Foto Maher Najm, Flickr, CC BY-SA 1.0
„Není vůbec žádný konsenzus na tom, že by něco tak strašně složitého, jako je klimatická změna, že by šla odvodit z toho, že za to může jenom člověk,“ prohlásil v úterý Petr Macinka, tiskový mluvčí Institutu Václava Klause a předseda strany Motoristé sobě v debatě v Českém rozhlasu. Je to pravda? Skutečnost je taková, že proběhla řada analýz odborných textů v klimatologii, které vědeckou shodu na antropogenních příčinách oteplení potvrzují. Ostatně potvrzuje ji i analýza názorů mezi klimatology, podporuje ji vyjádření desítek odborných institucí a akademií věd po celém světě.
Macinka zatvrzele opakuje, že žádný konsenzus neexistuje, ale argumenty pro to nepředkládá. Nakonec se zmiňuje o existenci jakýchsi petic, které konsenzus napadají. Bohužel Macinkovi zůstalo utajeno, že vědecké poznání se netvoří prostřednictvím podepisování petic, ale prostřednictvím výzkumu a jeho publikací v odborné recenzované literatuře.
Přesnost klimatického modelování vynikne především tehdy, když se podíváme na zdroje, které nám jako „skutečné odborníky“ oproti údajně zkorumpované klimatologii nabízí Institut Václava Klause.
Ostatně sám Macinka po několika minutách tvrdí: „To, že to devět z deseti klimatologů placených OSN a klimatickými panely musí říkat, aby se kvalifikovali do tohoto zájezdového programu po konferencích po celém světě, to neznamená, že je to pravda.“
Tady už tedy existenci konsenzu připouští. Pominu teď, že OSN a klimatický panel IPCC dané klimatology a klimatoložky neplatí, protože jejich práce je na dobrovolné bázi. Zajímavé je ale to, že Macinka říká: „Ale já si pamatuji, že vědecký konsensus nám říkal, že Manhattan měl být dávno pod vodou. Vědecký konsensus říkal, že neměl být v Antarktidě led. Vědecký konsensus nám říkal, že v roce 2000 děti nebudou vědět, co je sníh.“
Problém je, že žádný konsenzus na tom, že Manhattan by měl být dávno pod vodou nikdy nebyl a platí to i o výroku ohledně sněhu. A rozhodně nebyl na tom, že by v Antarktidě neměl být led. V Antarktidě je ledový příkrov v průměru tlustý dva kilometry, místy téměř pět kilometrů. Ani ty nejhorší scénáře globálního oteplení nikdy nepočítaly s tím, že by v dohledné budoucnosti roztál všechen antarktický led. Současným tempem tání Antarktidy by to trvalo přes sto tisíc let.
To ovšem neznamená, že tání Antarktidy není problém. Především západní oblast kontinentu totiž ukazuje znaky destabilizace. Při pokračujícím oteplování může dojít ke zhroucení a odtržení velké ledové masy a prudkému nárůstu hladin oceánů s dalekosáhlými důsledky.
Klimatické nevýhry Václava Klause
I další tvrzení Petra Macinky jsou zajímavá. V dubnu tohoto roku prohlásil na serveru auto.cz, že všechny předpovědi globálních teplot od IPCC se pletly:
„Všechny zelené sekty se ve svých apokalyptických výjevech vždy odvolávají na výstupy tzv. klimatického panelu OSN, který si tato (a leckdy i vyšší) čísla pravidelně cucá z prstu už desítky let. A je úplně jedno, že štědře financovaní pseudovědci, které tento panel sdružuje, se ve svých předpovědích dramaticky zmýlili vždy, bez výjimky.“
Na úvod je třeba říci, že IPCC si „necucá čísla z prstu“, on je „cucá“ ze současné vědecké literatury. To by Macinka věděl, kdyby nějaké jeho zprávy četl. Podívejme se tedy na prognózy, které IPCC ve svých zprávách vydal, a porovnejme je se skutečností.
Již od první zprávy IPCC z roku 1990 vědci správně odhadli oteplovací trend s velmi slušnou přesností, která se pohybuje mezi -28 až +17 procent odchylek oteplovacího trendu.
Přesnost klimatického modelování vynikne především tehdy, když se podíváme na zdroje, které nám jako „skutečné odborníky“ oproti údajně zkorumpované klimatologii nabízí Institut Václava Klause. Klaus se například odkazuje na překladatele a historika Vítězslava Kremlíka, zakladatele blogu Klimaskeptik.cz.
Klaus ho prezentuje jako hlas rozumu a dokonce mu napsal pochvalnou předmluvu ke knize „Obchodníci se strachem“. A Kremlíkova predikce vývoje klimatu? V roce 2009 suverénně ohlásil nastupující globální ochlazení, které potrvá až do roku 2050:
„My [klimaskeptici] víme už půl století, že po roce 2000 má přijít ochlazení. (…) Jestli mám pravdu, na vlastní kůži všichni poznáte, že pozemské teploty jsou i dnes stále řízeny solárními cykly. Klesající sluneční činnost ochladí Zemi navzdory všemu CO2, které vypouštíme do atmosféry. Svým ekologickým kolegům musím říci jedno – doufám, že jste si užili svoje oblíbené globální oteplování z 90. let, protože už ho neuvidíte do konce života!!“
Ve své knize „Modrá, nikoli zelená planeta“ zase Klaus cituje známého zpochybňovače vědeckých konsenzů Freda Singera. Ten se postupně stavěl proti škodlivosti tabákového kouře, přes závažnost ozonové díry až po klimatické změny, aby se ukázalo, že je placený tabákovým a fosilním průmyslem: „Osobně se domnívám, že k mírnému oteplování dochází. Ale myslím, že oteplování bude daleko menší než současné modely klimatologů. Bude těžko změřitelné.“
A skutečnost? Poslední dekáda byla nejteplejší v historii měření a už dnes je jasné, že rok 2023 bude v historii měření nejteplejším rokem, a to s poměrně šokujícím odstupem. Institut Václava Klause je nicméně jiného názoru.
Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).