Spojené arabské emiráty a Dubaj na rozcestí mezi Západem a Ruskem

Spojené arabské emiráty hned na počátku ruské invaze na Ukrajinu mnohé překvapily svým hlasováním v Radě bezpečnosti OSN. Stejně jako například Čína nebo Indie se také tato na ropu bohatá země Arabského poloostrova zdržela hlasování o rezoluci odsuzující ruskou agresi. Zároveň emirátské státní periodikum The National zakázalo svým redaktorům informovat o události jako o ruské invazi. Prvního března telefonoval Vladimir Putin korunnímu princi Muhammadu bin Zájidovi, který dle ruských zdrojů vyjádřil Moskvě plnou podporu se slovy, že Rusko má právo bránit své národní zájmy. Tuto verzi nicméně emirátská strana nepotvrdila a je otázka, nakolik se Kremlu dá věřit, že se mu dostalo až takto jednoznačných slov podpory.

Maření západních sankcí

Spojené arabské emiráty během posledních více než deseti let značně utužily obchodní vztahy s Ruskem. V roce 2010 byla založena Ruská obchodní rada se sídlem v Dubaji, která má za cíl propagovat vzájemné vztahy a investice. Instituce má také usnadnit vstup Ruska jakožto obchodního partnera na Blízký východ a do Afriky. V Dubaji vlastní luxusní nemovitosti osmatřicet ruských byznysmenů úzce napojených na Putina a další vládní představitele, z toho na šest z nich jsou Spojenými státy a Evropskou unií uvaleny sankce.

Putinův režim arabští monarchové vnímají jako spolehlivého dodavatele vojenské techniky.

Jelikož Spojené arabské emiráty nepodpořily žádné restrikce vůči ruskému režimu ani oligarchům, stala se nyní tato bohatá země Perského zálivu nejvyhledávanějším útočištěm majetných a vlivných Rusů. Na počátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy Západ ohlásil sankce proti Rusku, začali ruští boháči masivně investovat do nemovitostí ve Spojených arabských emirátech. Snažili se tak narychlo zachránit své úspory v době, kdy se ruská měna značně propadala a jejich majetky ztrácely na ceně (nutno dodat, že mezitím se ruský rubl začal opět vzpamatovávat). Ruští oligarchové disponující financemi a majetky na Západě se začali uchylovat do Spojených arabských emirátů ve strachu před zmrazením svých účtů. Právě vstřícnost Dubaje vůči Moskvě tak mohla značně narušit efektivitu Západem uvalených sankcí.

Jistota ruských dodávek zbraní

Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie se v posledních letech staly také důležitými beneficienty ruského exportu zbraní. Zájem o ruské zbraně u těchto dvou monarchií, které válčí již osmým rokem v Jemenu, vzrostl zejména v posledních třech letech. Saúdští a emirátští vladaři si navíc všimli, jak se ruská technika osvědčila v Sýrii při potírání tamní opozice vůči Asadovu režimu. Největším dodavatelem zbraní do obou monarchií jsou sice stále Spojené státy, nicméně Moskva ve zbrojním průmyslu proniká na Arabský poloostrov čím dál více. Loni v srpnu Rusko podepsalo s Rijádem dohodu o vojenské spolupráci u příležitosti výstavy zbraní v Moskvě, kde se saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán setkal s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu.

Rusko se navíc jakožto autoritářská země nemusí ohlížet na veřejné mínění či vnitropolitické tlaky na zastavení dodávek zbraní zemím, které se dopouštějí v Jemenu válečných zločinů. Putinův režim tak arabští monarchové vnímají jako spolehlivého dodavatele vojenské techniky. Obavy ohledně dodávek zbraní panovaly v obou zemích Perského zálivu zejména v době po vraždě saúdského novináře Džamála Chášukdžího, když v létě 2019 americký Kongres odhlasoval zastavení vojenské podpory saúdskému režimu. Rozhodnutí sice následně Donald Trump vetoval, avšak tehdy ještě prezidentský kandidát Joe Biden slíbil, že pokud bude zvolen, válku v Jemenu se pokusí zastavit. Na jeho sliby ovšem nakonec nedošlo, a přestože učinil některá kosmetická rozhodnutí ohledně prodeje zbraní, v této věci se mnoho nezměnilo a Washington intervenující státy na jihu Arabského poloostrova i nadále zbrojí.

Ačkoli však USA zůstávají nejzásadnějším vojenským partnerem Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, vladaři obou monarchií si uvědomují, že podpora z Washingtonu nemusí být vzhledem k možným politickým změnám a tlaku americké společnosti věčná. U Ruska se v dohledné době nemusí ničeho podobného obávat, a může se jim tedy jevit jako spolehlivější dodavatel.

Kterým směrem vede závislost?

Vláda Spojených států se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině pokoušela přesvědčit Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, aby navýšily vývoz ropy, což by rostoucí cenu této komodity snížilo. Nicméně snahy Washingtonu se ani v jedné z monarchií nesetkaly s úspěchem, emirátský ministr energetiky Suhajl al-Mazrú’í naopak prohlásil, že by konflikt na Ukrajině na politiku Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) neměl mít žádný vliv. Al-Mazrú’í dal najevo, že země OPEC se s krizí, která by vznikla uvalením západního embarga na ruskou ropu, nechystají jakkoli pomoci. Tuto pozici potvrdila organizace ze svých nejvyšších míst. Její generální ředitel Mohammed Barkindo se nechal slyšet, že produkci ruské ropy nebude nikdo nahrazovat. Dubaj se navíc údajně pokusila politicky vyhandlovat prozápadní pozici v ukrajinské krizi výměnou za větší podporu Spojených států pro své válčení v Jemenu.

Bezpečnost Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů je stále zcela závislá na vojenské kooperaci se Spojenými státy a Velkou Británií. Koneckonců když jemenští húthíjští povstalci zaútočili na Spojené arabské emiráty, byly to právě americké obranné střely Patriot, které zneškodnily balistické střely mířící na oblast kolem mezinárodního letiště v Dubaji. Nicméně konflikt na Ukrajině ukazuje, že politické rozhodování těchto dvou arabských monarchií je samostatnější, než si Američané a Britové mysleli. Ti si tak budou muset nejspíš začít zvykat, že jejich klientské státy v Perském zálivu mají úzké vazby i na jiné světové mocnosti a nebudou vždy ochotny plnit přání Západu.

Autor je arabista a publicista.