Zdravotně postižení lidé se často ocitají bez pomoci. Je čas na změnu systému

Podle výzkumu Aliance pro individualizovanou podporu je český sociální systém pro zdravotně postižené a chronicky nemocné nefunkční a potřebuje od základů změnit.

V České republice žije aktuálně více než 1,4 milionu lidí se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním a 1,5 až 2 miliony neformálních pečujících. Aliance pro individualizovanou podporu (AIP) věnovala několik měsíců tomu, aby se na systém podívala očima příjemců pomoci a zmapovala jejich životní zkušenosti. Prošla desítky českých i zahraničních šetření, analýz a studií, aby identifikovala klíčové body v oblasti sociálních služeb, které je třeba změnit. Nyní AIP představuje tři pilíře nutné ke změně systému péče, které zvýší informovanost příjemců a adresnost potřebné pomoci. Jedná se o první šetření podobného druhu.

Celkem 337 tisícům osobám s postižením se u nás nedostává vhodné pomoci.

AIP sdružuje na šedesát převážně rodičovských, pacientských a zastřešujících organizací a spolků, které hájí zájmy osob se zdravotním postižením či chronickým onemocněním a vyššími nároky na podporu a péči, ale také zájmy jejich pečujících. Aliance vznikla jako reakce na nedostatky v systematickém sledování potřeb těchto lidí a nedostatečnou dostupnost podpory a péče. Usiluje o zlepšení podmínek lidí s vyššími nároky na podporu a péči bez ohledu na diagnózu či typ zdravotního postižení a také o lepší podmínky pro pečující osoby.

Tři pilíře změny

Systém sociální podpory a péče je pro lidi nepřehledný a složitý. Drtivá většina lidí se v něm nikdy skutečně nezorientuje a nemůže si být jistá, že dostává skutečně optimální pomoc. První navrhovanou změnou je tedy koordinovaná podpora a provázení systémem. Kontaktní síť, kterou by měli lidé k dispozici, by měla poskytovat informace včas a měla by být schopna péči a podporu na různých úrovních kvalifikovaně koordinovat a najít nejvhodnější způsob pomoci. Stávající vstup do systému v podobě řízení o příspěvku na péči je nastaven nelogicky a nespravedlivě.

Druhá změna znamená spravedlivé posouzení potřeb. Takové, v jehož centru stojí skutečné potřeby lidí a situace, ve které se nacházejí. Je zapotřebí posouzení, v rámci kterého se zjišťuje, kolik podpory a jak náročnou péči kdo potřebuje.

Síť sociálních služeb je navíc po území ČR rozložena velmi nerovnoměrně. Třetí změnou tedy musí být místně i časově dostupné sociální služby, které poskytnou potřebnou podporu každému, kdo ji potřebuje, bez ohledu na místo bydliště. To dokáže zajistit jen vyvážená síť sociálních služeb, která adekvátně reaguje na potřeby lidí. Je třeba vytvořit síť s vyváženou terénní, pobytovou i ambulantní podporou a místně i časově dostupnou péčí na celém území Česka.

Individualizovaná podpora

K výstupům AIP patří celá řada zjištění, informací a dat, která odhalují, jak málo je systém nastavený ve prospěch těch, kteří ho potřebují. Celkem 337 tisícům osobám s postižením se nedostává vhodné pomoci, ať už jde péči druhé osoby (117 tisíc lidí), nebo o to, že nemají k dispozici vhodné pomůcky (220 tisíc osob). Dvacet procent pečujících dospělých kvůli péči o blízkou osobu přijde o práci, 80 procentům lidí se s péčí výrazně sníží rodinné příjmy. Délka vyřizování příspěvku na péči je dnes neúnosně dlouhá a úřady ji často nezákonně prodlužují. Ze zákona by neměla délka řízení přiznávajícího příspěvek na péči přesáhnout 105 dní, v případě odvolání pak dalších až 150 dní. Zejména u odvolání se však lhůty výrazně překračují a není neobvyklé, že se na výsledek odvolacího řízení čeká déle než rok. Stát naopak vyžaduje i po lidech, jejichž stav se nemění, několikrát ročně potvrzení, že jsou stále postižení. Osmdesát procent lidí dává přednost péči doma, stát přitom ale investuje více do pobytových služeb.

AIP bude následující měsíce věnovat podrobnému rozpracování modelu individualizované podpory. „Vedle zpětné vazby od lidí se zdravotním postižením a chronickým onemocněním a těch, kteří o ně pečují, a konzultací s experty a odborníky z praxe budeme nyní ještě intenzivněji pracovat s příklady dobré zahraniční, ale i domácí praxe na místní či regionální úrovni, tak aby se výsledný model dal co možná nejlépe uvést do praxe,“ říká Jana Havlíková, která v Alianci řídí expertní činnosti.

Pro návrhy na změnu systému bude Aliance souběžně hledat společenskou a politickou podporu. „Chceme, aby byl systém postaven kolem těch, kterým má pomáhat, tedy kolem lidí se zdravotním postižením a pečujících. Věříme tomu, že pozitivní změna je možná a musí být součástí změn, které Českou republiku čekají při obnově po současné krizi,“ uvádí Agáta Jankovská, výkonná ředitelka Aliance.

Čtěte dále