Foto Ted Eytan, Wikimedia Commons CC BY-SA 2.0
„Bohužel některá témata jsou složitější a mají širší kontext, než si žáci uvědomili (…) Jsem si vědom, že je o tématu trans osob potřeba mluvit, nicméně je to téma velmi obtížné a setkávají se v něm lidé s různými názory. Pro celkové pochopení a uchopení tématu se mi jako nejlepší způsob prezentace jeví diskuse za účasti více osob, který přinese různé pohledy…“ napsal trans* aktivistce Lence Králové ředitel pražského Arcibiskupského gymnázia Ondřej Mrzílek, když den předem rušil její přednášku.
Lenku Královou přitom pozvalo do školy samotné studentstvo. „O tvou přednášku byl velký zájem. Byl to jakýsi maják naděje pro všechny queer a trans lidi na škole. A že jich není málo,“ zní jedna ze zpráv, kterou Králová dostala v návaznosti na zrušení přednášky. Samotné studentstvo si zrušení akce vysvětluje tak, že byla podle ředitele moc politická. Zároveň prý „není v souladu s naukou, aby na půdě školy přednášela ‚žena, která byla muž’“ a problém by mohl být také s arcibiskupstvím, které je zřizovatelem školy.
V momentě, kdy ředitel školy zruší přednášku Lenky Králové, protože je třeba odprezentovat i „jiný pohled“ a protože je to „složité“, vysílá tím celému studentstvu zprávu, že jsou v tom sami.
„Život trans lidí není věcí politiky. Jsme lidi jako všichni ostatní, kteří řeší nějakou komplikaci a překážky v každodenním životě. A o tom veřejně mluvím a chtěla jsem mluvit i na gymnáziu. Politické je to jen okrajově a jen proto, že žiju v zemi, kde abych se mohla oficiálně jmenovat Lenka, musela bych si nechat uříznout živou a zdravou část svého těla a tím ‚znemožnit reprodukční funkci‘,“ reaguje Králová na svém instagramovém profilu.
Ten samý ředitel, kterému u Lenky Králové prý vadila političnost, před dvěma lety pozval do hodiny Jana Gregora z Aliance pro rodinu. Gregor ve škole prý mluvil o queer problematice. Právě Aliance pro rodinu, ve které působí, přitom mermomocí bojuje proti právům queer a trans* lidí. Dlouhodobě vystupuje proti manželství pro všechny, ale také proti možnosti queer párů adoptovat děti či proti surogátnímu mateřství. Skrze návodné řeči se Aliance pro rodinu snaží naznačovat, že queer a trans* rodičovství zároveň znamená kupčení s dětmi. „Z dětí se stává zboží, z matek inkubátory na splněná přání homosexuálních párů,“ zní jedna z reklam Aliance pro rodinu v Učitelských novinách.
Spousta mladých queer a trans* lidí vyrůstá v prostředí, kde pořád dokola poslouchají, že je s nimi něco špatně, že jsou proti přírodě a že by neměli mít možnost vzít si, koho milují a/nebo mít rodinu. Jana Jochová Trlicová, předsedkyně Aliance pro rodinu, jednou dokonce prohlásila, že by byla raději, kdyby byl její syn sám, než aby byl ve vztahu s jiným mužem. Na mladé lidi pak tato nenávist a zavržení institucemi, v nichž musejí do dospělosti přežít (rodina a škola) přirozeně dopadá.
V momentě, kdy ředitel školy zruší přednášku Lenky Králové, protože je třeba odprezentovat i „jiný pohled“ a protože je to „složité“, vysílá tím celému studentstvu zprávu, že jsou v tom sami. Že trans* a queer lidé nemají na škole zastání, protože to není tak jednoduché a jejich identita je podle něj politická. Vysílá tím zprávu, že stojí spíše na straně Gregora, který proti právům těchto lidí bojuje než Lenky Králové, kterou si studentstvo samo pozvalo.
Ačkoli antigenderové spolky rády vytvářejí iluzi, že queer a trans* aktivisté „manipulují děti“, případně s nimi „obchodují“, jejich opravdový strach tkví jinde. Tito lidé se bojí, že když bude Lenka Králová mluvit s dospívajícími, podpoří jejich emancipaci, pomůže jim vymanit se z utlačivých a disciplinačních dogmat, v nichž se je konzervativní instituce snaží vychovat a udržovat. Trans* a queer lidé děsí bigoty právě proto, že ukazují, že jiný svět je možný. Instituce jako konzervativní katolická rodina nebo Arcibiskupské gymnázium se tak nakonec nebojí o děti, ale hlavně samy o sebe.
Autorka je redaktorka Alarmu.