Postavte se za turecké vězně, žádají příznivci Československo-kurdské solidarity Pompea

Publikujeme otevřený dopis, ve kterém se příznivci Československo-kurdské solidarity obracejí na ministra zahraničí USA Mikea Pompea, aby ho upozornili na situaci žen uvězněných v Turecku za politické delikty.

Vážený Majku,

neformálním oslovením Vás nechceme jako ministra zahraničí USA nijak urazit. Na rozdíl od vrcholných českých představitelů, s nimiž se od úterka do čtvrtka scházíte a kteří se budou předhánět v úslužnosti, ale nechceme předstírat, že patříme ke stoupencům současného amerického prezidenta a vlády. Uznáváme však, že jistá dělba moci a rozvinutá občanská společnost v USA zajišťují lidskoprávním, ekologickým, etnicko-menšinovým, levicovým a liberálním směrům poněkud silnější hlas, než je tomu například v dnešním Rusku či Bělorusku – o Turecku, Sýrii a Íránu ani nemluvě.

Protože jste navenek drobnou měrou i reprezentantem těchto opozičních hlasů v USA, s nimiž sympatizujeme, a máte možnost řadu důležitých věcí změnit, chceme Váš pobyt využít k jednomu požadavku.

Nejvyšší činitelé České republiky Vás jako ministra nejsilnější supervelmoci žádají o nejrůznější výhody a záruky ve vojenské, technologické, politické a ekonomické oblasti – sami ale během několika let nechtěli poskytnout azyl dokonce ani padesáti dětským utečencům ze Středního východu. Kromě několika jednotlivců a výjimečných situací zůstávají často necitelní vůči porušování lidských práv ve vzdálenějších zemích. Naše žádost se na rozdíl od nich netýká sobecky našeho vlastního státu, ale řady žen uvězněných v Turecku za politické delikty kvůli vykonstruovaným nebo zveličeným obviněním. Jedna z níže podepsaných s nimi – rovněž kvůli smyšleným obviněním – strávila v Erdoğanových celách období od listopadu 2016 do července 2020.

Čeští politici o tyto osoby nejeví prakticky žádný zájem, přestože se jinak neustále dovolávají odkazu vězněných českých disidentů, jako byl Václav Havel, nebo emigrantů, jako byl Pavel Tigrid. Rádi bychom proto Vašim úředníkům, amerických vládním či nevládním organizacím a médiím, u nichž se dá očekávat rozsáhlejší zájem než u podobných českých institucí, poskytli o podmínkách v tureckých celách i osudech jednotlivých kurdských a tureckých žen informace z první ruky.

Co se týká vězeňkyň, jedná se o tyto osoby, odsouzené k mnohaletým trestům (až tři sta let) za politické delikty a zavřené ve městech Van, İzmir a jinde: Ramziye Tezgel (Delal), Fatima Aktas (Rozerin), Selvi Kalen – odsouzená na doživotí v 16 letech, Emine Abay, Felek Alp, Hatice El Gadban, Yazgul Kaldi, Meral Ekin Ayata a Mizgin Korkmaz.

Pokud naši žádost jako mimořádně vlivný člověk postoupíte některé americké organizaci či médiu, které má lidskoprávní tématiku v popisu práce, předem za toto zprostředkování děkujeme. Podrobnější informace k uvedeným případům lze získat na kontaktní adrese: [email protected]

S pozdravem

Markéta Všelichová, členka iniciativy Pomoc obětem válek, v období listopad 2016 – červenec 2020 vězněná v Turecku
Martin Karim, člen Kurdského občanského sdružení a Pirátské strany
Natalia Šramková, členka humanitární iniciativy Meraki
Kateřina Paříková, členka Kurdského občanského sdružení, ekologická a humanitární aktivistka
Václav Skutil, bývalý člen YPG, účastník bojů proti Islámskému státu u Dejr az-Zúr v Rojavě
Petra Čermáková, pracovnice organizace na pomoc uprchlíkům Amaria
Vlasta Vaňková, editorka stránek Československo-kurdská solidarita
Jakub Stacke, lokální aktivista
Michal Roj, člen Pirátské strany
Jan Májíček, člen strany Levice
Jana Karlsen, editorka stránek Československo-kurdská solidarita
Pavel Pečínka, editor stránek Československo-kurdská solidarita, bývalý člen ČSSD a Strany zelených

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies