Foto Michal Klajban, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Organizace Greenpeace dnes podala trestní oznámení na firmu OKD a její management. Společnost, která těží černé uhlí v Moravskoslezském kraji, podle Greenpeace pochybila, když odmítla přerušit provoz na dole Darkov po propuknutí epidemie nemoci covid-19 mezi horníky. Novým druhem koronaviru se kvůli provozu dolu podle dostupných informací nakazilo 387 lidí (253 zaměstnanců a 125 rodinných příslušníků). Důl Darkov se tak stal bezkonkurenčně největším ohniskem koronavirové nákazy v České republice.
Vedení OKD se podle Greenpeace dopustilo trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. Přitěžujícím faktorem zde navíc je to, že v době trestného činu byl vyhlášen nouzový stav. Lidem z vedení firmy tak může hrozit odnětí svobody až na tři roky.
První dva případy se objevily 30. dubna, tedy během nouzového stavu, který trval až do 17. května. Počet nakažených se postupně zvyšoval, přesto vedení společnosti provoz dolu nijak neomezilo. Podle informací zveřejněných na twitterovém účtu Sdružení hornických odborů (SHO) mělo 13. května pozitivní testy sedm lidí a do 15. května se jejich počet zvýšil na třináct. Plošně testovat se ale začalo až 18. května. Výsledky, které přišly o dva dny později, byly alarmující – na koronavirus bylo pozitivně testováno 113 lidí a šest rodinných příslušníků. Přesto nebyla těžba omezena. Plošné testování a následná opatření provedlo vedení se zpožděním, i když bylo zřejmé, že v dole není při běžném provozu prakticky možné dodržovat hygienická opatření.
Postup firmy OKD v době koronavirové krize vyvolává pochybnosti, zda je firma vůbec ochotná brát na horníky ohled.
Až 25. května, tedy v okamžiku, kdy bylo prokazatelně nakaženo 212 lidí, byla podle společnosti zastavena těžba, v podzemí ale dále probíhaly práce, jež jsou údajně nutné „k zachování požadovaného bezpečného stavu z pohledu báňské legislativy a udržení dolu v takovém stavu v podzemí, aby nedošlo k nenávratným škodám“. V týdnu, kdy měl být důl už v tomto omezeném režimu, nicméně někteří horníci uváděli, že v dole nadále probíhají ražby (tedy vytváření nových spojovacích chodeb), což nespadá do kategorie bezodkladných činností. Firma tyto informace odmítla komentovat.
Podle Jana Rovenského z energetické kampaně Greenpeace byl zaměstnavatel povinen provoz ukončit či omezit tak, aby se nemoc nešířila, protože Důl Darkov není součástí vládou definované kritické infrastruktury. „Heroické vyslání neozbrojených vojáků proti ozbrojenému nepříteli má možná místo v některých klíčových momentech bojů na východní frontě za druhé světové války, ale do katalogu vytváření zisku soukromé společnosti, jejíž provoz nesouvisí s potřebou národního hospodářství a ani kritickou infrastrukturou, rozhodně v civilizované společnosti nepatří,“ říká Rovenský. Vedení OKD podle něj zločinně ohrozilo zdraví a životy svých zaměstnanců, jejich rodinných příslušníků i obyvatel celého regionu a mělo by za to nést odpovědnost.
V budoucnu se má nejen na Karvinsku, ale v celé České republice utlumovat těžba a spalování uhlí. Při ústupu od uhlí se podle Lukáše Hrábka, tiskového mluvčí Greenpeace, musí brát zřetel na zájmy a potřeby horníků a dalších zaměstnanců uhelných společností. Jen tak podle Hrábka může být zajištěn plynulý a spravedlivý přechod od fosilních paliv k čistější energetice a celkové modernizaci průmyslu. „Postup firmy OKD v době koronavirové krize ovšem vyvolává pochybnosti, zda je firma vůbec ochotná brát na horníky ohled. Pár lopatek uhlí rozhodně nestojí za to, aby OKD ohrožovalo zdraví svých zaměstnanců a jejich blízkých. Zda vedení společnosti svým skandálním chováním porušilo zákon, bude nyní muset prošetřit policie,“ uzavírá Hrábek. Organizace Greenpeace se horníků z OKD zastala již v roce 2013, kdy navrhla, aby bylo šest miliard ze státního rozpočtu určených na prodlužování provozu ztrátového dolu Paskov rozděleno přímo jeho zaměstnancům. Každý z horníků měl podle tohoto návrhu dostat zhruba 2,4 milionu korun.