Foto Piqsels, CC 1.0
Všichni tady umřeme, ale některým u toho ještě navíc bude zima. Největší tzv. alternativní dodavatel energií miliardáře Jiřího Písaříka zkrachoval. Stovky tisíc lidí proto budou muset platit násobně víc za elektřinu a plyn na prahu přicházející zimy. Pravicová vláda ještě nestihla ani vzniknout a už má před sebou první vážnou krizi. A zatím k této krizi mlčí. Všichni totiž řešíme, zda je prezident Miloš Zeman ještě vůbec při smyslech, co měl k obědu a jestli se umí podepsat. Samotný Písařík je kupodivu mimo hlavní veřejný a mediální zájem. Prostě se to stalo, takový už je byznys. Ale jaký přesně byznys tady provozoval? A jakou za to ponese odpovědnost?
Nejprve proč jsou energie drahé. Navzdory snahám píáristů uhlobaronů, jako je Michal Půr z Info.cz, obvinit ze všeho Green Deal a přechod k obnovitelným zdrojům energie, situace je komplikovanější. Růst cen elektřiny a plynu se netýká pouze Evropy, ale také Asie nebo Spojených států. Viníkem je globální růst ekonomiky po pandemickém útlumu, který je v Evropě spojený s dlouhou zimou, chybějícími rezervami plynu a jeho přiškrcenou dodávkou z Ruska. Stejný ekonomický růst je ostatně na lavici obžalovaných taky za rozvrat klimatu a zdá se, že nejspíš rozvrátí skutečně všechno a všude. Ale to nevadí, HDP musí růst, i kdyby planeta hořela.
Takhle to přesně vypadá, když někdo bere podnikání jako závody v autech. Písařík se vyboural, ale sedření jsou obyčejní lidé, kteří mu naletěli. Písařík je čistým příkladem privatizace zisků a socializace ztrát.
Zásadním problémem je nicméně evropská závislost na fosilních palivech a jeho jediným řešením je urychlený přechod k obnovitelným zdrojům energie. A tento přechod musí být nutně spojený s tím, aby náklady a výkyvy trhu neodnesli obyčejní lidé, jako se k tomu schyluje u Bohemia Energy. Písařík má miliardy a zákazníky čeká zima a chudoba.
S Bohemkou až na dno
Bohemia Energy přetahovala zákazníky líbivým i agresivním marketingem, známými tvářemi a nabídkou levnějších energií. Buď slibovala měsíc zdarma, nebo fixace cen, tedy že vám po dobu uzavření smlouvy energie nezdraží. V posledních letech ceny energií na evropském trhu klesaly a BE v podstatě sázela na to, že to takto půjde donekonečna. Ale to pořád není odpověď na otázku, proč zkrachovala.
Zatímco tzv. velcí, tradiční či normální poskytovatelé nakupují energie v určitém objemu pro své zákazníky předem, takže ve chvíli, kdy podepíšete smlouvu za určitou cenu, má váš dodavatel elektřinu či plyn koupeny za cenu a v množství, aby ji po dobu smlouvy mohl dodávat, Bohemia Energy tohle nedělala. Nakupovala energie víceméně průběžně a sázela na to, že cena bude stále padat a firma na tom vydělá. Vzhledem k tomu, že byl Písařík na dvacátém pátém místě mezi českými miliardáři, zřejmě to fungovalo dobře.
Co tedy stálo za pádem impéria? Byla to smůla? Náhoda, kterou nešlo předvídat? Těžko. Od jara se veřejně hovořilo o tom, že ceny na podzim prudce vzrostou. Bohemia Energy se na to zjevně nijak nepřipravila. Nezajistila pro své zákazníky energie v množství a za ceny, které slíbila. Písařík hrál po celou dobu ruskou ruletu. Ceny rostly, problémy bobtnaly a Bohemia Energy stále šlapala na plyn. Lámala nové a nové zákazníky, nabízela něco, co prostě nemohla zaručit a ani se o to nejspíš nepokusila.
Když v září začaly ceny prudce růst, což nebylo překvapení, „Bohemka“, jak své firmě Písařík neformálně říká, obeslala zákazníky a vypověděla jim jednostranně smlouvy a nabídla násobně vyšší ceny. Zákazníci začali utíkat. Dokonce i poté, co k tomu došlo, stále jel celý marketing naplno a Bohemka obvolávala zákazníky jiných dodavatelů, aby je opustili, a to až do dne, který předcházel krachu společnosti. To je jedna z vůbec nejbizarnějších částí příběhu, která ukazuje, jak tohle malé impérium fungovalo.
Miliardy na žárovkách? Asi těžko
Když se bavíme o dodávkách elektřiny nebo plynu, není to totéž jako zdražení avokáda nebo současný nedostatek aut. Elektřinu a teplo potřebujeme stejně jako vodu nebo potraviny. Jiří Písařík svým jednáním hazardoval se životy statisíců jednotlivců, domácností a rodin, a to jen proto, že miluje peníze. Otázkou je, jestli by si teď neměl zamilovat třeba trestní stíhání nebo vězení.
Když Písařík pro Seznam samolibě vypráví, jak chtěl vždycky uspět a být bohatý, pak je třeba připomenout, že byl pro tento svůj cíl ochoten použít bezmála jakékoliv prostředky. Ostatně termín energetických šmejdů, kteří obráželi domácnosti a pod různými záminkami se snažili zlomit třeba seniory, aby změnili dodavatele, nespadl z nebe. Bohemia Energy k nim patřila tak jako jiné společnosti, byť se v posledních letech zkultivovala.
Co tedy tento podnikatelský génius vymyslel? Pokud se někdo upsal pod nátlakem či omylem některému novému prodejci energií, mohl si svůj omyl ještě rozmyslet a do dvou týdnů bez udání důvodů od smlouvy odstoupit. Stejně tak může každý po vypršení smlouvy dodavatele změnit. Písařík přišel se strategií žárovek. Zákazník dostal ke smlouvě pět LED žárovek za pět korun. To je určitě bezva, kdo by si nevzal pár žárovek jako pozornost od pana miliardáře… Jindy si však daný člověk myslel, že podepsal jen nějaký papír na převzetí žárovek, zatímco ve skutečnosti se upsal Písaříkově firmě.
Písařík není miliardář proto, že by rozdával žárovky. A tak když chtěl někdo od smlouvy odstoupit, byl vyrozuměn, že musí zaplatit za žárovky dva tisíce korun, což skutečně upravovala smlouva. Dva tisíce jsou však zvláště pro seniory nebo nízkopříjmové domácnosti, které se snaží ušetřit každou korunu (třeba zrovna na účtech za elektřinu a plyn) částka, kterou si prostě nemohli dovolit. A tak zůstali u Bohemia Energy. Nebo jiné společnosti, které tenhle trik používaly.
Tuto praktiku musela opakovaně řešit Česká obchodní inspekce, Energetický regulační úřad (ERÚ) a Ústavní soud. A to nijak dávno. Ještě v roce 2018 si právníci Bohemia Energy dopisovali se zákazníky a dožadovali se dvou tisíc korun za pár žárovek, jejichž hodnota se tehdy pohybovala ve stokorunách. Písaříkova Bohemka využívala praktiky šmejdů, dostávala za ně pokuty od ERÚ a bránila se proti zákazu podomního prodeje. Všechny ty cedule na začátku českých obcí, které zakazují podomní prodej, jsou zde také kvůli panu Písaříkovi, který chtěl v životě uspět a miluje závody ve Ferrari. Musí se makat, to je definitivní.
Odmítnout kult makání a peněz
Zákazníci pana závodníka jsou nyní v pasti. Velcí hráči, kteří se jich teď automaticky ujmou, těsně před krachem Bohemia Energy nenabírali zákazníky a vyměnili ceníky. Zákazníky Bohemky čekají například za plyn čtyřnásobné ceny. Pokud topí plynem a platí třeba tři tisíce měsíčně, čeká je od příštího měsíce dvanáct tisíc korun. Statisícům jednotlivců a rodin hrozí pád na existenční dno. Takhle to přesně vypadá, když někdo bere podnikání jako závody v autech. Písařík se vyboural, ale sedření jsou obyčejní lidé, kteří mu naletěli. Písařík je čistým příkladem privatizace zisků a socializace ztrát.
Každá moc s sebou nese odpovědnost. Ale s tou ekonomickou si u nás pořád nevíme rady. Média umí šlapat na paty politikům, ale jakmile před nimi stojí někdo bohatý, zahrnou ho obdivem. Jako ještě donedávna v případě Ondřeje Janaty, zázračného investora, ze kterého se vyklubal obyčejný zloděj. Moc je moc a je jedno, zda politická či ekonomická. Před každou mocí je třeba být na pozoru, a nikoli v předklonu. Peníze jsou peníze, nikoli symbol úspěchu, autority, poznání či moudrosti.
Pokud ve vás někde klíčí elementární touha uspět, okamžitě ji zabijte. Nemá to cenu. Celý ten kult práce, makání a peněz nás přivedl až sem, na pokraj klimatického rozvratu, a více by nám pomohlo to, před čím Písařík vyděšeně varuje – tedy spokojit se s tím, co už máme a místo práce si cenit volného času.
Autor je sociolog, pro Alarm pravidelně vytváří pořad Všichni tady umřeme.