Foto PictureThis, Creative Commons, CC BY-SA 3.0 DEED
„Avokádo zničilo moji zemi,“ píše v titulku komentáře v deníku Washington Post mexicko-německý fotograf a filmař Axel Javier Sulzbacher. Syn mexické matky, jehož druhým domovem je „hlavní město avokáda“ Uruapan, v textu popisuje, jak avokádové plantáže v okolí zcela vytlačily borovice a kvajávy. Spolu s krajinou se ale změnila také bezpečnostní situace.
„Kdysi běžné město je dnes sužované korupcí, násilím a terorem. (…) Moji příbuzní denně čelí únosům a výhrůžkám. A kvůli čemu? Aby si lidé v jiných zemích mohli namáčet do guacamole Dorritos při sledování amerického fotbalu?“ ptá se Sulzbacher v komentáři.
Úspěch avokáda na světovém trhu se navíc neodráží v životní úrovni místních obyvatel, z nichž téměř polovina žije pod hranicí chudoby.
Narážka to není náhodná. Právě Spojené státy jsou největším odběratelem mexického avokáda a nejvyšší spotřeby dosahuje země vždy během finále Superbowlu. V roce 2023 Američané během sportovního svátku snědli odhadem přes 139 tun avokáda především ve formě guacamole. Spotřeba plodiny se pak v posledním desetiletí oproti devadesátým letům zčtyřnásobila a nadále roste.
Spojené státy avokádové
Původ rostoucího zájmu drogových kartelů o tropické ovoce můžeme hledat právě na konci minulého století ve Spojených státech. Teprve v roce 1997 došlo ze strany ministerstva zemědělství ke zrušení zákazu dovozu mexického avokáda do USA a tmavozelený plod označovaný za „superpotravinu“ se stal hitem.
Důvodem pro zákaz, který platil od roku 1914, byly především obavy ze škůdců a plísní, které by mohly ohrozit americkou úrodu. Ke krátkému zastavení dovozu se ale Washington vrátil znovu v únoru 2022, shodou okolností několik dní před již zmíněným Superbowlem.
Za pozastavením exportu tentokrát ale nebyly obavy amerických zemědělců, ale přímo potravinových inspektorů, kteří na dovoz dohlížejí. Podle agentury AP hned několik z nich čelilo výhrůžkám ze strany kartelů, které se kromě drog nově zaměřily právě i na tropické ovoce.
Mexiko je totiž aktuálně největším světovým exportérem „zeleného zlata“, čehož si všimlo i tamní podsvětí. Vývoz avokáda jen do Spojených států měl v minulém roce hodnotu přes tři miliardy amerických dolarů.
Peklo jménem Michoacán
Největší nárůst kriminality tak zaznamenal mexický region Michoacán, který stojí za více než 75 procenty mexické avokádové produkce. Stát na jihozápadě Mexika o rozloze větší, než je celé Chorvatsko, se stal rájem pro zločinecké kartely, které začaly od lokálních farmářů vybírat výpalné odvozené od obhospodařované plochy, nebo je přímo unášet.
Nejaktivnější byl v tomto ohledu brutální gang Los Viagras, který proslul publikováním záběrů mučení a vražd na sociálních sítích. Každý ze zemědělců musel gangu platit od tří do pěti tisíc pesos (v roce 2021 mezi 3 500 až 5 000 korunami) za hektar své úrody.
Farmáři si tak ve velkém začali obstarávat nelegální zbraně pomocí prostředníků ve Spojených státech. Postupem času se pak vytvořila skupina Pueblos Unidos (Spojená města), jejímž účelem bylo bránit farmáře před násilím ze strany kartelů. Hned v několika menších městech ale příslušníci vzniklé domobrany po vyhnání Los Viagras ovládli byznys i zbraně a stala se z nich jen další ozbrojená skupina vydírající zemědělce, jak zdokumentoval situaci deník El País.
Větší města regionu se mezitím stala místem boje mezi kartelem Jalisco-Nová generace a jeho rivaly. „V Michoacánu zemědělský boom a s ním spojené peníze vygenerovaly zvláštní dynamiku násilí,“ řekla El País akademička Irene Álvarez, která se regionem dlouhodobě zabývá. Pueblos Unidos oblasti přinesly „mír“, který se časem proměnil v katastrofu, zhodnotila Álvarez.
V oblasti jsou běžné vraždy politických představitelů a ekologických aktivistů a jejich rodin, tedy těch, kteří se snaží zabránit dalšímu rozšiřování avokádových plantáží. Zemědělci i vedení měst se kvůli náročnosti avokáda na zavlažování obávají nedostatku vody pro ostatní plodiny a taktéž rozsáhlého odlesňování, celý problém má tak rovněž ekologický rozměr.
Nejen avokádo
Násilí ze strany kartelů i ozbrojených skupin z regionu vyhání tisíce lidí ročně a některé vesnice i menší města se proměnily v osady duchů. Až polovina utečenců z Michoacánu se snaží dostat do Spojených států, zbytek míří do severomexických oblastí.
Úspěch avokáda na světovém trhu se navíc neodráží v životní úrovni místních obyvatel, z nichž téměř polovina žije pod hranicí chudoby (tedy vydělává méně než 2,15 dolaru za den). I to je další motivací region opustit a zkusit štěstí jinde.
Mimo to se kartely začínají usazovat i v dalších oblastech zemědělství nebo lesnictví, kde podobně jako v případě avokáda mají vliv na takřka každý krok produkce. Do byznysu s avokádem, ale i například limetkami nebo broskvemi už se navíc začínají zapojovat zločinecké organizace v Kolumbii a v dalších státech, upozorňuje deník Telegraph.
„Případ avokád z Michoacánu se neliší od mnoha jiných případů ve světě, kdy produkty a zboží pocházejí z oblastí, kde dochází k trestné činnosti a ekologické kriminalitě,“ řekl serveru Insight Crime analytik Romain Le Cour. Výzkumník Globální iniciativy proti mezinárodnímu organizovanému zločinu (GITOC) spadající pod OSN pak ve zprávě doporučuje, aby Evropská unie v rámci dohody s Mexikem „zajistila, že dovážené zboží nepochází od nelegálních subjektů“.
„V současné době nejsou avokáda zahrnuta na seznam regulovaného zboží EU, proto jsme doporučili zařazení na tento seznam, abychom přiměli průmysl k reformaci směrem k lépe regulovanému trhu,“ řekl Le Cour. Zároveň uznává, že mnohem důležitější bude přístup USA, protože hlavními exportéry avokáda do Evropy jsou především Chile, Peru, Španělsko a Izrael.
Ne bojkotu
Zůstává tak otázka, jak lze zlepšit situaci pěstitelů avokáda. Podle analytika organizace Crisis Group Falka Ernsta by byl nejhorším řešením bojkot mexického „zeleného zlata“. „Mluvíme o obrovském sektoru, který živí tisíce těžce pracujících mírumilovných rodin. Výsledkem by byla především větší agresivita ze strany kartelů kvůli ušlému zisku,“ řekl Ernst deníku Guardian.
„Co spotřebitelé mohou a měli by udělat, je vyjádřit svá znepokojení u společností, od kterých nakupují zboží. Aby tyto firmy nezůstaly jen přihlížejícími krizím v oblasti lidských práv v mnoha regionech globálního Jihu,“ myslí si Ernst.
Odborníci se shodují, že změna přístupu musí přijít jak ze strany americké a mexické vlády, které musí důsledněji vymáhat své zákony, tak obchodních společností, které mohou situaci zlepšit důslednější kontrolou dodavatelských řetězců a vyšší transparentností.
Tvrdý postup USA pomáhá kartelům
Mezitím ale počet Mexičanů opouštějících svou zemi roste. Od října 2022 do října 2023 přešlo americkou hranici na 180 tisíc mexických migrantů, čtyřikrát více než ve stejném období před rokem.
Navíc se ukazuje, že tvrdší postup Spojených států proti příchozím migrantům ze všeho nejvíce nahrává zločineckým kartelům. Podle již zmiňovaného serveru Insight Crime imigrační politika USA vytvořila ještě lukrativnější trh s pašováním lidí do USA, kdy jsou navíc migranti více vystaveni vydírání i únosům než kdy dřív. Navýšil se také počet případů korupce mezi úředníky.
Na mexicko-americké hranici mezitím spolu s Venezuelci, Haiťany nebo Nikaragujci čekají také tisíce Mexičanů prchajících před násilím gangů. „Stejně jako jsou USA zděšeny ze smrtí způsobených fentanylem, v Mexiku jsme zděšeni ze ztracených životů a zbraní, které sem nelegálně míří,“ řekla deníku El País šéfka bezpečnostního programu na Kalifornské univerzitě Cecilia Farman.
Nakolik je situace vážná, ukazuje složení migrantů, kdy už nejde o jednotlivce hledající lepší život, ale čím dál častěji o celé rodiny prchající před násilím.
Autor je spolupracovník redakce.