Člověk v tísni nedávno označil současnou situaci v Sýrii za největší humanitární krizi od začátku občanské války. Sýrie je ale bohužel jen jednou ze zemí, kde velká část populace trpí hlady a musela kvůli válce opustit domovy. Kromě ozbrojených konfliktů a nestabilní politické situace se na utrpení desítek milionů lidí po světě stále častěji podílí také klimatická krize. Řada humanitárních krizí se přitom vůbec nedostane do širšího povědomí, protože stojí mimo zájem světových médií. Nepřekvapivě se to týká převážně afrických zemí.
Za nejméně mediálně pokrytou humanitární katastrofu roku 2019 označili odborníci z CARE sucho a hlad na Madagaskaru. Na tento africký ostrov dopadla klimatická krize zvlášť tvrdě – sucho zasáhlo více než dva a půl milionu lidí a téměř milion z nich potřeboval v minulém roce potravinovou pomoc. Osmdesát procent obyvatel Madagaskaru je závislých na zemědělství a sucho tak má na ostrov výrazný dopad. Neúroda v kombinaci s rostoucími cenami jídla na světových trzích nutí rodiny prodávat majetek a taky zvyšuje vzdálenost, kterou musí urazit za obživou.
I v Zambii má na humanitární krizi zásadní vliv klimatická krize. Odhadem 2,3 milionu lidí v zemi akutně trpí hlady a potřebuje potravinovou pomoc. I když jsou obyvatelé vnitrozemských států jižní Afriky na extrémní počasí zvyklí, tentokrát je situace ještě závažnější. Sezónní deště v jižní a západní Zambii patřily v roce 2019 k nejslabším od roku 1981. Podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu rostou teploty v Zambii zhruba dvojnásobně oproti celosvětovému oteplování. Nedostatek vody měl devastující dopad na živobytí lidí v oblasti, která se často ještě nevzpamatovala z nebývalého sucha v minulých letech. Ceny kukuřice vzrostly v oblasti meziročně o 70 procent. Hlavním problémem se v Zambii stává přístup k pitné vodě. Jelikož stále více rodin hledá vodu, jsou dostupné vrty se studnami přetížené, což problém dále zvětšuje.
I v Keni se klimatická krize výrazně spolupodílí na humanitární katastrofě. Obyvatelé žijí podle CARE „uvězněni mezi povodněmi a suchem“. Nejtěžší sucho zasáhlo Keňu na přelomu roku 2016/2017. Podle vědeckých zjištění se pravděpodobnost extrémních veder zdvojnásobila v důsledku změn klimatu. Dlouhodobá a intenzivní sucha vedla v Keni ke snížení rostlinné i živočišné produkce přibližně o polovinu a ke zhoršení dostupnosti pitné vody. V důsledku toho vzrostly ceny potravin.
Seznam deseti nedostatečně mediálně pokrytých humanitárních katastrof podle CARE International:
1. Madagaskar – 2,6 milionu lidí je vystaveno dopadům extrémního sucha.
2. Středoafrická republika – brutální konflikt v srdci Afriky, 2,6 milionu lidí potřebuje zoufale humanitární pomoc.
3. Zambie – odhadem 2,3 milionu lidí zde potřebuje akutní potravinovou pomoc.
4. Burundi – nestabilita v zemi prohlubuje humanitární krizi, 1,7 milionu lidí dlouhodobě bojuje o zajištění potravin pro své rodiny.
5. Eritrea – v zemi probíhá exodus obyvatel, nemohou zde působit nevládní humanitární organizace a přístup do země je odepřen i novinářům.
6. Korejská lidově demokratická republika – přibližně 10,9 milionu lidí potřebuje zajistit přístup k potravinám, vodě, zdravotní péči a hygienickému zázemí
7. Keňa – více než 1,1 milionu lidí žije bez pravidelného přístupu k potravinám
8. Burkina Faso – více než čtvrtina populace, tedy 5,2 milionu obyvatel, je zasažena stupňujícím se násilím v centrální oblasti Sahelu.
9. Etiopie – přibližně 7,9 milionu lidí trpí vážnou podvýživou, zejména těhotné a kojící ženy, kojenci a starší lidé.
10. Oblast Čadského jezera – téměř 10 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc zejména v důsledku ničivého konfliktu.