Čunkodomky, symbol českého rasismu, se vracejí. Most je umístí v Chanově

Mostecké zastupitelstvo schválilo ve čtvrtek rozpočet na výstavbu takzvaných čunkodomků. Jde o nejhorší možnost nejen pro obyvatele Chanova, ale pro celý Most.

Před časem se na webu magistrátu města Most objevily fotografie, které dokumentovaly nepořádek za jedním z chanovských domů. Obrázky měly ukázat, jak moc nepořádní místní obyvatelé jsou. Zajímavé na tomto kroku vedení města bylo, že právě na jeho příkaz po dobu dvou týdnů Technické služby města Most v Chanově záměrně neodklízely odpad. Jistě, nikoho z nás netěší, když někdo dělá nepořádek, a jen málokdo by něco takového obhajoval. Zároveň však nikdo z Mostečanů určitě nemá rád, pokouší-li se ho politici vodit za nos. Zmíněná tisková zpráva nebyla ničím jiným než prachsprostou manipulací, která záměrně útočila na emoce obyvatel a měla za cíl rozvířit vlnu negativních reakcí vůči chanovským. Jisté je, že vedení města k takové účelové zprávě nesahá jen tak. Nejednalo se o nic jiného než o mediální tah, který měl mostecké obecenstvo, tedy místní majoritu, „správně naladit“ a připravit ji na další krok, jímž je nákup a instalace modulového bydlení, známého taktéž pod názvem „čunkodomky“. Ty by měly v Chanově vyrůst v průběhu roku 2020.

Utajovaná příprava

Příprava výstavby čunkodomků v Chanově má delší a vcelku komplikovanou historii, během které se vedení města snažilo co nejvíce informací zamlžit a hrát s veřejností jakousi zvláštní hru na bobříka mlčení. Občané se tak nedozvěděli nic o konkrétních projektových plánech ani o podobě samotné stavby – pokud tedy nepočítáme moment, kdy radní Jiří Nedvěd na svém facebookovém profilu zveřejnil fotografie londýnské galerie jako příklad modulového bydlení, aniž by uvedl, že se jedná právě o galerii v hlavním městě Spojeného království. To můžeme považovat buď za nedostatek mediální gramotnosti, nebo za bohapustý pokus o lež. Střídmě souzeno, je to zřejmě důsledek toho, že na mostecké radnici se komplikovaných a pro budoucí vývoj města zásadních témat již tradičně ujímají lidé, kteří jim nerozumějí. Radní Nedvěd je v tomto ohledu přeborníkem, což nás, občany města Mostu, může jednou přijít velmi draho. Nicméně o tom jindy.

Osud Mostu je s osudem romské menšiny spjatý více, než si vedení města myslí, a doslova stojí a padá s tím, zda se místní romské komunitě podaří odrazit ode dna.

Zcela zásadní z hlediska plánů na výstavbu modulového bydlení je, že ve čtvrtek byl na zastupitelstvu schválen rozpočet a výstavba čunkodomků tím získala reálné obrysy. Jejich stavba je každopádně velmi nešťastná a bude mít různé následky, počínaje tím, že několik generací místních dětí prožije mládí v dehonestujících podmínkách, jež se na jejich vývoji nutně podepíší. Proti kroku magistrátu se mimo jiné vymezila i Agentura pro sociální začleňování. Ta dokonce doporučila vytvoření fondu městských bytů, díky kterým by chanovští mohli získat dlouhodobé nájemní bydlení v lokalitách, které nejsou segregované. Jakkoliv je to z hlediska integračních principů naprosto smysluplný požadavek, je v dohledné době těžko realizovatelný, a to nejen kvůli očekávatelnému odporu některých zastupitelů, ale také kvůli faktu, že spousta Romů na chanovském sídlišti žije po celý svůj život, považují ho za svůj domov a mají zde komunitu se silnými vazbami. Očekávat, že Romové budou hromadně Chanov opouštět a integrovat se přes noc, není reálné, na což sama Agentura naráží, když zmiňuje, že je třeba útlum provádět „v dlouhodobém horizontu a se zohledněním potřeb místních obyvatel“. To ale neznamená, že by se o to vedení města nemělo pokoušet – naopak, jen je třeba k tomu pustit odborníky a nerozhodovat o takto zásadní záležitosti za zavřenými dveřmi.

Chanov nelze od Mostu oddělit

Co ale můžeme udělat hned a co bude mít okamžitý efekt, je shodnout se na jasném principu, že chanovské ghetto nebudeme žádným způsobem rozšiřovat a nebudeme v něm budovat kapacity, které v sobě uzamknou další generace odsouzené opakovat osudy svých rodičů. Najděme shodu alespoň v tom, že stavba modulového bydlení je v rozporu se základními integračními principy a že na kraji města skutečně nechceme dlouhodobě vytvářet ghetto, kde člověk v podstatě nemá jinou šanci, než si osvojit schopnosti, které jsou pro přežití v ghettu zapotřebí. Pokud město čunkodomky vybuduje, dává všem jasný signál o budoucnosti jak sídliště, tak celého města. Osud Mostu je s osudem romské menšiny spjatý více, než si vedení města myslí, a doslova stojí a padá s tím, zda se místní romské komunitě podaří odrazit ode dna.

Jako každé rozhodnutí radnice má i toto svou finanční stránku a nutno říci, že vedení města se v tomto případě zachovalo různě, jen ne jako řádný hospodář. Radnice má totiž po celou dobu možnost ušetřit občanům značné peníze, a to tím, že by místo stavby čunkodomků získala dotace na opravu panelových domů č. 6 a 10, díky jejichž revitalizaci by město nemuselo žádné buňky přistavovat. Tuto dotaci poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj a renovaci panelových domů v Chanově by bylo možné z tohoto dotačního titulu pokrýt, zatímco na modulové bydlení zmíněná dotace rozhodně použít nepůjde. Vedení města o finančně mnohem výhodnější možnosti revitalizace panelových domů velmi dobře ví. Je tedy záhadou, proč koná vše proto, aby investici v Chanově prodražilo. Když už někteří zastupitelé vyjadřují ostentativní nevoli k financování čehokoli, co se chanovského sídliště týká, měli by postupovat v duchu své rétoriky a snažit se alespoň městu ušetřit peníze využitím dostupných dotací a zbytečně nemrhat městským rozpočtem.

Autor vystudoval veřejnou a sociální politiku, pracuje jako projektový koordinátor a žije v Mostě.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies