Ve čtvrtek 7. března se zemědělci po pár týdnech vrátili do Prahy. Tentokrát ale lépe organizovaní, ve větším počtu i s větším množstvím zemědělských strojů a také s hromadou hnoje, kterou hned v prvních hodinách protestu jeden z demonstrantů vysypal před Úřad vlády. Definitivně si tak získali pozornost Prahy. Hlavní ale je, že se akce vyhnula napojení na proruskou dezinfo scénu. Že zemědělci mluvili sami za sebe.
Od rána kroužilo mezi Letenskou plání a Úřadem vlády okolo sedmi set traktorů a na některých místech se jim podařilo prakticky zastavit dopravu. Zároveň se zemědělci ústy svých představitelů Pražanům za komplikace omlouvali, protože prý chtěli jen upozornit na své problémy. Stejně tak se omlouvali za vysypaný hnůj, byť se k němu někteří radikálnější řečníci na pódiu hlásili s tím, že aspoň do Prahy přinesli „kousek venkova, který vás živí“.
I bez Rajchlových nohsledů a nacionalistických organizátorů se nicméně na demonstraci tematizovala Ukrajina. „Trochu mě mrzí tady ta ukrajinská vlajka,“ řekl v jednu chvíli předseda Agrární komory Jan Doležal a v bouřlivé reakci davu se ozvalo i ojedinělé: „Čechy, Čechům!“ Doležal ovšem vysvětlil, že mu jde o dovozové ukrajinské obilí a že uznává právo Ukrajiny bránit se před okupanty. Na toto téma navázal i další řečník, ředitel Zemědělského svazu Martin Pýcha, který rovněž mluvil o nutnosti pomáhat Ukrajině, ale vymezil se proti dovozu ukrajinského – a stejně tak i ruského – obilí. Uvedl také, že zemědělství na Ukrajině je plně v područí nadnárodních korporací, což si pro Česko rozhodně nepřeje. I jiní řečníci zdůrazňovali význam zemědělství pro národ.
Kromě tématu ukrajinského obilí shromážděný dav nejvíce reagoval na zmínky o zvýšení daní a snížení národních zemědělských dotací o 2,5 miliardy korun a také o tom, že se situace zemědělců prudce zhoršila a řadě z nich chybějí peníze na provoz. Nelíbilo se jim také, že je vláda viní z nátlaku. „Máme traktory, ne tanky,“ skandovali v odpověď na to, že prý tvoří nepřiměřený tlak.
Vystoupení ministra zemědělství Marka Výborného se nesetkalo s velkým nadšením, byť ho organizátoři pochválili za odvahu. Ministr nezvládl mluvit dost nahlas, takže vzadu nebyl příliš slyšet. Demonstranti s ním navíc postupně ztráceli trpělivost. Vadilo jim, že jen slibuje a nekoná v jejich zájmu, a to jak na úrovni vlády, tak v Bruselu. Zvlášť vášnivě demonstranti reagovali na Výborného zmínku o investicích v příštím roce. Už nyní jim prý chybějí peníze na provoz poté, co levný dovoz snížil výkupní ceny obilí. Během demonstrace navíc vznikl spor o dvě miliardy, které podle Výborného měli zemědělci dostat, jak bylo slíbeno, ale organizátoři hned po ministrově projevu uvedli, že premiér Fiala řekl, že peníze zemědělcům nepůjdou.
Přestože některá hesla na transparentech mluvila o umírněné ekologii, která se nemá přehánět, mezi řečníky toto téma nerezonovalo. Když jsem se dal do řeči se dvěma zemědělci z Příbramska a ptal se právě na teplý únor a změny počasí v posledních letech, potvrdili, že situace je velmi špatná a dopadá to podle nich na všechny v zemědělství. Představa, že začneme v Česku s olivami nebo něčím podobným, je podle nich lichá. Řekli mi, že samotná teplota podle nich není to nejhorší, teplejšímu počasí by se dalo přizpůsobit, hlavní problém je nevypočítatelnost počasí. Toto se však na pódiu neřešilo vůbec.
