Julian Assange byl před dvěma měsíci nedobrovolně vystěhován z ekvádorského velvyslanectví v Londýně, kde žil od roku 2012. Okamžitě byl zatčen a ve věznici Belmarsh v jihovýchodním Londýně si odpykává padesátitýdenní trest za porušení podmínek kauce. Na základě této kauce byl londýnským soudem v roce 2012 propuštěn z vazby během řízení o jeho vydání do Švédska, kde čelil obvinění ze znásilnění. Assange podmínky kauce nedodržel a skryl se na ekvádorské ambasádě.
Assange se obával, že případ, ve kterém ho ze sexuálního násilí obvinily dvě ženy, nebude ve Švédsku spravedlivě posouzen a že bude vydán do USA, kde čelí obvinění z publikování tajných dokumentů. Podle vyjádření zástupkyně švédského generálního prokurátora Evy-Marie Perssonové se však už nemusí obávat vydání do Švédska. „Chci informovat o svém rozhodnutí odložit předběžné vyšetřování,“ řekla Personnová na tiskové konferenci. Dnešní rozhodnutí následuje po červnovém stanovisku švédského soudu, podle kterého by Assange neměl být nadále zadržován. Možnost Assangova vydání z Británie do USA však i nadále trvá.
V USA Assange čelí obvinění z porušení zákona o špionáži a hrozí mu tam desítky let vězení. V letech 2009 a 2010 se Assange jako vedoucí serveru WikiLeaks dostal ke statisícům utajovaných dokumentů a videí, z nichž některé zveřejnil. Poskytl mu je analytik vojenské tajné služby Bradley Manning, který za to byl v roce 2013 odsouzen na 35 let vězení. Ve vězení prošel změnou pohlaví a stal se Chelsea Manningovou. V roce 2017 jí zbytek trestu odpustil americký prezident Barack Obama. Manningová však odmítla před velkou porotou vypovídat právě v kauze WikiLeaks, což americký soud vyhodnotil jako pohrdání soudem a v květnu 2019 jí poslal opět za mříže.