Alexandra Udženija. Foto Aktron, CC BY 4.0
V minulém volebním období nastal v Praze zlom. Krize bydlení se v tu dobu už projevovala velmi výrazně, město však stále byty privatizovalo a bytovou politiku prakticky nevedlo. Radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) se proto krátce po nástupu do funkce rozhodl provést obrat a udělat z Prahy metropoli, která se v bytové politice angažuje aktivně a orientuje se podle dat. Na magistrátu tak dostali prostor například odborníci z Platformy pro sociální bydlení, kteří mají zkušenosti s programem Housing First v Brně, a dlouhodobě spolupracují s desítkami českých měst ochotných budovat si systém obecního bydlení.
Bytový fond magistrátu čítající přes sedm tisíc bytových jednotek je ale příliš malý na to, aby se mohl stát základem pro strategii, která by se výrazněji dotkla třeba i pražské střední třídy. Padlo proto logické rozhodnutí věnovat se nejprve lidem v akutní bytové nouzi. Zastavit proces privatizace a přenastavit pravidla pro přidělování bytů tak, aby na ně dosáhli obyvatelé v sociální tísni.
„Magistrát v té době provozoval určitý typ bydlení pro nízkopříjmové, to ano. Ale nešlo o sociální bydlení, o pomoc lidem, kteří potřebují i například asistenci sociálních pracovníků,“ vysvětlil v roce 2021 v podcastu Bulvár Zábranský. Do změny nastavení obsazování bytů se pustil i kvůli výtkám ministerstva vnitra, podle kterých bylo v několika momentech diskriminační, ukládalo například žadatelům podmínku bezdlužnosti vůči Praze a příjmů v určité výši. „Zavedli jsme proto nový bodový systém tak, aby na byty začali dosahovat lidi v nouzi, ale také například senioři, lidé s postižením nebo profese potřebné pro město – zdravotníci či policisté,“ dodal radní s tím, že v Praze se ročně uvolní okolo 250 magistrátních bytů, které je následně možné přidělovat. Poptávka po sociálních bytech je však několikrát vyšší, než může město uspokojit. „Na některé se nikdy nedostane, a na jiné později, než potřebují. Naším cílem bylo zajistit alespoň to, aby žádné děti nevyrůstaly na pražských ubytovnách. Aby tam nemuseli končit ani senioři a lidé s duševním onemocněním nežili ve velkokapacitních zařízeních za hranicemi Prahy,“ vysvětlil radní.
Bydlení především
Praha se tak stala v oblasti sociálního bydlení jedním z regionálních lídrů. Přidala se k členům Evropské federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA), což jí zajišťovalo přístup k aktuálním expertízám potřebným pro boj s bezdomovectvím. Přestala se orientovat podle zastaralé představy, že si lidé musí bydlení zasloužit, a nestavěla už svoji politiku na tom, že lidé v nouzi mají na byty nárok pouze tehdy, když jsou schopni dodržovat sadu pravidel, včetně například povinnosti najít si práci a docházet do ní. Zásluhový systém ostatně příliš nefungoval, protože těch, kteří jsou schopni dodržovat pracovní režim až po stabilizaci ve stálém bydlení, je mnoho – lidí bez domova v Česku přibývá. Logika „bydlení především“, je proto přesně opačná. Snaha bezdomovectví ukončovat a lidem v nouzi poskytovat obecní byty, často s podporou sociálních pracovníků, vedla k úspěchu například ve Finsku, ale i v některých městech USA, kde se podařilo z poloviny zmenšit nouzi tamních armádních veteránů.
Žadatelé o městský byt se navíc budou muset prokazovat tím, že na území Prahy žijí 5 let, což bude podle Pirátů bránit v ubytování například některých rodin z ubytoven nebo dětí z dětských domovů.
Hlavní město mělo tedy našlápnuto k tomu si na tomto principu vytvořit záchrannou síť pro obyvatele, kteří už současnou ekonomicky vypjatou situaci nezvládají a postupně ji mírně zvětšovat. Že má Česká republika v oblasti obecního bydlení deficit, který zabraňuje bytovou krizi účinně řešit, stát ostatně uznává. Tým expertů na ministerstvu pro místní rozvoj momentálně pracuje na reformě politiky bydlení, která by měla vést k navýšení městských bytových fondů. Od letošního února, po nástupu Alexandry Udženije (Spolu) do funkce náměstkyně primátora a radní pro oblast sociálních věcí, bydlení a zdravotnictví se ale zdá, že Praha na svůj slibný začátek navazovat nebude. A není to velké překvapení – starostka Prahy 2 je známá spíše vymezováním vůči aktivní pomoci sociálně slabším. Není to zase tak dlouho, co na svém blogu vydala příspěvek s ironickým titulkem „Bezdomovci všech zemí, hurá do Prahy, tady dostanete byty zadarmo!“ Od té doby se Udženija rétoricky sice umírnila, z jejích mediálních vystoupení je ale stále znát, že lidé v bytové nouzi mezi její priority rozhodně nepatří.
Změna kurzu
Podle odborníka na bydlení, který má do pražské situace vhled (redakce jeho jméno zná), začala destrukce nastavené politiky hned po říjnových volbách, kdy následovalo čtyřměsíční období dosluhování předchozí pražské rady. „Úřední aparát přestal být řízený, přestalo ho zajímat, co si dosluhující rada myslí. Uložené věci se přestaly dělat a důležité pozice, které se na magistrátě v oblasti bydlení uvolnily, se přestaly obsazovat, ačkoliv na ně byly projektové peníze z EU,“ řekl Alarmu. Radní Zábranský, který má dnes na starost městský majetek, se s ním shoduje. „Ředitel magistrátního bytového odboru Josef Tunkl nemá potřebné znalosti a kompetence na to, aby mohl systém sociálního bydlení dál budovat. Naopak se ho snaží rozkládat v momentě, kdy nad sebou nemá politika, který by za sociálním bydlením stál,“ říká Zábranský.
Během předchozího volebního období se pronajímalo lidem v sociální tísni průměrně kolem deseti bytů měsíčně. Od konce října, tedy od voleb, jich bylo podle veřejně přístupných informací na portálu hlavního města Prahy obsazeno lidmi v sociální tísni celkem 11. A od února, kdy je už za gesci bydlení zodpovědná Udženija, byly přiděleny pouze čtyři byty – všechny na základě speciálního projektu schváleného ještě za radního Zábranského, pro který už je v současnosti z eurofondů vyčleněno 100 milionů korun. Zdá se tedy, že se dokončuje, co bylo připravené a dál se podle strategie nastavené v minulém období nepokračuje.
Obavy, že je s pražskou bytovou politikou konec, vyjadřuje i opoziční zastupitel Pavel Zelenka (Praha sobě), dřívější předseda výboru pro bydlení pražského zastupitelstva, který se Zábranským na nové bytové politice spolupracoval. „Čtyři byty je zoufale málo vzhledem k tomu, že potřebných domácností jsou stovky. Podle údajů odboru bytového fondu jsou přitom k dispozici asi dvě stovky bytů. Nová radní pro sociální politiku ale přidělování bytů v sociální tísni zastavuje, ostatně se proti pomoci lidem v tísni vymezovala celé minulé volební období,“ říká Zelenka, podle kterého je s tím, co bylo nastaveno za radního Zábranského konec. „Vnímám to jako zjevný rozklad, který je viditelný i na tom, že z bytového odboru postupně odcházeli experti, například lidé, kteří připravovali třeba Městskou nájemní agenturu.“
Nejlepší tým v Česku
To potvrzuje i odborník, který si své jméno nepřál zveřejnit. „Bytový odbor disponoval donedávna úctyhodným počtem expertů, kteří nejen přidělovali byty, ale uměli také fungovat v oblasti prevence, i jako podpora terénních sociálních pracovníků. Byli tam lidé, kteří měli přehled o tom, kdo má jaký dluh, a lidem v potížích volali. Ne, aby působili represivně, naopak. Ptali se jich, co potřebují, a směřovali je na různé nadační fondy a poskytovatele sociálních služeb. Byl to podle mě jeden z nejlepších týmů, který se v Česku věnoval sociálnímu bydlení.“ Pak se ale podle něj přestaly na uvolněné pozice vypisovat výběrová řízení, a ačkoliv se o ně zajímali odborníci se zkušenostmi, ředitel odboru Josef Tunkl se jim neozýval zpátky.
„Řada schopných zaměstnanců z odboru odešla, protože cítili, že jim vedení hází klacky pod nohy,“ souhlasí Adam Zábranský. „Teď proto hrozí, že část projektů ztroskotá, protože je nemá kdo dělat.“ Zábranský pak upozorňuje na moment, ze kterého má řada pražských sociálních pracovníků a odborníků na bydlení největší obavy, úředníci na pokyn náměstkyně Udženiji v posledních týdnech vypracovávali nový systém obsazování magistrátních bytů, od kterého se dá očekávat, že lidé v bytové nouzi budou mít šanci na městské bydlení výrazně menší než dříve.
Josef Tunkl i Alexandra Udženija však všechny obavy odmítají. Podle šéfa bytového odboru, jehož odpovědi na otázky deníku Alarm zaslal mluvčí magistrátu Vít Hofman, odešli z bytového odboru pouze lidé se smlouvou na předchozí projekt sociálního bydlení, končící k poslednímu červnovému dni. Zároveň podle Tunkla noví lidé přicházejí. S tím, že by se zbavoval schopných úředníků, ředitel odboru nesouhlasí. A bytů obsazených od minulého října obyvateli v tísnivé sociální situaci bylo podle něj 160. Tento údaj se však rozchází s dostupnými údaji o poskytnutých bytech v archivu usnesení z jednání Rady hlavního města Prahy. Na opakovaný dotaz přišla autorce tohoto textu stejná odpověď a na dotaz, zda by mluvčí magistrátu mohl číslo doložit, už odpověď nepřišla.
„Jsem ráda, že mám možnost to uvést na pravou míru,“ zareagovala e-mailem sama náměstkyně Alexandra Udženija. „Odbor bytového fondu rozhodně tempo nezvolňuje. Také by bylo dobré zmínit, že pokud má co nejvíce uspokojit poptávku po bydlení, musí disponovat byty. A tam už se dostáváme do mezigesční roviny, kdy je potřeba, aby odbor hospodaření s majetkem opravil a dal dostatečný počet bytů k dispozici,“ naráží náměstkyně na roli majetkového radního Adama Zábranského. Dokumenty, které by doložily, že se tempo nezvolňuje a že magistrát obsadil 160 bytů obyvateli spadajícími do kategorie sociálně slabých, však Alarm nedohledal.
Odrazit se ode dna?
E-mailová komunikace s náměstkyní se pak týkala především nových pravidel pro obsazování magistrátních bytů. „Modifikace části Pravidel pro přidělování bytů, a zvláště pak bytů určených pro obyvatele v tísnivé sociální situaci se projednává, abychom docílili zefektivnění celého systému,“ uvedla Alexandra Udženija. Na nově nastavená pravidla teď bude podle náměstkyně dohlížet příspěvková organizace města Centrum sociálních služeb, ale o tom, jak přesně budou pravidla nastavena, prý podrobněji zatím mluvit nemůže. Detaily zatím nezná ani mluvčí Centra sociálních služeb, vše bude teprve oznámeno.
V rozhovoru pro Týdeník Euro však Udženija mluví o tom, že mají nová pravidla zajistit, aby systémem nepropadávali mladí lidé a rodiny. „Měli bychom si jako hlavní město říct, komu chceme to nájemní bydlení nabídnout, a podle toho postupovat,“ vysvětluje v rozhovoru. „Mladým lidem a mladým rodinám nabídneme do nájmu byt se smlouvou na sedm let, kdy zpočátku budou mít 40procentní slevu na nájemném, pak se jim bude sleva snižovat a za těch sedm let dojdou k běžnému nájmu, a buď si řeknou, že zůstanou, nebo si půjdou hledat něco jiného. Ale po těch sedm let jim pomůžeme, aby měli jistotu startu,“ dodává. Na dotaz, zda se na nových pravidlech shodnou s lidmi z koalice, odpovídá Udženija, že nezná člověka, který by nechtěl umožnit startovací byty pro mladé lidi a rodiny. Vzápětí ale mluví i o lidech v sociální tísni.
„Teď jsou ta pravidla taková, že jsou jim byty přiděleny a mají snížený nájem. Podle mě by tito lidé měli mít i motivaci se z této skupiny dostat. A s tím počítá náš čtyřletý program, kde sleva na nájmu začíná skoro na polovině, a po čtyřech letech dojdou k našemu běžnému nájmu. Chceme jim tímto způsobem pomoct, aby se odrazili ode dna. Čtyři roky podle mého stačí k tomu, aby člověk, který se rozhodl, že si chce nechat pomoct a vrátit se do běžného života, to i prokázal a posléze zůstal ve stejném bytě za běžné nájemné.“ Starostka Prahy 2 pak v rozhovoru ještě dodává, že by se byty měly rozdělovat pomocí veřejných aukcí. „Zájemcům dáváme možnost vysoutěžit si takové nájemné, o kterém vědí, že ho dlouhodobě zvládnou.“
Zpět do minulosti?
Radní Adam Zábranský i současná pirátská předsedkyně výboru pro bydlení pražského zastupitelstva Magdalena Valdmanová se obávají, že nová pravidla pro přidělování městských bytů budou znamenat návrat o čtyři roky zpět. V ruce už totiž mají návrh nových pravidel doručený poradcem Alexandry Udženiji Michalem Sochorem, který se tento týden začal projednávat právě na výboru pro bydlení. A ten dává podrobnější představu o tom, jak celá věc může dopadnout. „Hodně mě mrzí, co v tom dokumentu vidím. Zmizet má bodový systém, podle kterého se dosud objektivně posuzovali žadatelé o byt zavedený i proto, že nám nepřipadalo v pořádku, aby o přidělování bytů rozhodovaly komise složené z úředníků,“ říká Zábranský. Pan Sochor na žádost Alarmu o vyjádření nereagoval.
Podle radního dřív každou žádost dostal na starost jeden úředník, který ji komisi předkládal. „Pak se bavili o tom, jestli si to ten člověk zaslouží, nebo ne. Když se shodli, že ne, tak prostě poslali zprávu, že byla žádost zamítnuta a hotovo. Podle mě má být tento postup transparentní a kontrolovatelný. Byty mají podle mého získávat nejpotřebnější a ne ti, o nichž si skupina úředníků řekne, že si ten byt zaslouží,“ dodává Zábranský. Dřívější systém vedl k tomu, že se byty typicky obsazovaly rodinami z nižší střední třídy, které splňovaly představy o „spořádaných domácnostech“, myslí si radní. Málokdy se dostávaly těm v sociální tísni. „Také se neřešilo zajištění sociální péče, podpory v bydlení, což působilo problémy, část těch lidí to potřebovala,“ doplňuje Valdmanová.
Nová pravidla v této fázi vychází podle radního pro majetek z archaické představy, že na chudé je potřeba být přísný. Například navrhují vyřadit z pořadníku rodiny, které během procesu nabízený byt odmítnou. „Podle přístupu Housing First nemá cenu lidi do ničeho nutit, mají mít možnost volby. Takhle už si v budoucnu neškrtnou, když jim první nabízený byt nebude vyhovovat,“ vysvětluje radní. „Lidé v sociální tísni jsou navíc jedinou skupinou, která to má mít takhle přísné,“ říká Valdmanová. „Senioři nebo mladé rodiny si mohou vybírat, podle autorů pravidel je ale třeba, aby nad žadateli v sociální tísni visel Damoklův meč.“
Žadatelé o městský byt se navíc budou muset prokazovat tím, že na území Prahy žijí 5 let, což bude podle Pirátů bránit v ubytování například některých rodin z ubytoven nebo dětí z dětských domovů. „Část rodin, které v Praze po ubytovnách žijí klidně deset let, tu nemá trvalé bydliště a takhle by o tu šanci přišly stejně jako děti, které třeba v Praze vyrostly v děcáku, ale ,trvalko‘ tu taky nemají,“ argumentuje Zábranský. V neposlední řadě je podle radního nebezpečné zavedení nenárokovosti prodloužení nájmu. „To znamená, že vám mohou úředníci bydlení kdykoliv zrušit a otevírá se tím prostor pro korupci. Můžou teoreticky za nájemníky chodit před vypršením smlouvy a říkat jim, že když nedostanou pět tisíc na ruku, tak smlouva prodloužena nebude.“
Čtyři sta domácností v pořadníku
Radní Zábranský se také obává, že po odstranění bodového systému, ve kterém byla základní podmínkou bytová nouze posuzovaná podle objektivních kritérií, se o byty teoreticky nebudou moct ucházet například Romové nebo matky samoživitelky, obě skupiny jsou přitom na trhu s bydlením diskriminované. „Bude se muset dokazovat sociální tíseň a bude zavedeno i příjmové vstupní kritérium, které je podle mě velmi přísné. Spoustu lidí, kteří by městský byt potřebovali, to vyřadí,“ myslí si Zábranský. „Opravdu mě tento odklon od nejlepší praxe podložené daty mrzí. Jedna z podmínek dobrého fungování sociálního bydlení je, aby lidi měli stabilitu, tento systém je naopak bude destabilizovat,“ uzavírá Zábranský. Podle Valdmanové momentálně čeká na svou příležitost získat městský byt kolem čtyř set domácností. „Těmito pravidly by nemuseli projít. Je otázka, co s nimi bude.“
Redakci známý odborník, který měl do návrhu nových pravidel možnost nahlédnout, pak upozorňuje na to, že se Alexandra Udženija i její poradci opakovaně vyjádřili v tom smyslu, že nechystají žádnou revoluci, a že připraví jen kosmetické změny. „To, co ale připravili, je pravý opak. Zajímalo by mě, jestli si zpracovatelé dělali analýzu předchozích pravidel, působí to na mě, že nikoliv, že vycházejí pouze z dojmologického a překonaného ideologického pohledu na problematiku sociálního bydlení,“ myslí si.
I zastupitel Pavel Zelenka je se situací maximálně znepokojený. „To, co je v sázce, jsou osudy skutečných lidí, kteří potřebují pomoct. Pro paní radní Udženii jsou to možná jen abstraktní čísla v tabulkách, ale ve skutečnosti je zásadní, jestli Praha pomůže k bydlení a naději na slušný život stovkám lidí, nebo jen pár šťastlivcům. Její politika znamená, že třeba samoživitelé z ubytoven nemají šanci,“ zdůrazňuje zastupitel s tím, že negativní vliv vyrůstání na ubytovně na vývoj dětí je prokázaný a společnost o tomto problému má povědomí. „Podmínky na ubytovnách si bohužel většina politiků neumí představit, protože do nich nechodí – a nevydrželi by tam ani dvě noci,“ říká Zelenka.
Podle Zábranského je však ještě brzy na to, se změn obávat. Záležet bude na tom, jak se k věci postaví jejich druhý koaliční partner STAN, upozorňují oba Piráti. Celý materiál musí totiž projednat a schvalovat městská rada. „Během minulého období proti bodovému systému vystupoval pouze pan Hlubuček, až na něj jsou ve STANu lidé, kteří doufám vědí, že je nutné postupovat podle strategií založených na datech. Také věřím, že návrh se ještě změní, a klíčové prvky položené v minulém období zůstanou zachovány,“ doufá Zábranský. Debatu o tom, jak přesně budou změny nakonec vypadat, budeme moct nejspíš sledovat v následujících týdnech. I pokud změny neprojdou, proces přidělování bytů však nejspíš zůstane utlumen. Nápor na dočasná ubytovací zařízení ze strany lidí v bytové nouzi byl však podle pražských sociálních pracovníků letos bezprecedentní.
Autorka je redaktorka Alarmu.