Foto David Sedlecký, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan zažívá krušné období. Zdá se, že mimo jeho zorné pole fungovaly po léta mafiánské struktury uvnitř strany, kterou řídí a která se během uplynulých let stala hvězdou na českém politickém nebi. Fasáda správňáků se však hroutí – a zdaleka se to nepromítá jen do fungování strany.
Samotné kořeny hnutí
Zpočátku se zdálo, že se problémy týkají hlavně Prahy a náměstka primátora Petra Hlubučka. Jeho korupční jednání způsobilo krizi i v magistrátní koalici: byl to jeden z jeho kolegů radních, kdo podal trestní oznámení týkající se představenstva dopravního podniku. Obavy z nelegálního chování měl radní pro dopravu dva roky. Nakonec se však ukazuje, že kauza zasahuje do celé strany a jejího financování.
Máme ministra vnitra, který je členem strany, jež momentálně čelí rozsáhlému skandálu.
Mluví se zejména o roli podnikatelské rodiny Redlových, kteří byli štědrými sponzory STAN už od vzniku strany. Hlavní spojkou měl být právě dnes už bývalý ministr školství Petr Gazdík, který ale ještě před časem o svých vztazích k Redlovým mlžil. Teď se strana darů, které souvisí se jménem této rodiny, zbavuje a Vít Rakušan vyjadřuje nad jednáním svých kolegů a spolustraníkům údiv. Prý o ničem nevěděl. To je samozřejmě možné, ale i to vypovídá o politické nekompetentnosti nebo naivitě a absenci přehledu o dění uvnitř vlastní strany. Zjevně se totiž jedná o problémy v samotném jádru strany a u kořene vzniku STAN. Celá strana se tak ocitá v problémech, které ji mohou trvale poškodit. Už nyní není zrovna lehké se za tuto značku stavět – a soudě podle každodenního odhalování nových závažných skutečností se dá očekávat, že bude ještě hůř.
Babiš není měřítko slušnosti v politice
Ve chvíli, kdy je stín podezření na několika dalších prominentních členech STAN a nad letitým financováním strany se vznáší množství otazníků, policie prošetřuje celou síť lidí a mluví se o organizovaném zločinu, je každopádně základní otázkou, jestli ministrem vnitra má být zrovna předseda STAN. A opravdu není třeba porovnávat dosavadní kroky s tím, co v politice předváděli lidé jako Andrej Babiš. Nasedat na úroveň politické kultury, kterou u nás nastolil právě on – a mnozí před ním – není třeba. Babiš není měřítkem, ke kterému se neustále musíme vracet a neustále s ním něco porovnávat, jak se dnes snaží i řada členů nebo podporovatelů STAN. Neustálé poukazování na to, co všechno Babiš udělal nebo neudělal, ho nakonec jen posiluje. Jak mají teď jeho voliči věřit, že neměl celou dobu pravdu?
Navíc na podobné dodatky je situace nyní až moc jasná: máme ministra vnitra, který je členem strany, jež momentálně čelí rozsáhlému skandálu. Ano, může být v Rakušanově zájmu stranu od zločineckých struktur vyčistit. Ale obavy, že se dostane do střetu zájmů, jsou na místě.
Hlavně transparentně
Obzvlášť ambivalentně působí v posledních dnech chování bývalého koaličního partnera STAN – Pirátů. Jejich pozice je nyní skutečně náročná. Piráti se od Starostů musí nějakým způsobem distancovat, o což se nyní poměrně křečovitě pokouší, zároveň však vypadají jako někdo, kdo naletěl a vlastně si toho při jednáních o předvolební koalici moc neprověřil. Stačilo ujištění, že je vše v pořádku, a dál už se nikdo neptal. To je pro stranu, která staví na požadavku transparentnosti, dost špatná vizitka a nedostatečná důslednost v prověřování vazeb uvnitř STAN se Pirátům vymstila. Přitom signály, že STAN nejsou úplně transparentní a bezproblémová strana, tu byly dlouho a mělo být i odpovědností Pirátů žádat od STAN maximální transparentnost pro samotné uzavření koalice. V kontextu toho, že podle mnohých Pirátů lidé ze STAN prakticky jen využili fungující infrastruktury a po zádech Pirátů se vyšplhali až k drtivé porážce vlastního koaličního partnera, působí pirátská naivita jako zásadní politická chyba. A neustálá potřeba koalici obhajovat i po pirátském volebním debaklu jako její prohlubování.
Dobře ale z celé kauzy nevyšel nikdo. Možná vyjma části ODS, která se teď snaží tvářit jako neposkvrněná strana, a to hlavně v Praze. Jenže především kvůli ODS (a ČSSD) se v české politice ustálil pojem „kmotři“ a skandály, které po léta doprovázely právě tuto stranu, byly jedním z hlavních pilířů Babišova vzestupu. Hysterický boj pražské ODS proto teď působí trapně a účelově.
Ještě více nedůvěry, prosím
Operace Dozimetr zahýbe českým politickým i společenským děním. S každým dnem vyplouvají na povrch nové informace, které momentálně poškozují nejen STAN, ale i jejich nedávné koaliční partnery Piráty, vládu a v posledku českou politiku jako celek. Obecné znechucení z politiky navíc nyní doprovází masivní zdražování a sociální propady celých sociálních skupin do tíživých situací.
Kauza, do které jsou namočené stranické špičky STAN, nemusí nutně posílit Babiše a Okamuru. Spíš dál prohloubí znechucení z politiky a institucionální nedůvěru velké části lidí, kteří se během posledních let přestali cítit jako součást demokratických procesů u nás a začali se k vývoji v Česku stavět skepticky a pasivně. Přestali se zajímat, angažovat, přestali volit. Nutně jim totiž musí připadat, že politika tu není pro ně a že je prakticky jedno, kdo je zrovna u moci. Musí mít pocit, že krást, korumpovat, kašlat na každodenní problémy těch dole a moralizovat se bude za každé vlády. Lze se takovým lidem vůbec ještě divit?
Autorka je redaktorka Alarmu.