Foto Houssain Tork, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 Deed
Během klimatického summitu COP28 se světová pozornost upínala ke kontroverzní pořadatelské zemi Spojeným arabským emirátům. Ty jsou totiž šestým největším exportérem ropy na světě a některé zprávy poukazují na to, že velké soukromé společnosti nebyly na klimatickém summitu nikdy přijaty tak vřele jako tentokrát.
Ve stínu toho se objevily zprávy o plánech sousední Saúdské Arábie, která v době stupňující se klimatické krize usiluje o navýšení poptávky po fosilních palivech v tzv. rozvojových zemích Afriky a Asie. Změny klimatu přitom globálně dopadají nejvíce na nejchudší obyvatele právě těch zemí, na které Saudská Arábie ve svých plánech cílí.
Ekonomická i geopolitická síla obou království Arabského poloostrova je silně navázána na fosilní průmysl. Oba státy se přesto snaží vzbuzovat dojem, že usilovně bojují proti klimatické změně skrze přechod na udržitelnější zdroje energie. Jsou přitom jedněmi z mála ropných ekonomik, kterým hrozí, že s přechodem na čistší energetiku přijdou o více než polovinu očekávaných příjmů z fosilních paliv.
Falešné PR „osvíceného“ lídra
Investigativa Centre for Climate Reporting a britského kanálu Channel 4 rozkrývá pozadí rozsáhlého globálního investičního plánu Saúdské Arábie. „Program udržitelné poptávky po ropě“ (ODSP) počítá se zvýšením poptávky po fosilních palivech, zejména pak v afrických zemích. Program chce například urychlit vývoj nadzvukové letecké dopravy, která údajně spotřebovává až třikrát více leteckého paliva než běžná letadla, nebo podpořit energeticky náročnou lodní dopravu využívající těžký topný olej a plyn, k energetickému zásobování pobřežních měst.
Mohamed Adow z think tanku Power Shift Afrika počínání Saúdské Arábie vůči africkým státům přirovnává k drogovému dealerovi, který usiluje o to, aby se klient stal závislým na jeho škodlivém zboží.
Absolutistická monarchie, v čele s korunním princem a faktickým vládcem Muhammadem bin Salmánem, se přesto prezentuje jako země s „osvíceným“ vládcem, stojícím v čele boje proti klimatické krizi. Rijád se také oficiálně připojil k cílům Pařížské dohody a deklaroval, že do roku 2060 přejde na plně bezemisní ekonomiku. Na zmíněný investiční plán přitom přímo bin Salmán dohlíží. Podílejí se na něm také největší ropná společnost na světě Aramco, petrochemická společnost Sabic a důležitá saúdskoarabská ministerstva. Podrobnosti o projektech ODSP novináři odhalili při utajených setkáních se saúdskými úředníky, kde se vydávali za potenciální investory. Hlavním cílem je podle úředníků vytvoření poptávky na rozvíjejících se trzích prostřednictvím odstranění překážek v přístupu k energii a skrze investice do infrastruktury fosilního průmyslu. Na otázku, zda je záměrem uměle stimulovat poptávku na některých klíčových trzích, saúdský úředník odpověděl, že jde o jeden z hlavních cílů.
Projekty jsou rozděleny do tří kategorií: dopravy, veřejných služeb a surovin. Třetí kategorie přitom podporuje nahrazení některých druhů materiálů používaných ve stavebnictví, jako je cement, ocel nebo dřevo, plasty získanými z ropy. „Cílem sektoru dopravy je zvýšit dlouhodobou poptávku po pohonných hmotách. Mluvíme o naftě, benzínu a leteckém palivu,“ uvedl jeden z úředníků. Podle prezentace, která byla novinářům předložena, se počítá i s vývojem a výrobou levného automobilu nebo investicemi do nízkonákladových leteckých společností. Obojí má znamenat „ropnou vzpruhu pro království“.
Kapitalizace klimatické krize v nejzranitelnějších zemích
Mohamed Adow z think tanku Power Shift Afrika počínání Saúdské Arábie vůči africkým státům přirovnává k drogovému dealerovi, který usiluje o to, aby se klient stal závislým na jeho škodlivém zboží. Zatímco se „zbytek světa zbavuje špinavých fosilních paliv, Saúdská Arábie zoufale hledá další odbytiště a obrací svůj zrak k Africe. Je to odporné,“ řekl Adow pro deník Guardian. Saúdská Arábie už v listopadu podepsala dohody s Rwandou, Nigérií a Etiopií. Podle Adowa je důvodem to, že země, které historicky znečišťovaly planetu, nedodržují své závazky týkající se financování ochrany klimatu. „Potřebujeme investice od bohatých zemí, které o sobě tvrdí, že jsou klimatickými lídry. Jinak můžeme očekávat další pochybné dohody ohrožující nejen Afričany, ale i celosvětové úsilí o zajištění bezpečného a prosperujícího klimatu pro všechny,“ říká Adow.
Africký kontinent je přitom pro Saúdskou Arábii prioritní. Nejen z pohledu byznysových zájmů, ale i kvůli geopolitickým ambicím monarchie. Rijád sleduje hned několik faktorů, od geografické blízkosti přes narůstající význam Afriky po proměnu mezinárodního systému směrem k multipolarismu. Letos bin Salmán uspořádal první saúdsko-africký summit o podpoře obchodních vztahů.
Globální energetická krize, která propukla po ruské invazi na Ukrajinu, poskytla Saúdské Arábii příležitost posílit své mocenské pozice a postupně se vymaňovat ze své zahraničněpolitické závislosti na Spojených státech. Foreign Policy upozorňuje na text analytičky Anny Jacobs, která v něm tvrdí, že současná saúdská politika „vychází z předpokladu, že Spojené státy selhaly v roli garanta bezpečnosti v Perském zálivu, což zvyšuje tlak na saúdské státníky, aby vytvořili vlastní geopolitické klima“. Absolutistická monarchie pak africkým zemím nabízí partnerství, v jehož rámci zemím odpouští dluhy nebo hraje roli prostředníka při řešení regionální konfliktů. Rijád se například pokusil zprostředkovat mírová jednání mezi znepřátelenými saúdskými generály. Přišel také s ambiciózním plánem do roku 2030 investovat na kontinentu 25 miliard dolarů. Výměnou za to očekává, že země prohloubí svou závislost na saúdském fosilním průmyslu.
Podle Adowa nemůže Afrika dohánět zbytek světa tím, že půjde ve stopách znečišťujících zemí. „Znamenalo by to, že přijdeme o výhody moderních energetických řešení, které díky svému obrovskému potenciálu obnovitelných zdrojů energie Afrika může využít. Máme výhodu opozdilce, což znamená, že můžeme přeskočit energetickou transformaci, která probíhá v jiných zemích,“ řekl pro Guardian ředitel think tanku Power Shift Afrika.
Výkonný ředitel organizace Corporate Accountability And Public Participation Africa (CAPPA) Akinbode Oluwafemi dodává, že Afrika má největší potenciál pro rozvoj zelené energie. Podle něj africké státy nepotřebují držet nad vodou saúdský fosilní průmysl, ale naopak potřebují využít svého vlastního potenciálu k přechodu k ekonomice odolné vůči změně klimatu.
Africký hlas zůstal na COP28 nevyslyšen
Závěrečné prohlášení klimatické konference OSN o změně klimatu v Dubaji sice mluví o odklonu „od fosilních paliv“, otázka závazků bohatých zemí vůči těm nejpostiženějším klimatickou krizí ale zůstala nezodpovězena. Podle mnoha afrických zemí jde o kompromis, který zapomíná na jejich zájmy. Skupina afrických zemí proto zaslala zprávu ropnému sultánu Džábirovi. V ní se státy znepokojují nad tím, že se závěrečný text konference nezmiňuje o nutnosti podpory transformace energetiky rozvojových zemí.
Většina zemí se navíc v důsledku rostoucích úrokových sazeb potýká s prudkým nárůstem zadlužení a upozorňuje proto, že i tento problém jim brání v přijímání opatření, pomocí nichž se mají země adaptovat na klimatické změny.
Autor je politolog.