V romských osadách na Slovensku se šíří nákaza koronavirem. Scházejí léky i jídlo

Slovenská vláda se rozhodla situaci v romských osadách řešit nasazením vojska. Dlouhé roky neřešené problémy se nyní výrazně prohlubují.

V romských osadách na východním Slovensku se šíří koronavirus. Politici situaci vyřešili jejich uzavřením a na místo poslali policii a armádu. Samotné Romy ale uzavření vrhá do ještě větší nouze, odtržení od okolního světa, od práce i od lidí, kteří jim pomáhají.

V pátek minulého týdne byl koronavirus v romských osadách potvrzen u 87 osob ze dvanácti obcí. Nejhůře zasažená je osada Žehra. „Před pár dny tam bylo pozitivně diagnostikovaných patnáct lidí, dnes už jich je přes padesát,“ řekl A2larmu Rado Ščuka, kontrolor obecního úřadu v Žehře a Bystranech, který se pohybuje v terénu a je přítomen i během testování. Do osad se virus nejspíš dostal s Romy vracejícími se ze zahraničí, hlavně z Anglie. „Se zavřením celých osad osobně nesouhlasím, lepší by bylo, kdyby dali na začátku do karantény jen pár nakažených lidí,“ říká Ščuka.

Sociální pracovníky a pracovníky z neziskových organizací vojáci do osad nepouštějí.

Na Slovensku je přes tisíc romských osad, kde žije celkem asi 260 tisíc lidí. Krizový štáb odhaduje, že se nedávno vrátilo asi 1400 lidí ze zahraničí, z toho dvě stě mělo příznaky respiračního onemocnění. „V Žehře byli najednou lidi, které jsem tam neviděla několik let,“ potvrzuje Vladimíra Dunková z organizace Ľudia a perspektíva. Zmíněná organizace pomáhá Romům najít a udržet si práci a zajišťuje komunitní centra pro děti. Dunková pracuje pro komunitní centrum u osady Krompach, která je nyní také uzavřená. Předtím deset let pracovala právě s Romy v Žehře. Sociální pracovníky a pracovníky z neziskových organizací vojáci do osad nepouštějí. Dunková se domnívá, že právě uzavření osady paradoxně přispělo k většímu šíření nemoci uvnitř. „Na začátku byli nakažení v budově školy, kam jim dováželi jídlo a zajišťovali všechny potřeby. Když se rozhodli uzavřít celou osadu, řekli jim, ať jdou domů,“ popisuje.

Pro místní Romy je podle znalců místní komunity těžší dodržovat karanténu nejen proto, že jsou zvyklí se často scházet, ale také jich bydlí hodně v jedné domácnosti. V osadách navíc často schází vodovod a kanalizace, což je komplikace při dodržování preventivních hygienických opatření. Na problém přitom pracovníci neziskových organizací upozorňují politiky už léta. V zavřených osadách navíc podle Dunkové mnohým chybí jídlo i peníze. Sama sehnala pomoc v podobě potravin. Pytle s potravinami dovezli pracovníci a dobrovolníci z neziskových organizací na kraj zavřených osad, kde hlídají vojáci. Tam směli pytle položit na zem a ustoupit dva metry nazpátek – teprve potom mohli k zapáskované „hranici“ osady přistoupit Romové a pytle si vzít.

Děti zavřením osad přišly o komunitní centra, která jsou pro ně důležitým zdrojem vzdělání a smysluplného trávení volného času. Jako jednu z nejhorších věcí na současné situaci vidí Vladimíra Dunková to, že Romové z uzavřených osad nyní nemohou chodit do práce, kterou mají mimo osadu a kterou jim organizace pomohla najít.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies