Foto Abed Ismail, Unsplash, CC0 1.0
Ministr dopravy Martin Kupka prosadil zvýšení rychlostního limitu na vybraných úsecích dálnic na 150 kilometrů za hodinu. Zajímavostí této změny je, že nenajdete zdůvodnění, proč k ní dochází, co zlepší, nebo zda náhodou provoz na českých silnicích, které patří k těm nebezpečnějším v Evropě, nezhorší. To je ale standard českého vládnutí, které se opírá o pocity, dojmy a populismus.
Důležité je, že si Martin Kupka snil svůj sen a ten si prostě splnil. Jiný důvod pro zvýšení rychlosti neexistuje. V ideálním případě by pár desítek kilometrů s vyšší rychlostí mohlo přinést úsporu času v řádu jednotek minut. Cenou za tuhle legraci je vyšší riziko nehod, které zraní, nebo zabijí více lidí. Snad pak bude Kupka posílat pozůstalým kondolence. Pomoct mu může premiér Fiala, který se tímto populismem pro bezohledné řidiče chlubil na Twitteru.
Zatímco v Německu hrozí za nedodržení odstupu mezi auty 400 eur pokuta, ztráta řidičských bodů nebo zákaz řízení na tři měsíce, u nás nehrozí psychopatům za volantem vůbec nic.
Po roce 1989 se staly symbolem dohánění Západu německé dálnice s neomezenou rychlostí a německá auta. Tehdejší generace snila o tom, jak se bude kamkoli jezdit autem libovolnou rychlostí. Auta dnes máme skutečně všude a kvůli nim se nedá dostat reálně nikam. Dálnice si o německém standardu mohou nechat leda zdát a síť jako taková je stále nedokončená. Zatímco neomezená rychlost v Německu dříve nebo později skončí kvůli ochraně klimatu. Ostatně u nás emise z dopravy neustále rostou a na místě by naopak bylo rychlostní limity snižovat a to všude. Nicméně Česko pluje svou vlastní cestou vedoucí odnikud nikam.
K té patří třeba to, že ani s novelou zákona o pozemních komunikacích nemáme nijak definovanou bezpečnou vzdálenost, kterou by vozy musely vzájemně udržovat. Nemáme ji proto, protože ji Martin Kupka v zákoně nechtěl. Před rokem a půl dopravní expert Aleš Vémola v debatě s Kupkou varoval, že zvýšení rychlosti přinese pouze bezdůvodné riziko, zatímco jako jediní v Evropě nemáme přesně vymezenou, a tedy vymahatelnou bezpečnou vzdálenost mezi vozy. Martin Kupka ho i posluchače Rozhlasu uklidňoval, že na bezpečnou vzdálenost bude zákon myslet.
Kupka má strach pokutovat psychopaty za volantem
O rok a něco později stejný ministr vysvětloval, proč toto opatření v zákoně místo nemá. Hrozilo by totiž, že by za to policie mohla řidiče stíhat, protože by, tak jako jinde, vzdálenost hlídala třeba z dronů, a to ministr nechce. Ministr chce, aby lidé jezdili rychle a nikdo to neřešil. V novém zákoně je bezpečný odstup definován vágně a nevymahatelně stejně jako předtím. Lepiči na kufr se tak mohou lepit dále. Nyní i ve vyšší rychlosti a dokud se něco nestane, žádný postih jim nehrozí. V ostatních zemích je odstup definován povinnou vzdáleností mezi vozy, nebo časem, který musí uběhnout, než dorazíte na místo vozu před vámi. My to nemáme, protože Martinovi Kupkovi se nelíbilo, že by byli policisté ve výhodě nad řidiči, když by takový rozestup dokázali změřit, zatímco řidiči ne. Možná bychom měli podle této zásady upravit celý trestní zákoník, aby zločinci nebyli ve zbytečné nevýhodě před detektivy a státními zástupci. Zatímco v Německu hrozí za nedodržení odstupu mezi auty 400 eur pokuta, ztráta řidičských bodů nebo zákaz řízení na tři měsíce, u nás nehrozí psychopatům za volantem vůbec nic.
Kupka totiž nechce řidiče trestat, ale postupně vychovávat pomocí kultivace prostředí. Takže zvedl rychlost a zabránil tomu, aby jeden z největších problémů českých silnic, což je lepení se na kufr, zůstal nadále nestíhatelný a bez trestu. Můžeme tomu říkat třeba výchova k bezohlednosti. Hromadné bouračky na dálnicích, kdy řidiči nezvládají ve vysoké rychlosti brzdit, pokud se něco stane, tak budou i nadále naším koloritem. Nyní tedy nově legálně ve vyšší rychlosti. Kupka o zvýšení limitu blouznil několik let a nyní s ním v jeho halucinaci budeme „žít“ všichni. Místo v utopii budeme žít v kulisách Mad Maxe.
Autor je redaktor Alarmu.