Konec mlčení o Gaze. Kolektiv umělců narušil vernisáž Národní galerie guerrillovým happeningem

Kolektiv, v němž jsou například i Vladimir 518 nebo Tomáš Klus, chtěl upozornit na porušování lidských práv, zkreslující jednostrannost českých médií i dehumanizaci Palestinců.

V prostorách Veletržního paláce se večer 21. března uskutečnil guerrillový happening zasahující do zahájení jarní sezony Národní galerie Praha. Pražský umělecký kolektiv ho pojal jako formu protestu a zároveň vyjádření solidarity s obyvatelstvem Palestiny. Akce chtěla upozornit na humanitární krizi v Gaze a apelovat na českou politickou reprezentaci, aby tlačila na vyhlášení příměří. Vyjadřovala také frustraci z neobjektivity českých médií při informování o událostech na Blízkém východě i mlčení uměleckých institucí.

Za kolektivem stojí například multidisciplinární designérka a umělkyně Yara Abu Aataya, umělci Vladimír Turner, hudebník a vizuální umělec Vladimir 518 nebo Tomáš Klus. První jmenovaná zahájila happening proslovem, který narušil oficiální program zahajovacích řečí. Aataya v něm mluvila o životě civilistů v Gaze, kteří musí čelit masakrům. Ochranka se intervenci pokusila přerušit, přestože sama generální ředitelka Národní galerie Alicje Knast pokračování řeči podpořila. Přerušení proslovu pomohli zabránit i samotní aktéři a aktérky happeningu a umělkyně tak mohla celou řeč dokončit.

Akce pokračovala pokřikem „Ceasefire now“, ke kterému se začalo spontánně přidávat také publikum. Od osazenstva ceremoniálu se ozval i potlesk. Ve stejné době byly z horních pater dvorany shozeny stovky letáků s informacemi o aktuální situaci v Gaze. Jejich součástí byla i pozvánka na pochod solidarity pořádaný organizacemi Sdružení přátel Palestiny a Prague 4 Palestine Youth, který proběhne 24. března od 13.00 hodin v Praze.

Akt shazování letáků měl poukázat na nepravdivost tvrzení o „morálnosti“ izraelské armády, která má obyvatelstvo Gazy s pomocí letáků shazovaných ze vzduchu údajně včas varovat před bombardováním a umožnit mu tak evakuaci. Ve skutečnosti se však lidé o destrukci svých vlastních domů dozvídají v nejlepším případě třicet minut dopředu. V horších případech letáky neobsahují žádné konkrétní informace, ale jen nejasné pokyny nebo kryptické vzkazy. „Varovat někoho před vykonáním násilí není milosrdenství, ale výhrůžka. Touto částí happeningu jsme chtěli do Prahy přenést pocit beznaděje, který civilisté v Gaze při nuceném opouštění svých domovů a pod neustálým bombardováním zažívají,“ doplňuje jeden z členů kolektivu.

„V dnešním světě neexistuje žádná solidarita bez solidarity s Gazou,“ prohlásila Sabina Sobolovic z kolektivu What, How and Whom, která se po intervenci rozhodla vynechat svoji plánovanou řeč z oficiálního programu. Poslední částí protestu byla projekce promítaná na čelní fasádu Veletržního paláce, která se zaměřila na odhalení skutečností, které česká média opomíjejí. Umělecký kolektiv jejím prostřednictvím odprezentoval videa novinářů a novinářek, kteří odvážně a často s nasazením vlastního života zachycují utrpení civilistů a destrukci infrastruktury přímo v pásmu Gazy.

„Palestinci a Palestinky jsou v českých médiích dlouhodobě dehumanizováni a zejména od 7. října loňského roku také démonizováni. Odsuzujeme říjnový útok hnutí Hamás a zároveň odsuzujeme válečné zločiny státu Izrael. Etnické čistky, hromadné vysídlování a stupňující se omezování práv palestinského obyvatelstva přitom nezačaly loni, ale dochází k nim už 76 let. Násilí samozřejmě plodí další násilí a my teď v přímém přenosu můžeme sledovat tragické vyústění koloniálního projektu státu Izrael. To jen za poslední půlrok stálo život více než 30 000 obyvatel pásma Gazy včetně 14 000 dětí, které Izrael zavraždil,“ uvádí kolektiv. Další informace o jeho aktivitách jsou dostupné na Instagramu.

Čtěte dále