„Nechceme být objekty politických bojů.“ Jak volby vnímá česká queer mládež?

Sněmovna se vychýlila doprava a nová vláda bude i na české poměry výrazně konzervativní. Jaké obavy po volbách sdílejí mladí lidé z queer komunity?

Krátce po volbách se znovuzvolený poslanec Marek Benda rozjařil ve vysílání České televize. Prohlásil například, že „některé problémy se holt v této koalici řešit nebudou. Typicky třeba manželství pro všechny (…) se holt rozhodne v příštím volebním období.“ Zatímco v normálních časech bychom mohli brát Bendovy výkřiky na lehkou váhu, nové složení sněmovny mu nejspíš dává za pravdu. Jaké dopady bude mít nově se formující vláda na queer komunitu a jak se vlastně queer lidé k výsledkům voleb stavějí?

Konec Babiše, ale i bojovníků za práva queer komunity

Na jednu stranu je i napříč queer komunitou důvod slavit: nebude tu vládnout trestně stíhaný populistický miliardář. Jinak ale pro queer lidi není aktuální složení sněmovny důvodem k radosti. Příkladem je právě podpora novely občanského zákoníku o manželství pro všechny, o jejíž prosazení se aktivisté a aktivistky roky pokoušejí, aby se narovnala legislativa vůči neheterosexuálním lidem. Z dvou set nově zvolených poslanců podporuje rovné manželství pouze okolo padesáti. (Jsme Fér uvádí 49, ale započítat lze i Báru Urbanovou (STAN), která tématu manželství pro všechny už několikrát vyjádřila podporu na Twitteru). U mnohých z nich jde o poměrně vlažnou podporu a žádný z hlavních bojovníků*nic za queer práva své křeslo neobhájil. Především mezi piráty a pirátkami jde o citelnou ztrátu: do sněmovny se nedostal ani Ondřej Profant, ani František Kopřiva a vypadla také Barbora Kořanová z ANO, která dlouhodobě patřila k nejaktivnějším političkám v této oblasti.

Nejvíc překvapila Olga Richterová, když v iRozhlasu uznala, že lidé jiné orientace nemají stejná práva, ale zároveň uvedla, že nehodlá ve vládních vyjednáváních hledat témata, „na kterých se štěpíme a neshodneme“. Později v omluvném (a těžko uvěřitelném) tweetu napsala, že manželství pro všechny fandí a že uvidí, co ve vládní koalici vyjedná.

Konzervativní moc bez kontroly

Nejde ale jen o manželství pro všechny. Česká republika se dlouhodobě umisťuje jako sedmá nejhorší země v EU, co se týče LGBTQ+ práv, a oproti našim spojencům nemáme kromě rovného manželství schválené ani další důležité antidiskriminační zákony. Chybí například na Západě samozřejmý zákon o předsudečném násilí vůči queer lidem. Hlavně ale Česko stále jako jedna z posledních zemí v EU vynucuje protiprávní nucené sterilizace na trans lidech. Právě na to upozornil*a Haru Špindler z organizace Trans*Parent, který*á komentoval*a výsledek voleb jako „nijak zvlášť pozitivní pro trans a nebinární osoby“. Podle něj*í “zrušení nucených sterilizací/kastrací nebude mít příliš velkou šanci na projednání, protože si málo ze zvolených poslanců*kyň uvědomuje, jak je tato praktika pro trans lidi problematická a nehumánní.

Je sice fajn, že ve sněmovně už nebudou komunisté nebo že nebudeme mít trestně stíhaného miliardáře za premiéra, ale místo mobilizace k pokroku bude během příštích čtyř let potřeba spíš mobilizace proti regresi.

Mladá trans dívka Ashley Hirsch komentovala výsledek voleb jako „katastrofu, protože konzervativní vláda bude mít poprvé v historii nikým nekontrolovatelnou moc“. Podle Ashley může mít složení sněmovny bez progresivní opozice nedozírný dopad na životy trans lidi. Následujících čtyř let se bojí. Zatím jen doufá, že se „zachová status quo, protože v parlamentu naopak bude spousta poslanců, kteří chtějí sebrat i ty poslední zbytky práv, co trans lidé mají“. Je těžké s Ashley nesouhlasit, pokud se právě jméno zmíněného poslance Bendy nejčastěji skloňuje jako jméno budoucího ministra spravedlnosti, tedy ministra, který by měl novelu o ukončení nucených sterilizací předložit.

Marek Benda se svou queerfobií nijak netají. Nejenže úzce spolupracuje s Aliancí pro rodinu – při jednom z jeho vystoupení nafoukli na Klárově obrovské mimino, které by mělo symbolizovat gay adopce, nebo, jak tomu říká on a Jana Jochová, „obchod s dětmi“. Úsměvné možná je, že tam s ním byl i Marek Výborný, nový předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL. Benda ale v minulosti vystoupil i na protestu proti průvodu Prague Pride, bojoval proti rozvodům nebo řekl, že „homosexuální manželství ohrožuje západní civilizaci“.

Benda ale nebude v nové sněmovně jediný, kdo aktivně brojí proti právům queer osob na důstojný život. Stojí za zmínku, že budoucí premiér Fiala se nechal slyšet, „po mně nikdo nemůže chtít, abych věřil, že lidé stejného pohlaví mají vytvářet rodinu, která se rovná té přirozené“. Podle něj je naopak načase, aby „v rámci svého přežití“ začala naše společnost tradiční rodinu více bránit. Není to sice horší než Babiš, který si do Česka v rámci předvolební kampaně pozval na státní návštěvu Viktora Orbána nebo během Prague Pride sdílel na Twitteru video Jiřiny Bohdalové, ve kterém řekla, že trans lidé jsou nemocní a že „nemaj mozek“, ale není to rozhodně ani žádná výhra. Především když v nové sněmovně bude chybět věcná a progresivní pirátská opozice, která by naše práva bránila. Jediní, kdo v opozici bude mít silný hlas, jsou bohužel zastánci sloganu že „pohlaví jsou jen dvě, pindík nebo pipinka“. Tedy za předpokladu, že se Babišovo hnutí nějakým zázrakem nezmění v poctivě pracující opoziční stranu, která by se vrátila ke svým údajně liberálním ideálům z roku 2011.

Hořkosladké vítězství

Opakovalo se to napříč hovory se všemi mladými queer lidmi, s nimiž jsem o těchto volbách mluvil – všichni jsou unavení z nekonečného scapegoatingu, tedy využívání strachu z LGBTQ+ osob pro zisk politických preferencí. V české politice se stávají objekty politických bojů a nenávist proti nim, ať už na ulici nebo v online prostoru, se stupňuje. I kvůli výsledkům voleb jsou teď mnozí queer lidé v docela beznadějné situaci a nechtějí na svá lidská práva čekat další čtyři roky. Umělkyně Barbora Matoušková komentovala výsledky jako „totální katastrofu“. „Proč se mám smířit s tím, že žiju v zemi, kde budu jakožto bisexuální žena do smrti chápaná jako nějaký druh fetiše? A proč si mám zvyknout na to, že když můj nejlepší kamarád jede s přítelem mimo Prahu, tak se spolu ,pro jistotu‘ ani nedrží za ruce?!“

Za beznadějnou považuje situaci i Jana Myšáková, spoluzakladatelka populární platformy Respektuju. Uvedla, že zatímco jsou výsledky voleb prezentovány především pozitivně, „ve věcech, o který mi hlavně jde, jsme mnohem dal cíli“. Tato situace hlavně může mít velmi negativní dopady na ty, kteří si ještě nejsou jistí svou identitou a neprošli si comingoutem. Právě scapegoating může u mladých queer lidí v konkrétních případech vyvolávat tzv. menšinový stres, který pak má dopady na duševní zdraví jednotlivce a v extrémních případech může vést k sebevraždě. Pro ně může být aktuální situace kritická (a v této souvislosti je na místě upozornit na služby poradny sbarvouven.cz a jejich mentory, kteří jsou pro všechny queer lidi k dispozici).

Je sice fajn, že ve sněmovně už nebudou komunisté nebo že nebudeme mít trestně stíhaného miliardáře za premiéra, ale místo mobilizace k pokroku bude během příštích čtyř let pravděpodobně potřeba spíš mobilizace proti regresi. A prosím, pokud oslavujete vítězství koalice Spolu, berte na vědomí, že to pro vaše queer přátele může být v lecčem traumatizující téma.

Autor je queer aktivista a student práv.

 

Čtěte dále