Zemřel filosof Ladislav Hejdánek, který stál za zrodem Charty 77

Zemřel Ladislav Hejdánek, významný český filosof. Stál u zrodu Charty 77 a byl jedním z jejích prvních mluvčích. V padesátých letech byl zakládajícím členem reformního evangelického hnutí Nová orientace a časopisu Tvář. Hejdánek pořádal v osmdesátých letech bytové semináře, kam jezdili i filosofové ze zahraničí. Právě na ně vzpomíná jedna z účastnic, překladatelka Markéta Hrbková:

„Léta jsem navštěvovala jeho domácí semináře, které pro mne byly vstupem do studia filosofie. I když jsem v diskusích byla mnohdy v opozici, milovala jsem asi nejvíc chvíle, kdy jsme seděli ve Slovenské a povídali, diskutovali. Byl úžasný v tom, že nás nechal říkat opravdu co nás napadalo a ke všem úvahám vedl vážné disputace, i když jsme mu mnohdy museli připadat úsměvně naivní,“ vzpomíná Hrbková a dodává, že právě toto zvláštní smíšení osobní roviny s rolemi a věkovými rozdíly na tzv. undergroundu milovala nejvíc.

Na Hejdánka v nejlepším vzpomíná i evangelický farář Tomáš Bísek. „Vybavuje se mi, jak jsme seděli shromážděni u Hejdánků v bytě se zadáním od mluvčích Charty sestavit dokument o církvi. Láďa se nás dotazuje: ‚Hoši, to píšete o sobě?‘ Odpovídáme: ‚Kdo jiný to má sepsat?‘ ‚Nevymlouvejte se. Píšete o sobě. S tím já nechci mít nic společného. Bolí mě z vás záda,‘ řekl nám tehdy Hejdánek. A pak si Láďa lehl pod okno na zem a my jsme zaraženě mlčeli. Velmi kriticky vždycky sledoval i sám sebe,“ uzavírá Bísek svou vzpomínku na Hejdánka, který byl známý tím, že nerad mluvil sám o sobě.

Zpráva o smrti Ladislava Hejdánka zasáhla i novináře Petra Uhla, pro nějž byl spolu s Jiřím Němcem jedním ze dvou lidí, kteří ho v počátcích Charty nejvíce myšlenkově, politicky i filosoficky ovlivnili. Uhl vzpomíná na genezi textu Charty 77, která mohla vzniknout jen díky dvou lidskoprávním paktům. Československo sice nehlasovalo v OSN v roce 1948 pro přijetí Všeobecné deklarace lidských práv a Evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950 ignorovalo, ale v roce 1976 po nátlaku ratifikovalo dvě lidskoprávní úmluvy: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. A právě tyto dva pakty byly ideovým základem pro sepsání prohlášení Charty 77. „Tři roky před smrtí Václava Havla jsme si povídali o tom, jak to tehdy bylo. Vašek si léta myslel, že jsem mu tehdy ty pakty dal já a že vlastně celá iniciativa Charty pocházela vlastně ode mě, ale to bylo jinak. Já jsem věděl, že je mají v obchodě s právnickou literaturou v Šafaříkově ulici a řekl jsem o tom Láďovi Hejdánkovi. On šel do toho obchodu, ty pakty si koupil, přečetl si je a dospěl k tomu, že je to velmi zajímavé a donesl je Vaškovi Havlovi do bytu, který tehdy nebyl doma, a nechal mu je tam. Ten je našel a také mu připadaly zajímavé, a tak sepsal text Charty 77,“ vzpomíná Petr Uhl na události před třiačtyřiceti lety.