Foto Pexels, Creative Commons, CC0 1.0
Názory generace Z často působí poněkud rozpolceně. V některých otázkách jsou velmi progresivní, v jiných zase překvapivě konzervativní. Z čeho mohou tyto nesrovnalosti plynout? Jednou z možných odpovědí je, že bychom se na tuto generaci neměli dívat jako na monolitní celek, ale minimálně jako na dva tábory s často velmi rozdílnými názory. Mladí muži a mladé ženy žijí ve stejných městech, navštěvují stejné školy, vykonávají stejná zaměstnání, jejich ideologické postoje jsou přesto často velmi odlišné.
Po desetiletí průzkumy veřejného mínění ukazovaly poměrně rovnoměrné genderové zastoupení liberálních a konzervativních postojů. Ženy byly sice vždy lehce liberálnější než jejich mužské protějšky, nejednalo se ale o významné rozdíly. Tento týden však britský deník Financial Times zveřejnil článek, který ukazuje, že se v posledních letech rozdíly zvětšují. Výrazná změna se přitom týká především mladých dospělých. Mladí muži napříč světem směřují spíše ke konzervatismu, zatímco ženy jsou stále liberálnější.
Financial Times zmapovaly ideologické spektrum mladé složky populace ve čtyřech rozvinutých zemích světa – Jižní Koreji, Spojených státech, Velké Británii i v nám blízkém Německu. Konkrétně se výzkumníci zaměřili na lidi mezi osmnáctým a devětadvacátým rokem života, tedy skupinu zapadající do generace Z. Ve všech těchto státech lze vidět jasně se rozvírající propast mezi ideologickým smýšlením mužů a žen. Mladé Američanky se pouze během posledních šesti let posunuly na škále liberalismu o třicet procentních bodů nahoru, podobná data ukazují i průzkumy z Velké Británie a Německa. Nejvýraznější rozdíl mezi gendery byl naměřen v Jižní Koreji, kde jsou ženy o padesát procentních bodů liberálnější než muži. To je způsobeno i faktem, že se korejští muži během posledních pěti let stali ještě konzervativnějšími.
Většinovým trendem tedy je, že ženy se na ideologické ose posouvají doleva, zatímco pozice mužů zůstávají stejné. I v sousedním Německu lze však pozorovat, že se mužská část populace aktivně posouvá doprava. Politická podpora mladých mužů směřuje například ke krajně pravicové AfD, jejíž popularita výrazně roste. Podobně je na tom i Polsko, kde v minulém roce téměř polovina mužů mezi osmnácti a jednadvaceti lety podpořila krajně pravicovou stranu Konfederace. Stejné straně odevzdala svůj hlas pouze šestina jejich vrstevnic. Je ale nutné podotknout, že ve většině zemí platí, že mladí muži jsou spíše politicky umírnění než vyloženě konzervativní.
Situace v Jižní Koreji, kde je rozpolcenost společnosti nejznatelnější, může sloužit jako odstrašující příklad. Počet uzavřených sňatků prudce poklesl a spolu s tím poklesla i porodnost. V roce 2022 dosáhla pouhých 0,78 porodu na ženu, což je celosvětově nejnižší číslo.
Jednou z příčin odlišných ideologických stanovisek mužů a žen může být vzestup hnutí #Metoo, které způsobilo větší příklon k feminismu mezi ženami a mohlo naopak vyvolat defenzivní tendence vedoucí k posunu blíže směrem ke konzervativnímu pólu u mužů. Rozdílné postoje k sexuálnímu násilí mohly vést ke změnám na ideologickém spektru celkově. Ve Spojených státech, Británii i Německu například ženy zastávají výrazně liberálnější pozice vůči imigraci a rasové spravedlnosti. Mezi další témata, na kterých se mladí neshodnou, patří například manželství stejnopohlavních párů nebo potratová legislativa. Údaje z USA ukazují, že 61 procent mladých žen považuje potratové zákony za kriticky důležité téma, zatímco v celé populaci tento názor zastává pouze 36 procent Američanů.
Jedním z faktorů, který vede pravděpodobně k větší míře radikalizace, je také skutečnost, že mladá generace tráví stále více času v digitálním prostředí. Internetové algoritmy způsobují, že mladí muži a ženy tráví čas v oddělených sociálních bublinách a v menší míře se setkávají s alternativními názory a zdroji informací. Nic nenasvědčuje tomu, že by v blízké době mělo v této oblasti dojít ke změně.