil mistr americké „inteligent TV“ David Simon ve třech sériích The Deuce: Špína Manhattanu. Seriál Naked Director je někde mezi těmito dvěma přístupy. Obsahuje mnohem více humoru, a přitom protagonistu pojímá realisticky. Je jím člověk, díky kterému se pornografie stala předmětem veřejné diskuze, v níž bylo možné s vážnou tváří říkat i věty jako: „Cenzurovat ochlupení a genitálie znamená skrývat přirozenou podobu člověka.“
Zrození krále porna
Toru Muranishi původně pracoval jako podomní prodejce předražených učebnic angličtiny. Práce ho nebavila, ale snažil se co nejlépe uživit rodinu. Jednoho dne jej nadřízený „spároval“ s nejlepším prodejcem, aby zvýšil jeho výkon. Toru se díky němu seznámil s agresivnějšími metodami nabídky a prodeje a konečně se stal úspěšným. Jeho učitel – inspirován bestsellerem Richarda Davida Bacha Jonathan Livingstone Racek, který heroizuje individualitu a rackovo létání používá jako metaforu svobody – však nakonec vykrade firemní trezor a zmizí. Toru přijde o bonusy z prodeje a po předčasném návratu ze zaměstnání navíc zjistí, že je mu nevěrná žena. Což je smutné. Ještě smutnější ale je důvod nevěry: Toru svou ženu a matku svých dvou dětí nikdy nedovedl k orgasmu. Manželství se mu rozpadne a celý jeho svět se zhroutí. Taková je expozice prvního dílu, která předznamenává nástup krále japonského porna osmdesátých let.
VHS playery a rekordéry si lidé nekupovali kvůli kvalitě, ale mimo jiné proto, že na tomto formátu začali vycházet pornografické filmy.
Jeho cesta vedla od vlastního pornoshopu přes tvorbu pornofotek a vydávání necenzurované pornografie až ke grálu pornografie – videu. Muranishi vnesl do světa sterilních japonských erotických časopisů se zcenzurovanými genitáliemi novou vizi. Díky tomu se ve své době stal nejen králem japonského porna, ale přímo jeho zosobněním. On i jeho spolupracovníci překračovali společenské normy a zákony s elegancí, vtipem a nadhledem. Přístup policie k jejich zločinům charakterizuje nejlépe výrok šéfa tokijské policie při prvním Muranishiho zatčení: „Není to neslušné proto, že je to pornografické. Neslušné je to proto, že to tak označila vláda.“ I tento důvod byl však zástupný, Muranishiho zatčení totiž souviselo spíš s tlakem jeho zavedenějších a bohatších konkurentů z pornoprůmyslu, kteří měli víc peněz, ale neměli Muranishiho kreativitu.
Význam Muranishiho tkví v tom, že změnil přístup tehdejších japonských filmařů k pornu jako k něčemu druhořadému. Stal se hercem i režisérem a místo zaběhaných vzorců nabízel entuziasmus, nápaditost, ale také perverznost a šílenství. V jeho filmech se střílelo, tekla v nich krev a vybuchovaly autobusy, parodovaly se zde televizní reklamy atp. Při natáčení Muranishi „nehrál“, ale snažil se scény skutečně prožívat a to samé chtěl i po ostatních hercích. Svůj stálý tvůrčí tým dokázal motivovat a vytvořil z něj širší rodinu, jejíž členy jejich práce těšila, dokázali se pohádat, ale také si navzájem vycházet vstříc. Z práce se stala vášeň. A diváci upřímnost a nadšení pro tvorbu oceňovali. Především však ve filmech měli herci skutečný sex, ne předstíraný styk se zakrytými genitáliemi, jak to vyžadovala tehdejší japonská cenzura.
Seriál jako poděkování
Také v seriálu je samozřejmě řada sexuálně explicitních scén. V drtivé většině je v nich však také výrazný vtip, gag, nebo jsou prostě komické, ať už jde o focení necenzurovaných urabonů, natáčení pornosnímků či scény z Muranishiho života, příběh boje o dominantní postavení pornotvůrce a vydavatele, ale také o snahu najít znovu pevný vztah a rodinné štěstí. Je ovšem otázka, do jaké míry seriál osobu Muranishiho idealizuje. Dozvíme se například i to, že při natáčení kladl důraz na dobrovolnost – ve skutečnosti životě však padla i řada obvinění z natáčení s nezletilými herečkami.
Naked Director je humorný příběh z dějin japonské popkultury, zároveň ale každou chvíli naťukává téma svobody a jejích limitů. A to nejen ve smyslu osobního osvobození se od konzervativních dogmat, ale také střetu se státem a jeho zkorumpovanými nebo arogantními zástupci. Ukazuje také vliv pornografie na vítězství videoformátu VHS nad jeho předchůdcem, daleko kvalitnějším Betamaxem. VHS playery a rekordéry si totiž lidé nekupovali kvůli kvalitě, ale mimo jiné proto, že na tomto formátu začali vycházet pornografické filmy, které tak z ošuntělých pornokin, jejichž provoz mohla policie bez problému sledovat, dorazily do lidských příbytků a staly se součástí našeho soukromí. Muranishi se díky pornu nejenom naučil uspokojit sebe a své přítelkyně, ale také dopravil část uspokojení do domovů svých zákazníků. Seriál Naked Director japonského Netflixu je poutavým a důstojným poděkováním této kontroverzní postavě.
Autor je publicista.