Foto Arno Mikkor, Aron Urb, flickr, CC BY 2.0
V úterý, den po státním svátku, Riksdag rozhodnul o tom, jestli bude Švédsko v následujících měsících vyjednávat o vstupu do NATO, nebo řešit vládní krizi. Pravicově populistická strana Švédských demokratů, která je známá pro své xenofobní a extremistické názory, vyvolala hlasování o nedůvěře ministra vnitra a spravedlnosti Morgana Johanssona. Podle Švédských demokratů Johansson nezvládá řešit situaci ohledně násilných gangů. Jejich návrh podpořily středové a pravicové strany – Umírněná strana, Liberálové a Křesťanští demokraté.
Kakabaveh byla v roce 2018 do Riksdagu zvolena za stranu Levice, během mandátu ji ale po sporu s vedením opustila a stala se nezávislou poslankyní. I kvůli svému kurdskému původu je velkým odpůrcem vstupu do NATO, což v hlasování nehrálo Sociální demokracii do karet.
Svého ministra naopak podpořila premiérka Magdalena Andersson. Podle ní je krok pravicových stran v době, kdy v Evropě zuří válka a země se připravuje na vstup do NATO, nezodpovědný. Do řádných voleb navíc zbývají tři měsíce. Předsedkyně vlády už dopředu avizovala, že pokud bude jejímu ministrovi vyjádřena nedůvěra, podá rezignaci. Za vládní sociální demokraty se postavily strany Levice a Zelení, které se v hlasování zdržely.
I předsedkyně Centristů Annie Lööf ve svém facebookovém příspěvku avizovala, že její strana bude hlasovat s levicovou koalicí, respektive se zdrží hlasování. „Vláda musí udělat mnohem více pro větší bezpečnost lidí. Ale sto dní před volbami toho nedosáhneme politickou hrou, která neřeší žádné problémy,” vysvětluje předsedkyně postoj své strany. Celou situaci zhodnotila jako špatně načasovanou. Za toto stanovisko si vysloužila kritiku od šéfa Švédských demokratů Jimmieho Åkessona, který stranu nařknul, že si na centristickou pouze hraje, ale už je dávno levicovou.
Kdo nehlasuje vůbec, ten hlasuje s námi
Švédské království má jednokomorový parlament zvaný Riksdag. Do něj si Švédi každé čtyři roky volí 349 zastupitelů. Aby byla Morganu Johanssonovi vyslovena nedůvěra, museli by Švédští demokraté obrátit na svou stranu minimálně 175 poslanců. Rozložení sil podle stran, které se přidaly na stranu vlády či opozice, bylo přesně 174:174. Osud nejen vlády, ale i celého Švédska tak měla v rukou nezávislá poslankyně Amineh Kakabaveh.
Kakabaveh byla v roce 2018 do Riksdagu zvolena za stranu Levice, během mandátu ji ale po sporu s vedením opustila a stala se nezávislou poslankyní. I kvůli svému kurdskému původu je velkým odpůrcem vstupu do NATO, což v hlasování nehrálo Sociální demokracii do karet. Země totiž podala přihlášku do Severoatlantické aliance až poté, co vstup podpořila i vládní strana.
I kdyby ale Kakabaveh hlasovala s pravicí, což vzhledem k její politické orientaci nebylo pravděpodobné, vstup do NATO by neoddálila, pouze zkomplikovala. Už před hlasováním sama oznámila médiím, že na vládní krizi teď není čas. Nakonec se hlasování zdržela, což ale Johanssonovi stačilo, aby hlasování o důvěře ustál. Švédští demokraté pro svůj návrh potřebovali 175 hlasů, a to se jim získat nepodařilo. Proti návrhu hlasovalo 97 přítomných sociálních demokratů. Levice, Centristé, Zelení a nezávislá Kakabaveh se zdrželi. Morgan Johansson tedy zůstává ministrem i nadále. Řádné parlamentní volby Švédsko čekají 11. září.